Na opatření proti suchu šlo v loňském roce téměř 27 miliard korun. Vláda projednala koncepci

Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva zemědělství (MZe). V předchozích pěti letech bylo podle informací MZe na opatření proti suchu průměrně vynaloženo téměř 16 miliard korun.

Koncepce obsahuje 35 opatření a popisuje kroky, které zmírňují následky sucha a pomáhají prevenci před extrémními vlivy počasí. “Podporu poskytujeme například na zatravňování, šetrné způsoby hospodaření, pěstování plodin, které prospívají půdě a brání erozi, a na vyčleňování ochranných pásů podél vod,” řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Z téměř 27 miliard korun se necelá miliarda využila také na obnovení přirozených prvků v krajině a hospodaření se srážkovými vodami. Půl miliardy přispělo k výstavbě a obnově rybníků a malých vodních nádrží, čtvrt miliardy šlo na lesní opatření. Z částky se postavilo také 128 kilometrů vodovodů, pět úpraven vod, 167 kilometrů kanalizací a 59 čistíren odpadních vod. Na opatření, které v době sucha přivede vodu z míst, kde je jí dostatek, šlo 1,64 miliardy korun.

MZe se na opatření podílelo částkou 20,4 miliardy korun. Přispělo také ministerstvo životního prostředí (MŽP) téměř pěti miliardami korun a ministerstvo průmyslu a obchodu 1,5 miliardy korun. Z evropských zdrojů šlo téměř 70 procent peněz, 17 procent pak ze státního rozpočtu. V období mezi lety 2017 až 2021 průměrně každoročně vynaložilo MZe 13,2 miliardy korun na opatření proti suchu a MŽP přispělo průměrně částkou 2,7 miliardy korun.

Rok 2023 byl podle zprávy MZe nejteplejší v historii Evropy a nedostatek vody postihl mnoho států. V ČR byl nepatrně nadprůměrný úhrn srážek, proto dopady sucha na Česko nebyly extrémní. Hladiny podzemních vod v létě klesly, oproti letům 2014 až 2021 ale nezpůsobily problémy v zásobování pitnou vodou. Také průtoky ve vodních tocích v mnoha lokalitách poklesly pod úroveň dlouhodobých průměrů v letních měsících. Díky dostatečnému naplnění přehradních nádrží nicméně nebylo nutné omezovat odběry vody.

čtk