Stát bez myslivců problém spojený s africkým morem prasat vyřešit nedokáže. Přesto jde cestou konfrontace

Což by se mohlo negativně promítnout do produkce vepřového masa. Čímž se z odstřelu divoké zvěře stalo politikum.

Zdánlivě všední téma se den ode dne stává třaskavějším. On se totiž noční odstřel na ještědském hřebeni nevyvíjí podle původních představ. Policejní odstřelovači (angl. marksman, též přesný střelec) vybavení tou nejlepší technikou (státem nakoupenou pro tento účel) skolili směšně málo kusů a zatím se u žádného z nich nákaza africkým morem prasat neprokázala. V médiích už dostaly slovo téměř všechny zúčastněné strany – policie, veterináři i politici. Pohled zástupců mysliveckého stavu přinášíme níže:

Jediné, na čem se státní správa reprezentovaná ministerstvem zemědělství, vlastníci hospodařící na honebních pozemcích a myslivecký stav shodnou v problematice odlovu divočáků je, že je nezbytné africký mor divokých prasat zlikvidovat. Zásadně se však liší v metodách, jak toho dosáhnout.

Ve čtvrtek 14. listopadu skončily druhé policejní manévry v rádelské honitbě na Jablonecku, kdy se do odstřelu zde se vyskytujících divokých prasat opět zapojili policejní ostrostřelci. Výsledkem jsou jen čtyři skolené kusy černé zvěře. Což je za oba turnusy celkem 18 zastřelených divočáků.

14 prasat za 14 milionů

V prvním turnusu „padlo“ pouhých 14 kusů divokých prasat a erár na tuto akci rozpočtoval výdaj 14 milionů korun z kapes daňových poplatníků. Tehdy byly počty neúprosné: Za jedno skolené divoké prase se z rozpočtu státu začátkem měsíce vydal milion. Policisté si totiž na noční odstřel divoké zvěře museli pořídit odpovídající výbavu.

Soudě podle několika komentářů ze strany ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se ovšem do značné míry jedná též o akci politickou, kterou chce ministr Výborný veřejnosti demonstrovat neschopnost myslivců a odůvodnit tím potřebu jím prosazované novely zákona o myslivosti, která je v širokých odborných kruzích podrobována nemilosrdné kritice.

Co myslivcům dosavadní průběh nasazení špičkových policejních profesionálů ukazuje? Že lov divokých prasat je disciplínou nelehkou a snadněji se o něm mluví, než se realizuje. Klesající úspěšnost lovu policejních odstřelovačů jasně ukazuje, že divoká prasata jsou chytří tvorové, kteří dokážou na vzniklé hrozby promptně reagovat.

Ulovit divočáka není jako si zajít pro kuře do supermarketu

Rovněž sama příroda dokáže lovcům klást překážky v podobě mlhy, deště či nepříznivého větru, ve kterém musí lovci za tmy a nepozorovaně překonávat dlouhé vzdálenosti a složitý terén. Při lovu je nezbytné neustále vyhodnocovat, zda se v dráze střely nepochybují lidé, domácí zvířata či zda se ve směru jejího letu nenachází nějaký majetek lidí. Zkrátka je zjevné, že ulovit divočáka není jako si zajít pro kuře do supermarketu! Například v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. listopadu se nepodařilo střelit ani jedno jediné zvíře.  A to se o to snažili špičkoví placení profesionálové se speciální drahou výbavou.

Oslovení myslivci též poukazují na to, že stát se při této akci chová jako „slon v porcelánu“, a líčí, jak by mohl s mnohem menšími náklady přispět k vyšším odlovům. V této souvislosti upozorňují myslivci na potřebu „chlaďáků“, které by byly tolik potřebné při nakládání s potenciálně nakaženými kusy, a přitom k dispozici nejsou. Moc by pro tyto účely pomohlo vybudování sítě „komunitních“ chladících boxů, které by mohli myslivci využívat pro dočasné uskladnění střelených kusů, než obdrží z laboratoře potvrzení o jejich zdravotním stavu. Do té doby totiž nemůže být se zastřeleným divočákem dále jakkoli nakládáno a myslivci musí dokonce skladovat do potvrzení jejich bezinfekčnosti i všechny jejich vnitřnosti.

Myslivci se shodují, že „kdyby to nebylo tak smutné, tak by se tomu zasmáli“. Poukazují přitom na fakt, že sami v letošním roce odlovili v první z dotčených honiteb již 81 kusů prasat a v loňské sezóně dokonce 145 kusů prasat. Výsledek letošního lovu přitom spadá do období, které je pro lov vzhledem k vegetaci nejkomplikovanější, a lov jim byl navíc ze strany úřadu na celý srpen zakázán.

Teorie: Miliony i miliardy

Přesto, měřeno dosavadním úspěchem první etapy probíhající policejní akce (14 policejními snajpry zastřených prasat za 14 milionů nákladů), tak místní myslivci v minulé sezóně odlovem 145 divočáků ušetřili státu 145 milionů Kč a v letošní, neukončené sezóně, ušetřili již 81 milionů! To vše prakticky zdarma, s vlastním vybavením a ve svém volném čase.

Pokud pak uvážíme, že celkem myslivci v minulé sezóně odlovili celkem 231 tisíc kusů divokých prasat, pak při promítnutí dosavadní úspěšnosti současné policejní akce myslivci zdarma odvedli práci v (na první pohled těžko uvěřitelné) ekonomické hodnotě 231 miliard Kč! Za což by jim měl asi daňový poplatník poděkovat a zároveň se ptát, zda je skutečně vhodné a ekonomicky únosné, aby stát organizoval takovéto neefektivní akce na erární účet.

Na finanční refundace se čeká dlouhé týdny

Myslivci také zdůrazňují, že z lesního terénu odklízejí policií zastřelené kusy divokých prasat a dohledávají kusy postřelené, které jsou potenciálně nebezpečné. Při lovu výstřelem na divočáka práce teprve začíná, neboť každý střelený kus je třeba dohledat, lidskou silou odtáhnout na určené svozové místo, aby bylo možno kus dále náležitým způsobem ošetřit a zajistit odběr vzorků pro jeho veterinární vyšetření. Při tom je třeba postupovat způsobem, jako by byl každý zastřelený kus infekční. Po zásahu je třeba sundat potencionálně kontaminované oblečení a zajistit jeho vyčištění.

Oslovení myslivci si postěžovali též na to, že státní úřady jim žádné náklady nehradí předem, ale pouze následně zaplatí jen některé prokazatelné výdaje. S tím je spojená obrovská administrativa a na finanční refundace se čeká někdy i celé týdny. Náklady jdou přitom do desítek tisíc korun, což jsou částky na poměry neziskové zájmové činnosti obrovské.

Lov pomocí odstřelovačů je podle správců honiteb jen pokus o kladné PR pro dotčené státní orgány a některé politiky, ale z hlediska potlačení nákazy jde přinejmenším o akci krajně diskutabilní.

Úspěšnou zlínskou praxi vystřídala konfrontace

Když se africký mor prasat likvidoval na Zlínsku, povedlo se to, neboť celá, podstatně menší oblast, byla neprodyšně uzavřena a kolem odstřelu se nedělaly žádné píárové taškařice. Co neodstřelili myslivci, do dokončili policisté a oblast byla postupně od zákeřné nákazy, jež se přenáší i do domácích chovů prasat, vyčištěna. Lov na Zlínsku byl společnou akcí policie a myslivců, se kterými byl způsob odlovu podrobně průběžně diskutován.

V Libereckém kraji je situace jiná, do ryze odborné záležitosti, s níž mají právě jen myslivci dlouholeté zkušenosti, se začala tahat politika. Ministr zemědělství Výborný, jehož nový zákon o myslivosti leží ve sněmovně a čeká na projednání, se opakovaně nechal slyšet, že kdyby myslivci dělali, co mají, policejní odstřelovači by nemuseli být nasazeni.

Odstřel divočáků na Liberecku tak byl od samého počátku pojat konfrontačně a způsobem, který se myslivců negativně dotýká. Namísto toho, aby všechny dotčené kompetentní skupiny táhly za jeden provaz. Proto je možno si oprávněně klást otázku, do jaké míry jde o potlačení nákazy afrického moru prasat, a do jaké míry se jedná o politický nástroj, jak podpořit kontroverzní novelu zákona o myslivosti.

V dotčených honitbách nikdy nebyl žádný nakažený kus zaznamenán

Toto podezření posiluje též výběr honiteb, ve kterých současný odstřel probíhá. Nejen, že v dotčených honitbách nikdy nebyl žádný nakažený kus zaznamenán, ale zároveň se jedná o honitby, jejichž myslivci jsou v lovu divokých prasat nadprůměrně úspěšní. Jen za minulou sezónu střelili celkem 216 kusů divokých prasat, včetně množství dospělých bachyní. Nabízí se proto další otázka, proč si státní správa pro svou monstrózní a drahou akci nevybrala některou z honiteb, jejíž myslivci jsou s lovem divokých prasat o poznání méně úspěšní...

I proto mají oslovení myslivci oprávněný dojem, že se je ministerstvo zemědělství, jež má v gesci jak tuzemskou myslivost, tak i státní veterinární správu, snaží při řešení aktuálně jednoho z největších problémů českých lesů upozadit a obejít se bez jejich neocenitelných zkušeností. Vypadá to, že je chce dokonce zneužít při prosazování konkrétních politických cílů. Některým politikům by se totiž velice hodilo, aby na ně mělo páku a mohlo tvrdit, že si nedokážou poradit ani s přemnoženými, nakaženými divočáky.

Přitom je jasné, že stát bez zájmových myslivců problém spojený s africkým morem prasat vyřešit nedokáže, protože nemůže platit za jedno skolené prase milion korun, jak tomu doposud bylo při probíhající odstřelové akci. Pokud by pak byly tyto náklady promítnuty i na lov dalších druhů zvěře (jelenů, daňků, srnců atd.), stálo by to státní kasu astronomické částky.

Africký mor prasat se vyskytuje na veliké ploše horského nepřístupného terénu v celém Libereckém kraji. Na Frýdlantsku jej už řeší roky. Proto se zlínský model nedá aplikovat tak jednoduše, jak je veřejnosti podsouváno. Nyní se policejní odstřelovači pohybují ve dvou honitbách, což z pohledu nákazy neovlivní vůbec nic. Navíc masovou střelbou vystresované divoké prase umí při útěku zdolat velké vzdálenosti, což pouze může vést k roznášení nákazy do dalších lokalit.

Spolu v jedné řadě, ne proti sobě

Nezbývá než doufat, že dotčené státní orgány a politici začnou více naslouchat a diskutovat s místními myslivci, kteří mají s řešením problému konkrétní zkušenosti a množství nápadů, jak by jim stát mohl skutečně efektivně pomoci. A nejen myslivcům, ale potažmo všem daňovým poplatníkům, a zejména chovatelům domácích prasat.

Rozhodně není vhodné pojímat obdobné akce takto konfrontačně a sledovat politické cíle. Je daleko vhodnější hledat s dotčenými skupinami společné vhodné řešení tak, aby myslivci, stejně jako před lety na Zlínsku, stáli v pomyslné jedné řadě s policisty. Ne v liniích proti sobě, jak se to státní správě povedlo na Liberecku a Jablonecku.

Močení v lese a prášek na praní

Tento týden média navíc rozvířila aféru, kdy byli dva myslivci přistiženi v lese, jak močí v místech, kde se mají divoká prasata údajně shromažďovat. Při této činnosti je už v úterý dne 5.11. zachytila fotopast, o níž zjevně nevěděli, jinak by potřebu určitě vykonali jinde. Nalezen byl i neznámý bílý prášek, což policie začala okamžitě šetřit jako podezření ze šíření nakažlivé nemoci zvířat. Později se ukázalo, že šlo o prášek na praní, který prasata údajně nesnášejí. Přesto byly přesně na místě močení následující den uloveny dva kusy. Otázkou je, proč byla předmětná fotografie veřejnosti představena až o týden později, tedy ve chvíli, kdy už druhý den po sobě bylo odstřeleno nula kusů!

Podle zdrojů naší redakce byli oba myslivci odvezeni na kriminálku do Jablonce pro podezření ze šíření nakažlivé nemoci zvířat dle § 306 trestního zákoníku. Z hlediska trestního práva je to podle osloveného advokáta JUDr. Lukáše Eichingera, dobře seznámeného s případem, úplně mimo. „Dost mi to začíná připomínat poměry před listopadem 1989, kdy se na režimu nepohodlné osoby paragraf vždycky našel. Dotyčným policie navíc zabavila telefon za účelem zajištění důkazů,“ uvedl pro náš portál.

„Ať přemýšlím sebevíc, nemůžu ani teoreticky dovodit, jak by dotyčný mohl rozšířit nakažlivou chorobu zvířat močením v oblasti, kde doposud nebyl žádný nakažený divočák nikdy identifikován,“ konstatoval právník ve středu.

Situace se stává poněkud absurdní

Mediálně výtěžná situace nastoluje řadu otázek: Kampak asi chodí močit 70 v terénu nasazených policistů? A kolik „tojtojek“ (mobilních WC) tam policie pro své příslušníky a pro spolupracující myslivce, kteří odklízejí zastřelené kusy, instalovala? Jaké a čí rozhodnutí definuje zóny, kde je zakázáno močit a obráceně zóny, kde močit povoleno je..., klade právník otázky ryze řečnické.

Nejnovější absurditu, vztahující se k bobtnající aféře kolem odstřelu divočáků, zakončuje právník hypotézou, že by při takové logice mohli být z tohoto trestného činu podezřelí i všichni pejskaři, houbaři či běžci, kteří v posledních měsících v lokalitách ohrožených africkým morem prasat vykonali potřebu, popř. vykonali potřebu jejích čtyřnozí miláčci. Policejní logikou tam totiž i oni mohli pachem moči úplně stejným způsobem ovlivnit tento monstrózní, státem organizovaný odstřel prasat.

Příště ve Vratislavicích

Se čtvrtečním ránem skončila druhá etapa dosti kontroverzního odstřelu divokých prasat v Rádle na Jablonecku. Na druhý pokus odlovili policejní střelci v oblasti Rádla jen čtyři divočáky. V příštím týdnu se odstřelovači přesunou do sousední honitby ve Vratislavicích nad Nisou a příběh policejních snajprů (ne)likvidujících divoká prasata bude pokračovat.

zaznamenala (uba)

Fotogalerie od Artura Irmy: Policisté a  veterináři při prvním odstřelu v honitbě na Rádle.