Prasečí mor je už nedaleko hranic. Poslední hlášené případy jsou od české "čáry" vzdálené jen pár kilometrů

Africký mor prasat je pro zvířata smrtelná nemoc, která napadá jak domácí prasata, tak i ta divoká. Virus se udrží i ve zmrazeném nebo sušeném mase. Naštěstí pro člověka není konzumace infikovaného masa nebezpečná. Běžně se virus vyskytuje u volně žijících prasat savanových nebo bradavičnatých, která obývají subsaharskou Afriku.

V posledních měsících se uhynulí divočáci začali objevovat stále blíž českým hranicím. V prosinci loňského roku proto Státní veterinární správa a její inspekce rozšířily oblast s intenzivním odlovem divočáků z původních pohraničních oblastí Libereckého a Ústeckého kraje dále na východ do Pardubického, Královehradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Teď se intenzivní odlov týká území o velikosti zhruba 7200 kilometrů čtverečních. “Veřejnost by kvůli tomu měla sledovat informace o pořádaných naháňkách a dodržovat současná pravidla při pohybu v lesích,” řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Myslivci a lovci dostávají za odlovený kus divokého kance 2 tisíce korun. Za nalezeného mrtvého divočáka se vyplácí dokonce částka o tisíc korun vyšší. Na odměnách bylo doposud vyplaceno více než deset milionů korun.

Situace začíná být kritická především kolem česko-polských a česko-německých hranic v LIbereckém kraji. Dřívější úvahy o tom, že se divočáci nedokážou dostat přes místní síť rychlostních silnic, byly neopodstatněné.

Poslední uhynulé kusy se totiž objevily necelých deset kilometrů od hranic. Právě proto se začalo s intenzivnějšími kontrolami příhraničních chovů prasat i zastřelených divočáků. Zároveň se připravují opatření, která počítají s tím, že se nákaza přece jen na českou stranu dostane.

V takovém případě by myslivci měli zakázáno v infikované oblasti lovit jakoukoliv divokou zvěř. Zároveň by došlo k dočasnému zákazu převážení chovaných domácích prasat a také k zákazu chovů obecně. “Pravidla by se vztahovala i na chovatele miniprasátek,” uvedl ředitel Krajské veterinární správy Roman Šebesta. Pro běžné turisty a návštěvníky příhraničí by zřejmě začal platit zákaz vstupu do lesů.

“Lidskou přítomností se zvěř nejen plaší a migruje, což by napomohlo šíření nákazy, ale i samotný člověk, materiál i technika, kterou používá, může k šíření nákazy velmi přispět,” doplňuje k případným opatřením Roman Šebesta.

Problémem je také špatná komunikace s polskou stranou a nedostatek informací, které Poláci poskytují. “Bohužel, v Polsku se nákaza stále šíří a komunikace s tamními orgány je velmi složitá, informace se nám moc nedostávají a spolupráce se těžko koordinuje. Máme například velký problém s divočáky, kteří se pohybují na zalesněných výsypkách kolem dolu Turów. Je jich tam skutečně hodně. Takže je jen otázka času, kdy se nějaký nakažený kus dostane k nám,” doplnil Roman Šebesta.

Otázkou vlastně není, zda se nákaza v Čechách znovu po pěti letech objeví, ale kdy se tak stane. Naposledy se ve Zlínském kraji v roce 2017 podařilo díky pachovým ohradníkům nákazu udržet v okruhu necelých 45 kilometrů čtverečních. Dva roky na to veterináři prohlásili Českou republiku za zemi, kde se podařilo africký prasečí mor vymýtit.

Evidentně jen dočasně... Myslivce, veterináře i chovatele zřejmě čeká další etapa boje s touto nemocí.

lux