Řidiči v kraji ohlásili během půl roku na tísňovou linku přes 500 střetů se zvěří, nejhorší úsek je u Bezdězu

„V rámci SRNA indexu jsme kvůli nové situaci přišli o jeden ze zdrojů, dokázali jsme ho však nahradit daty, která ještě věrněji odrážejí situaci na českých silnicích. Informace o střetech se zvěří se nyní získávají, vedle dopravních nehod, také z podkladů tísňové linky 158, kam mají motoristé povinnost srážky se zvěří hlásit,“ vysvětluje Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.

Díky tomuto novému sledování se počet srážek se zvěří za uplynulé pololetí v Česku přehoupl přes číslo 15 tisíc, konkrétně společně s evidovanými případy Policie ČR jde o hodnotu 15 632 případů.

NEJHORŠÍ JE ÚSEK U BEZDĚZU

Přestože je Liberecký kraj co do počtu střetů se zvěří jedním z nejbezpečnějších v Česku, oznámili zde řidiči za 6 měsíců bezmála 518 srážek se zvířaty. To v přepočtu na délku silniční sítě znamená, že zde hrozí střet se zvěří každého 4,7 kilometru.

Odhadovaná výše škod na zdraví, životě a majetku za střety se zvěří v kraji se vyšplhala na více než 29,4 milionů korun.

V rámci kraje je v dlouhodobém pozorování nejnebezpečnějším úsekem pro střet se zvěří část silnice I/38 v katastru obce Bezděz. Na 216 metrů dlouhé části komunikace tam ve sledovaném období došlo k 11 srážkám vozidel se zvířaty! Úsek tak patří mezi tři nejhorší v Česku.

ODHADOVANÁ VÝŠE ŠKOD PO STŘETECH

Záznamy z tísňové linky neobsahují informace o odhadované výši škody ze strany policie, SRNA index proto pracuje s očekávanou cenou na jednu nehodu, a to na základě údajů z předchozího vydání indexu. Výsledkem je realistický pohled na škody, které střety se zvěří způsobí na životech, zdraví i majetku. Výsledek?
V České republice střety se zvěří od dubna do září přinesly účet ve výši nejméně 838 miliónů korun! Jen na případy, které policie reálně zaevidovala, připadá 193 miliónů korun. Jde přitom o ty vůbec nejzávažnější a tedy nejvyšší škody, kde po střetu se zvířetem došlo k úmrtí či zranění posádky a také ke škodám na majetku třetích osob. Zvěř přitom v uplynulém půlroce způsobila při dopravních nehodách deset vážných zranění.

DATA POJIŠŤOVNY

O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny, u níž je pojištěno přes dva miliony motoristů v Česku. Ta za uplynulé pololetí (duben-září) řešila s klientkami a klienty celkem 4255 pojistných událostí, za něž vyplatila 223 miliónů korun. „Meziročně jde o nárůst jak v počtu případů, tak vyplacené hodnoty na opravu poškozených vozidel. Průměrná škoda přitom také roste a aktuálně přesahuje 52 tisíc korun,“ komentuje situaci Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.

Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec. Roční pojistné činí 1100 Kč, tedy zhruba tolik, kolik natankování plné nádrže u běžného osobního auta. Za tuto částku získají motoristé pojistnou ochranu pro škody do 100 tisíc korun.

UŽITEČNÁ FAKTA

Z praxe vyplývá, že srážky se zvěří se odehrávají nejčastěji - z 57 % v noci. Necelá třetina se jich odehraje za denního světla a přes 13 % pak za svítání nebo za soumraku. „Když si uvědomíme, že v nočních hodinách jezdí výrazně méně řidičů, je riziko střetu se zvěří výrazně vyšší než ve dne. Z našich statistik plyne, že s největší pravděpodobností se řidiči setkají se srnčí zvěří (80 % případů) a s divokými prasaty (kolem 10 %),“ doplňuje statistiky Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

DOPORUČENÍ, co dělat po střetu se zvířetem
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, vždy kontaktujte Policii ČR na lince 158 a řiďte se jejími instrukcemi. Policie rovněž vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224.
Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkových škod jednotlivých nehod. Celkové škody kromě poničeného vozu zahrnují i škodu na zdraví, životě a dalším majetku, spočítanou podle metodiky CDV. U počtu nehod a očekávané škody na jednu nehodu bylo potřeba se vypořádat se skutečností, že policie vesměs přestala srážky se zvěří zaznamenávat do databáze dopravních nehod. Zaznamenávají se jen srážky s nejvyššími dopady představující pouze velmi malé procento všech srážek. Index pracuje s daty Policie ČR a údaji CDV.

Počet nehod

Celkový počet srážek se zvěří v rámci ČR/kraje/okresu byl určen jako součet počtu záznamů obsažených v databázi Policie ČR a počtu záznamů z tísňové linky.

Očekávaná škoda na jednu nehodu

Očekávanou škodu na jednu nehodu nebylo možné letos z dostupných dat odhadnout. Z tohoto důvodu byla převzata očekávaná škoda na jednu nehodu v rámci ČR za stejné období roku 2024.

SRNA index

SRNA index je počítán jakožto očekávaná škoda na jednu nehodu vynásobená počtem srážek a vydělená celkovou délkou silniční sítě v daném kraji či okrese.

Odkud pocházejí data:

• Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
• Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.
• Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy)

TZ