Ochránci přírody chtějí udržet v Českém ráji vzácnou orchidej střevíčník pantoflíček, roste na jediném místě na Maloskalsku

Z Českého ráje střevíčník pantoflíček vymizel především kvůli tomu, že mu nevyhovují tmavé smrkové lesy, které mnohde nahradily původní lesy smíšené či listnaté. "Nesvědčí mu ani přemnožení spárkaté zvěře, která jej okusuje či rozrývá půdu. Především v minulosti jej také lidé vyrýpávali a přesazovali do zahrádek," uvedla Šůlová.

V první fázi se chtějí ochránci přírody zaměřit na péči o jediné místo, kde v CHKO Český ráj dosud roste. "Plánujeme prosvětlit les, aby tu měl vhodné podmínky. Zároveň chceme ve spolupráci s libereckou botanickou zahradou vypěstovat ze semen rostlinky, které vysadíme jednak na místo, kde střevíčník nyní přežívá, a jednak na další vhodná místa v Českém ráji. 

Kvůli přemnožené spárkaté zvěři budeme asi muset přistoupit k tomu, že rostliny oplotíme, aby nedošly k úhoně," uvedl vedoucí oddělení Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.

Botanická zahrada Liberec bude získaná semena nejprve pěstovat na dvou místech - ve své laboratoři a také na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. "Až nám něco vyroste, bude třeba rostliny převést ze sterilního prostředí do reálných podmínek. K tomu máme v Liberci vhodné chladné skleníky, které budou rostlinám imitovat lesní prostředí," uvedl Miroslav Srba z Botanické zahrady v Liberci.

Střevíčníky v přírodě podle něj rostou v symbióze s mykorhizními houbami. To jsou houby, které žijí v symbióze s kořeny stromů. "Zahradnicky produkované střevíčníky bývají uměle inokulovány (naočkovány) komerčně dostupnými kulturami symbiotických hub. Ty ale našim střevíčníkům podávat nechceme, abychom na lokalitu nezavlekli cizorodé houby a nerozvrátili tak půdní mikroflóru na lokalitě. Budeme proto odebírat vzorky hrabanky z širšího okolí rostlin na lokalitě a sterilně připravené rostliny vysadíme do této směsi. Na lokalitu pak vrátíme kompletní tandem plně adaptovaný na růst v původním prostředí," dodal Srba.

Střevíčník pantoflíček je jedním z 64 druhů tuzemských orchidejí. Své jméno dostal podle spodní části květu tvořené vyklenutým pyskem okvětního lístku. Ten svým tvarem připomíná střevíc. "Je to vytrvalá rostlina, která se dožívá i několika desetiletí. Ačkoliv u nás nyní roste zhruba na stovce míst, jsou oblasti, kde dříve byl hojnější, ale dnes je na pokraji vyhynutí," dodala mluvčí AOPK.

čtk