Jak vybřednout z popandemické krize v cestovním ruchu? Cestou intenzivnější přeshraniční spolupráce

„Mnoho lidí zaměstnaných ve službách odešlo během pandemie do zpracovatelského průmyslu a již nemá zájem se do nejisté sféry služeb vrátit. Toto pak společně s inflací a odloženou spotřebitelskou poptávkou vede k dramatickým změnám na straně nabídky,“ říká Otakar Ungerman z katedry marketingu a obchodu Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci (EF TUL). Podle průzkumů našich ekonomů z TUL pracovalo před vypuknutím pandemie v Libereckém kraji ve službách asi 100.000 lidí.

Podle údajů Českého statistického úřadu vlivem pandemie poklesl v celé zemi počet zaměstnanců v oblasti ubytování, stravování a pohostinství o 15 %. Jak dodává doktor Ungerman, tito lidé zaměstnaní na HPP začali ovšem odcházet až po odlivu brigádníků, lidí pracujících na dohodu nebo lidí z šedé zóny.

Jeho kolegyně z katedry Petra Červová doplňuje: „Státní restrikce v době koronaviru vedly na české straně k nárůstu ubytovacích kapacit, za které byla vyplácena státní náhrada, a na druhou stranu došlo k meziročnímu poklesu ubytovaných cca o 30 %, to je zásadní disproporce pro další rozvoj odvětví.“

Polská vláda sáhla v době sílící pandemie k jinému řešení situace. „Rodiny dostávaly kupony v hodnotě stovek až tisíců korun, které mohly uplatnit na zaplacení dovolených v Polsku. To vedlo k nárůstu počtu rekreantů i v období pandemie v nejžádanějších lokalitách Jizerských hor a Krkonoš,“ říká Piotr Zawadzki z Ekonomické univerzity ve Vratislavi (Wroclaw University of Economics and Business), jejíž fakulta Regionální ekonomiky a turismu sídlí kousek za českými hranicemi v Jelení Hoře.

Ekonomové z Technické univerzity v Liberci se rozhodli sledovat dopady koronakrize na přeshraniční cestovní ruch v oblasti Jizerských hor. Přizvali k tomu kolegy z polské univerzity, s nimiž vytvořili projekt Služby v turismu v česko-polském pohraničí (Services in tourism in the CZ-PL border area) podpořený z Visegrádského fondu.

Shodují se na tom, že region Jizerských hor vybízí ke spolupráci na společných přeshraničních projektech zaměřených na cestovní ruch. Propojení se podle nich zatím daří především v oblasti sportu.

„Příkladem jsou singltreky v Novém Městě, které vedou až k Świeradów-Zdróji. Nebo návaznost turistických, cykloturistických tras společně s trasami pro běžecké lyžování,“ říká doktor Ungerman. Dodává ovšem, že podobné propojení zatím chybí v propagaci historických památek či kulturních akcí. A chybí především spolupráce na tvorbě dlouhodobých strategických cílů a jejich následném naplňování.

„Obě země si tvoří vlastní strategické plány v oblasti cestovního ruchu, které si však spíše konkurují, než aby se prolínaly a doplňovaly,“ konstatuje Otakar Ungerman.

Akademici z obou stran regionu chtějí ovšem přijít i s návrhy řešení, které by vedly k nárůstu segmentu cestovního ruchu v regionu.

„Dobrým východiskem může být katalog nejzajímavějších turistických míst na polské a české straně Jizerských hor. Katalog by měl být ve dvou jazycích s mapkou a kompletní prezentací služeb v dané lokalitě. Distribuci by zajišťovala informační centra s nabídkou polských míst v češtině, a naopak,“ říká Ungerman a dodává: „Tento konkrétní příklad je jednou z částí strategického plánu přeshraniční spolupráce, který by měl konkretizovat spolupráci na několik let dopředu.“

Právě Češi a Poláci mají v regionu Jizerských hor či Krkonoš velmi dobré startovní podmínky pro spolupráci, jak říká Piotr Gryszel z Wroclaw University of Economics and Business, který je zároveň akreditovaným průvodcem: „Nepodporuji názory, že Polák by měl zůstat pouze v Polsku a Čech v Čechách na dovolené. Jsme národy, které si rozumí, s minimální kulturními odlišnostmi. Právě přeshraniční spolupráce zde udrží návštěvníka po delší dobu díky tomu, že mu dokáže nabídnout více atraktivit.“

Nový konkrétní potenciál v této oblasti přináší například nová památka UNESCO vyhlášená v Jizerských horách: „Velkou výzvou je nově první v České republice registrovaná přírodní památka UNESCO Bučiny v Jizerských horách, která by mohla přilákat nejenom české, ale především zahraniční turisty,“ podotýká ředitelka destinace Turistický region Jizerské hory Denisa Merenusová: „Zatím v této oblasti není vybudováno téměř nic,“ dodává. Ona i další zástupci organizací působících v cestovním ruchu se začátkem letošního roku zúčastnili workshopu pořádaného v rámci projektu Služby v turismu v česko-polském pohraničí na liberecké univerzitě.

„Situace v cestovním ruchu se dá přirovnat ke krizi. Každá krize v této oblasti však přináší nové trendy. Pandemie způsobila obrovský zájem o cestování s karavanem, na což nejsou připraveny parkovací prostory. Velký nárůst popularity přineslo masové využívání elektro cykloturistiky. Dostalo masy lidí do míst, kam by se turisté nedostali, na druhou stranu to přináší problémy spojené s ochranou životního prostředí a nebezpečností turistů na elektrokolech pro svoje okolí,“ říká Martin Bauer, předseda Krajské hospodářské komory Libereckého kraje a jednatel firmy Sundisk, který se workshopu také účastnil.

Nutnost nalézt v oblasti podpory turismu společnou řeč umocnila ještě další krize vyvolaná válečným konfliktem.

„V posledních týdnech se na situaci v turistickém ruchu negativně promítla také cena pohonných hmot nutných k cestování a v současnosti je problém i s ubytovacími kapacitami, které zaplňují uprchlíci z Ukrajiny. Problémů je spousta, ale lidé mají touhu cestovat, poznávat a odpočívat a jde o to jim ukázat možnosti Jizerských hor na obou stranách hranic,“ uzavírá Otakar Ungerman.

TUL/Radek Pirkl