Nejlepší podmínky k životu v ČR jsou podruhé v Turnově. Nejvíce si v žebříčku polepšil Nový Bor,  posunul se o 82 příček

Nejhorší hodnocení získal Horšovský Týn na Domažlicku následovaný Bílinou na Teplicku a Podbořany na Lounsku, které byly loni v žebříčku poslední.

Analytici srovnávali kvalitu života v 205 obcích s rozšířenou působností a v Praze. Využili k tomu data sledující sedm oblastí na 49 indikátorech, jejichž počet se od loňska zvýšil o 12. "Letos jsme se hodně zaměřili na volný čas a dostupnost péče," uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

První dvě místa žebříčku jsou stejná jako loni, což je podle analytika dáno tím, že úspěšné regiony přistupují k rozvoji systematicky a ve všech oblastech. Vítězný Turnov podle něj těží mimo jiné z dobré dostupnosti volnočasových aktivit a silného zázemí sportovních spolků, ale dobré výsledky má ve všech oblastech. "K opravdové špičce patří sice jenom v případě pilíře volný čas, zároveň se ale nedá říct, že by v některém z ostatních pilířů vyloženě zaostával," uvedl Odstrčil.

Nejvíce si v žebříčku polepšily regiony Nový Bor na Českolipsku, který se posunul o 82 příček na 92. místo, Králíky na Orlickoústecku s posunem o 73 míst na 35. místo a Litoměřice, které jsou letos na 90. místě oproti loňské 162. pozici. Hlavní město jako region se umístilo na deváté pozici, loni bylo 23., a Brno si polepšilo o deset příček na 25. místo.

Nejhůře hodnocené regiony se podle Odstrčila často potýkají s problémy, jako je bývalá těžební minulost a další historická znevýhodnění. To se ukazuje i v mezikrajském srovnání, kde na prvním místě skončila Praha a na posledních Ústecký a Karlovarský kraj, který má navíc nevýhodu v tom, že nemá vysokou školu. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil nicméně upozornil na to, že i v obecně slabších krajích se vyskytují prosperující mikroregiony.

Česko je podle něj nicméně velmi roztříštěné z hlediska úrovně jednotlivých oblastí, i když republika jako celek již téměř dohnala evropský průměr. "Potřebujeme posilovat regionální centra, aby se regionální rozdíly snižovaly," řekl. Dodal, že mezi české problémy patří velký počet obcí, kterých je 6258 a ve výsledku nemají lidi ani peníze na větší investice. "I když starosta ví, co obec trápí, tak s tím není schopen nic udělat," uvedl.

Další problémem je pak podle něj takzvané rozpočtové určení daní, které je v tuzemsku nastaveno tak, že obce mají z ekonomického výkonu na svém území dvě procenta, zatímco průměr EU je 23 procent. Nemají tak důvod investice přitahovat, protože pro ně znamenají především větší zátěž na infrastrukturu a veřejnou vybavenost. Stát by měla podle Navrátila obce více motivovat k rozvoji.

Problémem zejména ve venkovských oblastech je i dostupnost vzdělání a identifikace nadaných dětí, především ve velkých městech pak dostupnost bydlení. Nepříznivá je podle analytiků i situace ohledně lékáren, které bez náhrady zanikají na venkově a přibývají ve městech. Z pohledu dostupnosti zdravotní péče pak podle Odstrčila existuje skrytý problém v rozvíjejících se rezidenčních oblastech kolem velkých měst, kde úplně chybí praktičtí lékaři a pediatři. Stejně tak schází v odlehlejších venkovských oblastech.

čtk