Ručně vyráběné sklo se dostalo na seznam UNESCO. Úspěch zavazuje k systematické podpoře tradiční produkce
AKTUALIZOVÁNO: Česká republika, konkrétně i Liberecký kraj, má ode dneška další zápis na prestižním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO - uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně.
Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.
Návrh na zápis ruční výroby skla podaly Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) společně Francie, Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a ČR, koordinátorem byla Francie. V Česku se na přípravě podkladů kromě ministerstva kultury podílelo například Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, ale i zástupci jednotlivých sklářských hutí, škol a profesních organizací.
"Ruční výroba skla byla zapsána na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společnou nominaci dnes v Botswaně schválil mezinárodní výbor organizace. Díky všem, kdo se o zápis zasloužili," reagoval na sociální síti X hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
V České republice ve stovkách skláren, rodinných dílen a ateliérů pracuje více než 5000 sklářů, brusičů, rytců, malířů, výrobců bižuterie a šperků, sklářských výtvarníků a designérů, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo kultury. Sklářství jako odvětví je důležité zejména v Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině a o jeho technologické jedinečnosti vypovídá i fakt, že jej UNESCO zápisem na seznam nehmotného dědictví ocenilo už v roce 2020, kdy uspěla výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.
"Tradiční výroba skla je s Českou republikou spojována odnepaměti a přinesla naší zemi věhlas; české sklo bylo známo vysokou kvalitou řemeslného provedení a je dodnes vnímáno jako symbol dovednosti našeho národa... Velmi mě proto těší uznání mezinárodního společenství. Tento fantastický úspěch nás zároveň zavazuje k systematické podpoře tradiční výroby skla, její popularizaci a propagaci," uvedl český ministr kultury Martin Baxa.
Česko má po dnešku na seznamu UNESCO devět zápisů. Kromě verbuňku jde o masopustní průvody s maskami na Hlinecku, sokolnictví, slováckou Jízdu králů, české a slovenské loutkářství, techniku zdobení textilu modrotiskem, výrobu vánočních ozdob ze skleněných perel a vorařství.
Mezivládní výbor UNESCO dnes kromě návrhu s českou účastí rozhodl o rozšíření seznamu například o italskou operu, tkalcovské techniky v Laosu, thajské oslavy nového roku či intarzování pomocí perel v Ázerbájdžánu a Turecku.
Skláři oceňují zápis výroby skla na seznam UNESCO, sledovali přenos schvalování
Zástupci sklářských firem, které oslovila ČTK, dnes ocenili že se ruční výroba skla dostala na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Česko je unikátní v tom, že v zemi stále existuje velká škála živých sklářských technik, řekla ČTK generální ředitelka Preciosa Lighting Lucie Karlová. Přenos schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO v jihoafrické Botswaně dnes v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou sledovaly desítky lidí a vyhlášení rozhodnutí provázel jásot a cinkání skleniček se šampaňským.
Je to úžasný pocit, velká chvíle pro všechny, kdo mají rádi sklo a hlavně pro ty, které sklo živí, a kteří se tím zabývají, řekla v reakci na schválení ČTK ředitelka muzea Milada Valečková.
Iniciátorem zápisu byla Francie, která byla lídrem. Mimo Česka se připojilo Německo, Maďarsko, Finsko a Španělsko. Na přípravě podkladů za Českou republiku se vedle ministerstva kultury podílelo právě jablonecké muzeum skla. "Byly to skoro tři roky práce," poznamenala Valečková. I díky úsilí jabloneckých kurátorů se podařilo do nominace prosadit i další sklářské techniky.
"Nejen foukání skla na huti, ale zapsaly se i kahanová práce, studené techniky, bižuterní kameny, zpracování bižuterie," dodala.
"Je to strašně důležité pro Preciosu, pro region i pro sklářství jako takové, ale je to pro nás i velký závazek. Je to potvrzení, že to, co děláme, má smysl, má to budoucnost, měli bychom si toho cenit, měli bychom si to hýčkat a měli bychom to rozvíjet. Hlavně se nám podařilo do UNESCO dostat pestrost, kterou jsme opravdu unikátní," řekla ČTK šéfka Preciosa Lighting. Společnost patří k největším sklářským firmám v Česku.
"Jsme specifičtí v tom, že máme všechny sklářské techniky u nás stále živé, žádná z těch zemí nemá všechny techniky, mají třeba jen některé a někde i skomírají, zatímco u nás je to řemeslo pořád ještě živé, to je naše veliké plus a veliká výhoda. Máme i výhodu vzdělávání, že máme stále funkční systém třístupňového sklářského školství," dodala ředitelka sklářského muzea Valečková.
"Uvědomujeme si, jak nenahraditelnou ztrátou by bylo, kdyby ruční výroba skla zanikla. Sklářské řemeslo vnímáme jako světové dědictví dlouhodobě a jsme velmi rádi, že se nyní dostalo i pod ochranu UNESCO,“ uvedl generální ředitel karlovarské sklárny Moser Pavel Mencl.
Moser je na precizní ruční práci založený, celou 166 let trvající historii používá tradiční techniky, jejichž znalost předává z generace na generaci. Například rytec Tomáš Lesser byl oceněn titulem Rytíř umění a literatury, které uděluje francouzské ministerstvo kultury.
Výrobci ale značku UNESCO u svých výrobků používat nemohou, to podléhá přísné regulaci. Podle kurátora muzea Petra Nového přináší zápis ruční výroby na seznam UNESCO především větší prestiž. "Jedním z výsledků by rozhodně mělo být zvýšení povědomí o tom, že stojí za to sledovat české ruční sklo, stojí za to ho obdivovat, kupovat, navštěvovat dílny, mluvit s řemeslníky a hlavně se v tom oboru vzdělávat, aby to řemeslo nezaniklo," řekl Nový. Zápis na seznam by podle něj měl českým sklářům zajistit že výroba nezanikne a měla by být podporována.
čtk, x, lo
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
