Nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/9 Novým Borem a Skalicí u České Lípy 

Meziroční srovnání výsledků pak hovoří jasně: v uplynulém pololetí bylo zaznamenáno 5195 střetů se zvěří, což je meziroční pokles o 30 %. Nižší jsou i celkové odhadované škody, a to za 373 milionů Kč – to je meziročně o 15 % méně. Úbytek se však zatím netýká Libereckého kraje.

V KRAJI NEHOD PŘIBYLO

Policejní statistiky v Libereckém kraji evidují za období duben–září 2023 více střetů se zvěří než v témže období v předchozím roce. Zatímco loni reportovaly statistiky za uvedené období 437 střetů, letos je to 478 srážek. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v kraji třetí nejvyšší v republice – v přepočtu činí 11 232 korun na kilometr. Celková výše škody v kraji činí 27 095 000 korun.

V porovnání s ostatními kraji je četnost střetů se zvěří v Libereckém kraji mírně nadprůměrná. Došlo zde totiž průměrně k jedné srážce každých 5,05 kilometrů, zatímco průměr Česka (bez údajů z krajů, kde Policie ČR srážky se zvěří neeviduje standardizovaným způsobem) je jedna srážka každého 5,4 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji dlouhodobě zůstává silnice I/9 Novým Borem a Skalicí u České Lípy. Na části silnice dlouhé 1,3 kilometru došlo ve sledovaném období k 19 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 101 metrů, kde došlo k 7 střetům se zvěří o celkové škodě 185 000 korun.

ZMĚNA EVIDENCE DAT

Policie ČR šetří již v osmi krajích nehody se zvěří v tzv. zkráceném režimu. Klade důraz na to, aby tyto nehody byly zpracovány co nejrychleji a nejefektivněji. Snižování administrativní zátěže však vede k tomu, že čísla uváděná v oficiálních statistikách nemají s realitou popisující počty nehod se zvěří mnoho společného.

Příkladem mohou být poslední pololetní výsledky na Vysočině. Před rokem ve stejném období v kraji bylo evidováno 1017 střetů, nyní statistiky přinesly číslo pouze 47.

U kraje, který dlouhodobě patřil k územím s nejvyšším počtem střetů se zvěří v Česku, jde o nejdramatičtější rozdíl mezi oficiální evidencí nehod a realitou.

„Pro nadcházející období připravujeme inovace SRNA indexu, aby i přes změnu evidence nehod Policií ČR co nejvíce postihl skutečnou situaci o střetech motorových vozidel se zvířaty na českých silnicích a přinesl užitečné informace,“ vysvětluje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

ŠKODA ZPŮSOBENÁ ZVĚŘÍ NA VOZIDLECH NA VZESTUPU

O tom, že čísla sražené zvěře jsou ve skutečnosti vyšší, než uvádí statistiky, hovoří i data pojišťovny. „Za sledované pololetí od dubna do září jen naše pojišťovna s klienty řešila 4053 pojistných událostí, za které jsme vyplatili přes 190 milionů korun,“ upřesňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojištění motorových vozidel v Generali České pojišťovně.

Podle jeho slov průměrná škoda po následcích střetů se zvěří meziročně znovu narostla a nyní dosahuje 50 000 Kč. Škody stále rostou kvůli řadě faktorů, mezi ty nejvýznamnější patří stále poměrně vysoká inflace, ale i vysoké ceny materiálů na opravu, náhradních dílů a také práce v autoservisech. Motoristé přitom většinu škod hradí z havarijního pojištění, případně z připojištění střetu se zvěří.

MILIONOVÉ ŠKODY V KRAJÍCH ROSTOU

Uplynulé jarní a letní období potvrdilo, že střety se zvěří pro motoristy zůstávají na českých silnicích stále extrémně vysokým rizikem. Dokazuje to i způsobená škoda na majetku a na zdraví. Ze 14 sledovaných krajů meziročně narostla v osmi z nich. Nejhorší situace – daná délkou silniční sítě – je ve Středočeském, kraji, kde byla výše škod odhadnuta na 98 milionů Kč. Následuje se 40 miliony Kč Moravskoslezský kraj a po něm pak Královéhradecký, v něm byl počet škod po střetu se zvěří za uplynulé pololetí odhadnutý na více než 35 milionů Kč.

SRAŽENÉ ZVĚŘI DOMINUJE SRNČÍ

Oficiální statistiky o druhu sražené zvěře přináší za devět měsíců letošního roku jasná čísla. Nejvíce kolizí s motorovými vozidly má na svědomí srnčí zvěř – konkrétně jde o 6445 střetů, což v celkových číslech představuje 78 %. S dramatickým odstupem následují práce divoké (9% podíl), zajíc (4 %), pes (3 %), daněk (2 %) a jelen (2 %).

DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem

1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pocházejí data:

Údaj o očekávaných škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Nejprve je odhadnuta očekávaná hodnota škody připadající na jednu srážku pomocí pětiprocentního useknutého průměru. Tento údaj je následně vynásoben počtem srážek v daném kraji a vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.

Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.

Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.

Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy)

TZ Generali Česká pojišťovna