Nejvyšší soud potvrdil, že dědička rodu Walderode má nárok na některé pozemky na Jablonecku

Řízení před jabloneckým soudem začalo podle justiční databáze už v roce 2004, postupně padlo více částečných rozsudků. Liberecká pobočka krajského soudu naposledy loni potvrdila, že Kammerlanderová má nárok na zhruba tři desítky parcel v katastru Jenišovic a 14 pozemků v katastru Železného Brodu. Podle dostupných informací šlo o lesní a zemědělské parcely.

Část rozsudku okresního soudu v Jablonci nad Nisou naopak krajský soud loni zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, plyne z vyjádření mluvčí krajského soudu Karoliny Francové. Pro jablonecký soud tak ještě kauza neskončila.

Karel des Four Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět navrátilo.

Restituci majetku ale dlouho brzdily spory o to, zda Walderode spolupracoval za války s nacisty a zda si uchoval občanství. Kammerlanderová, vdova po Walderodem, si tak připisovala spíš jen dílčí úspěchy. V roce 2008 jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Také jablonecký soud restituční nárok uznal. "Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se (Walderode) za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna," řekl v roce 2015 jablonecký soudce Jaroslav Kneř. Řada rozsudků však byla zamítavých.

Šance rodu na vrácení majetku vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Předchozí verdikty tento akt označovaly za nicotný, tedy takový, který nemá žádné právní účinky. Bez toho tak Karel Des Fours Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.

Loni v září soud v Semilech částečným rozsudkem rozhodl o vydání jednoho pozemku v Turnově - Daliměřicích. U dalších zhruba 60 pozemků návrh o vydání zamítl kvůli tomu, že parcely patří soukromým osobám, a Kammerlanderová tak musí žádat pozemkový fond o finanční náhradu. Žalované strany se odvolaly, věc bude znovu posuzovat odvolací soud.

čtk