V kraji je letos nejvíce případů žloutenky za posledních pět let. Nové ohnisko je v Liberci

"V případě ohniska ve městě Liberec jsme na počátku řešili případy bez souvislosti u dospělých lidí bez cestovatelské anamnézy. V prvních zářijových týdnech bylo hlášeno i několik případů onemocnění denně. V rámci inkubační doby v rodinách následně často onemocněli rodinní příslušníci. Zdroj nákazy nebo společné vehikulum se nám zatím nepodařilo objasnit," uvedla Hausenblasová. Zdrojem nákazy by podle ní mohly být kontaminované potraviny. "Virus virové hepatitidy A je totiž velmi stabilní vůči vlivům zevního prostředí a na různých površích za určitých podmínek může přežívat dlouhou dobu, v mražených potravinách týdny až měsíce," dodala.

Druhé ohnisko v kraji je od května na Jablonecku, potvrzených nemocných je tam zatím 44. "První případ na Jablonecku byl zjištěn v Desné v souvislosti s návštěvou příbuzných ze Slovenska. Onemocnění se v počátku šířilo zejména kontaktem s nemocnými v rodinách s nižším hygienickým standardem. Nyní řešíme i případy bez souvislosti ve standardní populaci," uvedla epidemioložka. Na Jablonecku žloutenkou onemocněli lidé nejen v Desné, ale i v Tanvaldu a Jablonci nad Nisou.

Kromě těchto dvou ohnisek zaznamenali hygienici letos v kraji už jen jeden případ, a to v malé obci u Jablonného v Podještědí.

Kvůli výskytu žloutenky nařídili hygienici v Liberci a na Jablonecku protiepidemická opatření v pěti základních školách a v jedné mateřské škole, v jednom případě opakovaně. "V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 318 rozhodnutí fyzickým osobám a sedm rozhodnutí školským zařízením," dodala krajská mluvčí hygieniků Zuzana Balašová.

V posledních letech evidovali hygienici v Libereckém kraji jen několik případů onemocnění žloutenkou typu A. Zvýšený výskyt trápil kraj naposledy v roce 2019, žloutenkou onemocnělo tehdy 122 lidí. Největší ohnisko bylo v Turnově, nemocných spojených s tímto městem bylo skoro 90. Dvě menší ohniska byla v Liberci a Jablonci.

Žloutenka typu A, označovaná také za nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Nejjednodušší a spolehlivou ochranou proti onemocnění je podle hygieniků očkování.

čtk