Krajské záchranáře už nepotkáte v jiných vozech než sanitách Mercedes a lékařských vozech Škoda Kodiaq

„Chtěl bych panu řediteli Luďku Kramářovi moc poděkovat za jeho dosavadní činnost a jsem moc rád, že bude ve funkci pokračovat. Za posledních šest let se dočkala Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje kompletní přeměny. Kromě personální stabilizace bych rád ocenil zejména činnost zdravotníků během koronavirové pandemie, zásluhy pana ředitele na obnově vozového parku či vybudování sítě automatizovaných externích defibrilátorů,“ uvedl Vladimír Richter, radní pro resort zdravotnictví.

ZZS LK během působení Luďka Kramáře ve funkci získala i obhájila akreditaci a certifikaci ISO. To vše znamená splnění podmínek, které stanoví jasná pravidla péče, a pacientům zaručují její kvalitu podle moderních standardů. Zdravotníci se též dočkali kompletní modernizace vozového parku. „Záchranáře ZZS LK již na silnicích Libereckého kraje nepotkáte v jiných vozech než velkých sanitách Mercedes a lékařských vozech Škoda Kodiaq. Díky rozsáhlé investici Libereckého kraje se podařilo vozy sjednotit a dle připomínek samotných záchranářů je přizpůsobit tak, aby co nejlépe vyhovovaly zdravotníkům při jejich práci i bezpečí a pohodlí pacientů,“ dodal radní Richter.

Celkově se pro ZZS LK od roku 2018 pořídilo 28 sanitních vozů sloužících pro transport pacientů a 15 lékařských vozů. Obnovy se dočkalo i 6 služebních referentských vozů, od roku 2018 mají záchranáři nové vozidlo krizové připravenosti a disponují i dvěma plně vybavenými vozíky krizové připravenosti, které mohou v případě potřeby vyjet na místo události.

Velkou pozitivní změnou bylo vybudování vlastního servisního střediska ZZS LK, které šetří finanční prostředky za jednodušší opravy vozů. Jeho výhodou je i časová flexibilita a možnost přizpůsobit se potřebám záchranářů. Ty ostatně stály i za další novinkou, kterou záchranka zavedla – za vlastními silami organizovaným každoročním školením řidičů, které přesně kopíruje potřeby prostředí Libereckého kraje.

Kraj nezapomíná ani na důležité investice do technického zázemí záchranky. V Rokytnici nad Jizerou vyrostla naprosto nová moderní výjezdová základna za téměř 18 milionů korun, přistavěna a zmodernizována z prostředků REACT-EU pak byla výjezdová základna letecké záchranné služby (za necelých 23 milionů korun). Na letišti v Liberci vznikl i nový osvětlený heliport, který vyšel na zhruba 7,5 milionu z dotace Libereckého kraje. Řada stavebních projektů pokračuje – například výjezdová základna v Hrádku nad Nisou, která by měla být uvedena do provozu v létě příštího roku, stavební povolení již ZZS LK získala na základnu v Jablonci na Nisou či ve Frýdlantu v Čechách.

Důležitým krokem v průběhu posledních šesti let byla postupná elektronizace záznamů, respektive předávání informací o pacientovi od okamžiku zavolání na operační středisko až po jeho předání do nemocnice. Od tužky a papíru záchranáři přešli na kompletní datovou cestu, která je velkým zefektivněním komunikace. Jedním z příkladů je například odesílání záznamu křivky EKG pacienta či jiných dostupných informací a pracovní diagnózy pacienta z terénu přímo lékaři do přijímacího zdravotnického zařízení, čímž se výrazně usnadní a zrychlí jeho příjem a následná péče. V neposlední řadě se díky tomu také zlepšilo vykazování zdravotní péče pojišťovnám i samoplátcům.

K záchraně lidských životů výrazně napomáhá také vybudování sítě automatizovaných externích defibrilátorů v rámci projektu AED pro Liberecký kraj. „V současné době již nebojujeme o minuty, ale o vteřiny. Nezáleží nám v uvozovkách jen na záchraně života, ale také na jeho další kvalitě,“ dodal Luděk Kramář, nově jmenovaný a zároveň současný ředitel ZZS LK. V současné době je přístrojů AED v rámci projektu v kraji rozmístěno přes 100 a vyškolení odborníci z řad Policie ČR, profesionálních i dobrovolných hasiči, Horské služby a některých městských policií jsou díky spolupráci a systému výzev ZZS LK na místě u pacienta s přístrojem a potřebnými znalostmi často dříve než zdravotničtí záchranáři. Tím významně zvyšují šance pacientů na přežití. Ročně se díky této spolupráci podaří zachránit zhruba dvě desítky lidí.

Nedílnou součástí práce zdravotnických záchranářů je také edukace a prevence – k té organizace využívá nejen různé přednášky a školení či dny IZS, ale také profily na sociálních sítích. „Nepotřebujeme, aby lidé znali podrobnosti o naší práci. Ale aby věděli, že se na nás mohou kdykoliv spolehnout,“ uzavřel Kramář.

LK/Filip Trdla