Na transparentní účet LK už přišly peníze od PGE i polské vlády. Greenpeace vyzývá k odtajnění smlouvy o dole Turów

Kompenzace jsou součástí česko-polské dohody o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Částka 35 milionů eur dostal Liberecký kraj, deset milionů bude náležet českému státu. Mluvčí vlády Václav Smolka dnes ČTK řekl, Česká republika stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a finanční kompenzace zaslalo.

Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území - na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. "Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).. Podmínky čerpání peněz z Fondu Turów zveřejní podle něj kraj co nejdříve. "Už nyní ale mohu říct, že počítáme s vícezdrojovým financováním. Nejprve se musíme sejít s dotčenými obcemi a vodárenskými společnostmi, ale i se zástupci ministerstva zemědělství," doplnil Půta.

Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. "Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa. Polská strana se tam zavázala dávat 250.000 eur ročně, dalších 125.000 euro půjde z českého ministerstva životního prostředí a stejná částka z rozpočtu Libereckého kraje," řekl Židek.

Peníze by podle Židka měly jít do fondu po celou dobu činnosti dolu. "Klidně až do roku 2044, kdy se předpokládá ukončení těžby. Peníze by měly jít do opatření v krajině zaměřených na zadržení vody, ale také péči o krajinu, určené budou pro Euroregion Nisa, přednostně by tyto peníze měly jít do příhraničních oblastí postižených těžbou," dodal Židek. Na menší projekty životního prostředí by to tak mohlo každoročně zajistit dalších 12 milionů korun.

čtk

Organizace Greenpeace vyzvala vládu, aby okamžitě zveřejnila smlouvu o dole Turów. Neexistuje důvod k jejímu utajování

Česká republika stále nezveřejnila text smlouvy o dole Turów, kterou včera premiér Petr Fiala podepsal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Organizace Greenpeace proto dnes vyzvala neformálním způsobem i oficiální infožádostí úřad vlády a ministerstvo životního prostředí, aby smlouvu okamžitě zveřejnily.

O zveřejnění smlouvy žádala organizace již v minulosti, ale úřady její žádosti odmítaly z důvodu, že smlouva ještě nebyla dojednaná. Tento důvod však již neplatí, a proto nic nebrání zveřejnění smlouvy. Právo na informace je nedílnou součástí demokratického právního státu, je součástí Ústavy České republiky a patří mezi základní lidská práva.

Okolnosti přijetí smlouvy byly podle Greenpeace skandální. Podle informací v médiích byla dohoda schválena českou vládou na její středeční schůzi. Jednání o dohodě ale nebylo na programu vlády a nikdo z ministrů a ministryň o schválení dohody neinformoval ani po skončení schůze. Druhý den ráno přijel smlouvu do Prahy podepsat polský premiér. Média a veřejnost se o jeho neplánované návštěvě dozvěděla až ve chvíli, kdy byl na cestě.

Podle informací ve veřejném prostoru přitom není znění smlouvy známo nejen veřejnosti, spolků a obyvatelům dotčeným negativními dopady dolu, ale ani poslancům vládních stran.  Například poslanec Vladimír Balaš ze STAN, který je odborníkem na mezinárodní právo, podle svých vyjádření na sociálních sítích o smlouvu také žádal, ale nedostal ji. (1) Navíc bez znalosti konkrétního znění dojednané smlouvy stále není jisté, zda smlouvu o dole Turów nemusí ještě kromě vlády schválit i Poslanecká sněmovna.

Smlouvou se přitom Česká republika zavázala ke stažení žaloby u Soudního dvora Evropské unie, a to ihned po přijetí finančních kompenzací dojednaných v dohodě. Generální advokát Soudního dvoru EU včera vyjádřil souhlas s českou žalobou, a spor by tak Česká republika vyhrála. Naopak dodržování nově uzavřené smlouvy ze strany Polska, které se dlouhodobě vyhýbá odpovědnosti, je značně nejisté.

Dohodnutá smlouva je podle Greenpeace problematická i proto, že nechrání zásoby české vody, které důl Turów vysává. Jediným opatřením, který má odtoku vody zabránit, je podzemní stěna, kterou nyní buduje provozovatel dolu - těžební firma PGE. O funkčnosti stěny však v minulosti pochybovala Česká geologická služba a z nově získaných polských dokumentů vyplývá, že tento účel nebude plnit ani podle samotné PGE. (2) Ztráta pitné vody a vody v krajině tak stále hrozí tisícům lidí v Libereckém kraji.

Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace, říká: “Znění smlouvy je stále neznámé, přestože je už podepsaná a Česká republika se na jejím základě chystá stáhnout žalobu u evropského soudu. Stále tedy nevíme, co vlastně vláda podepsala a k čemu všemu se zavázala. Veřejnost má přirom právo smlouvu znát. Vláda ignoruje základní lidské právo na informace, které zaručuje Ústava České republiky. Vláda se utajováním smlouvy dopouští protiprávního jednání. Nezveřejnění smlouvy, utajení jejího schvalování i podepisování, které proběhlo urychleně a bylo naplánováno v rámci konspirací s polskou vládou, je bezprecedentní nedemokratickou praktikou, která se nesmí opakovat. Česká vláda v kauze Turów v poslední době více komunikovala s polskou vládou než s vlastními občany. Tím, že vláda schválila smlouvu, která nechrání české zásoby vody, zavázala se ke stažení žaloby proti dolu Turów a snížila dobu dohledu evropského soudu, pouze vychází vstříc Polsku, které nechce platit pokuty za pokračování ilegální těžby kvůli nerespektovaní rozhodnutí evropského soudu.”

Polsko plánuje na dole Turów těžit až do roku 2044. Podle Greenpeace by však těžba a spalování uhlí v komplexu Turów mělo být co nejrychleji ukončeno a místní region by měl projít spravedlivou transformací.  

TZ Greenpeace

Václav Židek: Netransparentnost mi nevyhovovala, výsledná podoba smlouvy k Turówu má pozitiva i negativa

Po třičtvrtě roce jednání se může při pohledu zvenčí zdát, že byla česko-polská smlouva o kompenzacích za dopad těžby v hnědouhelném dole Turów uzavřena narychlo. Osobně jsem se mnoha jednání s polskou stranou účastnil. Při pohledu zevnitř to jako ukvapené nevnímám a konečnou podobu smlouvy nahlížím z několika úhlů. Ve výsledku jde o dobrý krok a lepší strategii, než nekonečné samostatné soudní spory.

Chápu kritiku netransparentnosti jednání a utajování obsahu připravovaného dokumentu. Uzavřená jednání mně osobně příliš nevyhovovala, ale bylo to podmínkou obou ministerstev k možnosti účastnit se těch jednání a ovlivňovat tak výslednou podobu smlouvy.

Nejprve ale pozitivně. Zástupcům Libereckého kraje se podařilo do dohody prosadit fond malých projektů a mně konkrétně velmi záleželo na tom, aby jednání s polskou stranou neřešila pouze vodovody do domácností, což byla hlavní starost některých politiků, ale aby byla zohledňována problematika rizika vysoušení krajiny a její řešení nebo dopad na zdraví lidí. Jsem také rád, že se k řešení dopadů na životní prostředí přihlásil i majitel dolu PGE se svým finančním příspěvkem 10 milionů eur na řešení dopadů činnosti dolu Turów. Přímo Libereckému kraji půjde tedy celkem 35 milionů eur.

Za chybu naopak osobně považuji nevypověditelnost smlouvy po dobu pěti let a stále zastávám názor, že to mělo být deset let. Budu věřit, že při zkrácení tohoto parametru bude polská strana držet dohodu v platnosti, jako dobrý soused, co chce řešit přeshraniční dopady.

Václav Židek (ČPS), člen rady Lib. kraje, řízení resortu životního prostředí a zemědělství