Liberec ani další města v kraji nepedagogické pracovníky zatím nepropouští. Někdo ve školách vařit a uklízet musí

Letošní rok vnímají jako nultý, navíc až ke konci roku budou přesně vědět, kolik musely letos na mzdy doplatit.

Povinnost hradit mzdy nepedagogických pracovníků ve školách přešla na obce ze státu od letošního roku, peníze na to mělo pokrýt navýšení rozpočtového určení daní (RUD). Všechna oslovená města v kraji ale počítají s tím, že to stačit nebude. "My velmi předběžně počítáme, že nás to bude z našeho stát 30 milionů korun navíc," řekl ČTK náměstek primátora Liberce pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).

Liberecká radnice očekává, že na mzdy nepedagogických pracovníků vynaloží letos skoro 214 milionů korun, pokrýt tak bude muset ze svého zhruba 15 procent nákladů. "Přechod financování nepedagogických pracovníků na obce hodnotím stále negativně, protože peníze od státu nikdy stačit nemohly. Proto stát ostatně tu změnu proti vůli obcí prosadil, aby ulehčil své vlastní kapse. Jinak řečeno, doplácet už budeme stále. S každým navýšením platových tarifů, o němž rozhoduje vláda, to bude víc a víc," uvedl náměstek.

Zatím podle něj nepedagogické pracovníky v souvislosti se změnou financování nepropouštěli. "To by ani časově nebylo možné. Navíc jsme k tomu jako zřizovatel přistoupili velmi zodpovědně a pokryli veškeré potřeby. Výzvou v tomto směru bude zákonem nařízené slučování škol, které musíme implementovat do konce roku 2028, tam třeba bude možné nějaké pozice sdílet. Ale upřímně, zatím tam prostor nevidím, třeba účetnictví na všech školách už dávno outsourcujeme," dodal Langr.

V sousedním Jablonci nad Nisou očekávají, že na neinvestiční výdaje městských škol budou letos doplácet kolem 35 milionů korun. Ani tam ale zatím město nepřistoupilo k žádné systémové změně. "V souvislosti s financováním nepedagogických pracovníků v tuto chvíli neplánujeme žádné zásadní organizační změny," řekla ČTK mluvčí radnice Jana Fričová. O plošném převedení služeb jako stravování, úklid či další provozní služby na externí firmy podle ní neuvažují. "Zkušenosti z praxe ukazují, že outsourcing nemusí automaticky přinášet očekávané úspory. Naopak může vést ke snížení flexibility při řešení každodenních provozních situací, protože externí dodavatel bývá vázán smluvně stanoveným rozsahem služeb. Školy přitom často potřebují reagovat operativně na aktuální potřeby, ať už jde o úklid, drobné provozní práce nebo zajištění stravování," dodala Fričová.

Zatím beze změn fungují i nepedagogičtí pracovníci v České Lípě. "Nepedagogické pracovníky jsme v České Lípě v souvislosti se změnou financování regionálního školství nepropouštěli, organizační změny od září 2026 neplánujeme," uvedla mluvčí radnice Kristýna Kňákal Brožová. Ty podle ní pravděpodobně nastanou až v souvislosti se sloučením mateřských škol s méně než 180 dětmi se základními školami. "Co se týče financování, je stále těžké rozklíčovat, kolik finančních prostředků město od státu dostane. Víme, že státní prostředky určitě nepokryjí celou potřebnou částku, zbytek tedy dofinancuje město," dodala.

Také v Turnově počítají s tím, že budou muset na mzdy nepedagogických pracovníků doplácet. Ani tam ale zatím žádné změny nedělali. "Rok 2026 vnímáme jako nultý, snažíme se udržet status quo a chceme nejprve podrobně analyzovat všechny výdaje. Proto určitě nevnímáme jako vhodné nastavování nového systému hned bez hlubší znalosti, nahrazování stávajících úvazků službami či další změny. Nejprve se chceme se vším důkladně seznámit, a to i přes stávající vyšší finanční náročnost, a teprve poté můžeme společně s řediteli našich škol diskutovat možná nová řešení a společně hledat případné úspory ve výdajích zřizovatele," uvedla vedoucí turnovského odboru školství, kultury a sportu Martina Marková.

čtk