Shrnutí: Polsko poslalo peníze za těžbu v Turówě, Česko stáhlo žalobu. Vášně jitří jen aktivisté
Česká republika stáhla žalobu, kterou podala na Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli rozšiřování těžby v příhraničním hnědouhelném dole Turów. Česko tak učinilo poté, co v pátek od polské strany obdrželo 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy Kč) jako dohodnutou kompenzaci za vliv těžební činnosti.
Dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem podepsali premiéři obou zemí ve čtvrtek. Země se dohodly mimo jiné na výši náhrady za škody způsobené těžbou v dole. Proti smlouvě protestovala organizace Greenpeace, podle níž dohoda neochrání české příhraničí a tamní zásoby vody. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uzavření dohody sice ocenil, ale kritizoval jen pětileté trvání soudního dohledu nad plněním podmínek. Zdůraznil, že v dole se má těžit mnohem déle.
Polsko se ve smlouvě zavázalo k vyplacení 45 milionů eur české straně. O odeslání dohodnuté peněžní kompenzace Česku informovala ve čtvrtek večer polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki dnes dopoledne podle agentury PAP oznámil, že Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování těžby v dolu Turów. "Tím je věc zcela ukončená," prohlásil Morawiecki.
Obdržení dohodnuté peněžní kompenzace potvrdila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) v pátek odpoledne. Mluvčí vlády Václav Smolka následně potvrdil stažení české žaloby u Soudního dvora EU. Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru v reakci na rozhodnutí polských úřadů o prodloužení těžby do roku 2026.
Částka 35 milionů eur z polské kompenzace poputuje do Libereckého kraje, se kterým důl Turów sousedí, zbylých deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů dnes poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která hnědouhelný důl provozuje.
Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území - na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. "Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. "Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa," řekl Židek.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Společnost PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžbu uhlí do roku 2044. Tento týden ale správní soud ve Varšavě zrušil platnost jednoho z dokumentů týkajících posouzení vlivu na životní prostředí v případě prodloužení koncese na těžbu. V dole se proto bude těžit na základě koncese platné do roku 2026
Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Česko se proto na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala.
Soudci v Lucemburku loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu Kč) denně.
Spory týkající se rozšiřování dolu by měla ukončit ve čtvrtek podepsaná mezivládní dohoda mezi ČR a Polskem. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Polsko se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v dohodě zavázalo také k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu.
Budovanou stěnu kritizují jako nedostatečnou organizace Frank Bold a Greenpeace. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery ale může stěna zmírnit dopady provozu na české území. Zda bude opatření dostatečné, se podle něho ukáže až příští rok. Kompenzace, kterou Česko od Polska dostala, by měla být rychle využita k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu, napsal Venera ČTK.
čtk