Březen patří mozku. Jak vypadá dnešní neurorehabilitační léčba v Libereckém kraji?

Letos Evropský den mozku připadl na 11. března a následující týden začaly oslavy Světového týdne mozku. V České republice tuto tradici zavedl český neurovědec Josef Syka v roce 1998. Od té doby patříme mezi země, které Světový týden mozku dodržují. Celotýdenní program nyní zajišťuje Akademie Věd ČR a na přednáškách vystupují odborníci z Centra neurovědy, České společnosti pro neurovědu J. E. Purkyně a Ústav experimentální medicíny AV ČR. V Libereckém kraji se neurorehabilitační léčbou zabývá více než 20 let Centrum Sarema, které provozuje své služby přímo v budově Jedličkova ústavu.

"Již po mnoho let, kdy využíváme pasivně přísun informací, dat a kdy za nás ‚pracují‘ chytré technologie, ztrácíme obecně schopnosti, které určují naši míru seberealizace a dovedností. Mluvíme víc a víc o potřebě rozvíjet své kognitivní funkce, motorické dovednosti, nastupuje větší vliv práce v oblasti ergoterapie. Kognitivní funkce a jejich úroveň rozvoje jsou potřebné ve všech oblastech našeho konání v běžném životě a v propojení s okolím. Čím dříve se podchytí opožděný vývoj dovedností, tím lépe se dítě nebo i dospělý pacient dokáže seberealizovat ve společnosti", uvedla Dagmar Sedláčková, terapeutka v oblasti sociální rehabilitace z Neurorehabilitačního centra Sarema Liberec.

Právě zde fyzioterapeuté, ergoterapeuté, logopedka či sociální pracovníci poskytují komplexní neurorehabilitační programy pro klienty s neurologickým postižením. „Pečujeme zde zejména o pacienty po mozkové mrtvici, v důsledku dětské mozkové obrny (DMO), vývojového opoždění či traumatickém poranění mozku. Dlouhodobé intenzivní nebo jednorázové ambulantní programy zahrnují fyzioterapii, plicní rehabilitaci, ergoterapii, kognitivně-motorickou terapii, zooterapii či sociální poradenství,“ upřesňuje generální ředitel Sarema Jan Lorenc.

Do Saremy přichází dospělí klienti i děti, s potřebou fyzio nebo neurorehabilitace, kterou přirozeně propojují s metodami pomáhajícími obnovit duševní rovnováhu. Jde o nezbytný proces celkového uzdravení do co nejvyšší míry. Velmi často jde o diagnózy poúrazové, nejen vrozené. Novinkou je kognitivně – motorická terapie, která se zaměřuje na stimulaci oslabených kognitivních funkcí, jakými jsou paměť, porozumění, prostorová orientace, používání řeči – vyjadřování se, představivost, pozornost, sluchová a zraková percepce a oslabených motorických funkcí, mezi které patří jemná motorika, hrubá motorika, grafomotorika, vizuomotorická koordinace, motorické plánování. Terapie je postavena na speciálně cílených cvičeních a je vytvořena na míru podle potřeb konkrétního jedince. „Právě březen tak můžete využít k návštěvě našeho zařízení a konzultaci s našimi terapuety, kteří doporučí nejlepší postup pro následnou léčbu dítěte se speciálními potřebami, pacienta po úrazu nebo s opožděným vývojem,“ dodává Lorenc.

Po celé republice se koná množství osvětových přednášek a ukázkových lekcí trénování paměti. Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging pořádá Pochod pro mozek. Cílem tohoto pochodu je připomenout široké veřejnosti to, na co často zapomínáme, že jak funguje náš mozek, výrazně souvisí s naší fyzickou a mentální kondicí a zdravotním stavem. Alfou i omegou úspěchu v tomto směru je pohyb. A když pohyb, tak proč ne ten nejpřirozenější, nejvhodnější, nejjednodušší i nejlevnější, což je chůze. Hlavní pochod pro mozek se koná například v Praze ve Stromovce v pátek 17. března.

Další zajímavosti o mozku, stále málo prozkoumaném orgánu našeho těla:

Mozek spotřebuje pětinu celkové tělesné energie

Pokud mluvíme o mozku, klíčovým číslem je 20 %. Mozkem proteče denně asi 1 000 litrů krve, což představuje 20 % celkového objemu krve v těle. Mozek také spotřebuje 20 % kyslíku. Tento orgán je na kyslíku závislý, pouhých 5 minut bez příjmu kyslíku vede k odumírání mozkových buněk.

Náš mozek je negativistický

Průměrná osoba má za den mezi 12 až 60 tisíci myšlenek. Neznamená to ale, že bychom byli inovativní myslitelé. 95 % z těchto myšlenek jsou ty stejné repetitivní ideje, které jsme měli den předtím. A až 80 % myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativní, respektive pesimistické.

Počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru

Nervové buňky se nazývají neurony a v mozku je jich 100 miliard. Tolik je hvězd v Mléčné dráze. Neurony se mezi sebou spojují prostřednictvím spojení, takzvaných synapsí. Synapse je jako elektrický proud. Když promýšlíte nápad do hloubky, synapse se zažehne v mozku jako nová dráha mezi nervovými buňkami.

Příkladem je, když čtete kuchařku a napadne vás, že tento recept na dort byste mohli vyzkoušet. Jiné synapse utvoříte, když si řeknete, že recept nevyzkoušíte, ale sdělíte ho vaší známé. A další spojnice aktivujete, když vás napadne, že místo dortu uděláte bramboráky. Anebo nebudete vůbec péct a půjdete na bruslení. Těch možných kombinací je mnoho. Ve skutečnosti je počet možných spojení mezi neurony větší než počet atomů v celém vesmíru. To je zkrátka úžasné.

Češi, Angličané, Turkové i Holanďané, všichni mají v mozku Purkyněho

Uznávanou autoritou na poli neurovědy byl český vědec Jan Evangelista Purkyně. Jako jeden z prvních přisoudil buňkám stěžejní význam pro život. Objevil celou řadu útvarů a jevů lidského těla, které nesou jeho jméno. Kromě Purkyňových vláken v srdci nebo Purkyňových obrázků, což je proces vnímání světla okem, známe také Purkyňovy buňky. Jsou to největší neurony v kůře mozečku o velikosti 60-80 mikrometrů. Pod názvem Purkyňovy buňky se o těchto útvarech učí studenti na celém světě.

Lidský mozek první rok života ztrojnásobí svoji velikost

Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji. Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat. Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.

Mozek je velkým konzumentem cholesterolu

Cholesterol neboli látku tukové povahy bychom v mozku asi nehledali. Ve skutečnosti je obsah cholesterolu v tomto orgánu vyšší než kdekoli jinde v těle – až 25 %. Metabolismus cholesterolu je zde ale jedinečný. Existuje jakási bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle. Jmenuje se hematoencefalická bariéra. Ta brání mozkovým buňkám přijímat cholesterol z krve. A tak si mozek produkuje svůj vlastní cholesterol.

Sny jsou kombinací představivosti, fyziologických a neurologických faktorů

Naše sny jsou jasným důkazem, že mozek pracuje i při spaní. Je to zvláštní koktejl vnitřních podnětů, vzpomínek a představ. Obyčejně má člověk během noci 8-10 snů, ale většinu z nich si nepamatuje. Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.

Lidský mozek se v průběhu věků zmenšil

Lidé dávných dob by nás možná překvapili svojí bystrostí. Krásně se k tomuto tématu vyjádřil spisovatel Yuval Noah Harari ve svém slavném díle Sapiens. „Pravěký lovec a sběrač si v zájmu vlastního přežití musel pamatovat tvary, vlastnosti a chování tisíce rostlin a živočichů. Musel vědět, že svraštělá žlutá houba, která na podzim roste pod jilmem, je jedovatá, zatímco podobně vypadající houba, která roste v zimě pod dubem, léčí žaludek,“ píše Harari. Podle vědeckých studií se lidský mozek v průběhu let dokonce zmenšil vlivem specializace činností.

Mozek necítí bolest

Hodně lidí si myslí, že bolest vnímáme jen a pouze v naší hlavě. A že je dokonce možné naši mysl přesvědčit, aby bolest ignorovala. Není to tak jednoduché. Receptory bolesti v hlavě nejsou. Ty se nachází v meningech (mozkových a míšních obalech), periosteu (pokrývajícím naše kosti) a na kůži na hlavě. Je možné udělat chirurgickou operaci mozku, přičemž technicky vzato mozek nepocítí bolest.

Aktivita mozku může rozsvítit malou žárovku

Po probuzení mozek generuje 12-25 wattů výkonu, což stačí k rozsvícení malé žárovky. Mozek pracuje bleskurychle. Informace proudí z rukou k mozku rychlostí 320 km/h.

Pro dobrou činnost mozku je zapotřebí správně spát

Tato poslední informace není tak překvapivá, ale je nutné si ji připomenout. Naše rozhodnutí, schopnost reagovat a pamatovat si, to vše nemůže fungovat dobře, pokud jsme nevyspaní. Nedostatek spánku má zhoubný vliv na mozkové buňky. Zdravý spánek je také nezbytný pro uchování paměti. Během spánku mozek hromadí a třídí všechny vzpomínky ze dne. Proto: jste-li unavení, jděte si lehnout. Ulevíte tak (mimo jiné) vašemu mozku.

10 potravin, které podporují činnost mozku

RYBY – rybí maso, obzvlášť to z tučných ryb jako je losos, pstruh nebo sardinky, je bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro výrobu mozkových nervových buněk a jsou nezbytné pro schopnost učení, paměť a koncentraci.

BORŮVKY – borůvky jsou bohaté na flavonoidy (přírodní rostlinné pigmenty), které podporují regeneraci mozkových buněk, zlepšují paměť a mají pozitivní vliv na rozvoj motorických dovedností.

VLAŠSKÉ OŘECHY – stejně jako ryby obsahu omega-3 mastné kyseliny mezi něž patří kyselina EPA a DHA, které významně ovlivňují paměť, výkonnost mozku i chování. Kromě toho také zlepšují logické uvažování a koncentraci. Ořechy jsou dále bohaté na antioxidanty a vitamin E, které pomáhají zpomalit mentální pokles v průběhu stárnutí.

AVOKÁDO – avokádo je bohaté na vitaminy B, C a K, omega-3 mastné kyseliny, draslík a kyselinu listovou. Díky tomu avokádo pomáhá zabránit vzniku krevních sraženin v mozku, zlepšuje jeho okysličení a koncentraci. Látky obsažené v avokádu také pozitivně působí na naši paměť a pomáhají při boji s Alzheimerovou chorobou.

BROKOLICE – brokolice obsahuje hodně vitaminu K, jehož vyšší příjem dokáže zlepšit paměť. Kromě vitaminu K brokolice obsahuje také cholin (kvazivitamin), který pozitivně ovlivňuje paměť a koncentraci.

HOŘKÁ ČOKOLÁDA – kvalitní hořká čokoláda nebo kakao jsou bohaté na flovanoidy, kofein a antioxidanty. Konzumace hořké čokolády tak pozitivně ovlivňuje naši náladu, paměť a zlepšuje schopnost učení.

VAJEČNÝ ŽLOUTEK – žloutky obsahují vysokou koncentraci již zmíněného cholinu. Kromě pozitivního vlivu na paměť a koncentraci také chrání před mozkovou mrtvicí.

KURKUMA – hlavní složkou kurkumy je tzv. kurkumin, působí přímo v mozku, kde prospívá činnosti mozkových buněk. Zlepšuje paměť, zmírňuje deprese a pomáhá růst nových mozkových buněk. 

KÁVA – káva obsahuje kofein, který pozitivně působí na mozkovou aktivitu, zlepšuje náladu a efektivitu při práci. Pití kávy také snižuje riziko neurologických onemocnění jako je například Alzheimerova choroba.

ZELENÝ ČAJ – zelený čaj, stejně jako káva, obsahuje kofein, má tak na náš mozek stejné účinky. Na rozdíl od kávy ale zelený čaj obsahuje ještě látku zvanou L-theanin, což je aminokyselina, která pomáhá snižovat pocity úzkosti.

TZ Sarema