V Libereckém kraji hrozí srážka se zvěří průměrně každého 5,3 kilometru. U Bílého Kostela je nejnebezpečnější úsek v Česku

První vlna koronavirové krize se projevila i utlumením dopravy na českých silnicích. Ta se podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu, v.v.i výrazně snížila hned na začátku března. „V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let,“ vysvětluje.

Pokles dopravy se ale projevil i na poklesu úmrtnosti zvěře na silnicích. Po zavedení karanténních opatření na začátku března totiž došlo k meziročnímu poklesu četnosti srážek vozidel se zvěří. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně dáno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními COVID-19,“ potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Jasná data přináší SRNA index, vydávaný dvakrát ročně Generali Českou pojišťovnou. Zatímco loni v období mezi dubnem a zářím došlo na českých silnicích k 7 872 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno „jen“
7 238 srážek. V Libereckém kraji se tento celostátní trend projevil také. Zatímco loni mezi dubnem a zářím došlo v kraji k 500 srážkám se zvěří, letos jich bylo policií evidováno 453. Vzhledem k hustotě silniční sítě v kraji to znamená, že ke srážce se zvěří za sledované období došlo každého 5,3 kilometru, což je horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky.

Pokles nehodovosti na silnicích se projevil i v číslech registrovaných škod z povinného ručení a havarijního pojištění. „U některých pojištěných rizik jsme zaznamenali pokles o více než třetinu. Naopak nám ale skokově rostly menší, tzv. parkovací škody, které vznikají nejčastěji během manévrování u supermarketů, kam lidé v době karanténních opatření v autech jezdili s větší intenzitou,“ uvádí Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z pojištění motorových vozidel Generali České pojišťovny. Srážek se zvěří v období od dubna do září meziročně nepatrně ubylo. „Přesto jich s klienty denně řešíme v průměru třicet,“ upřesňuje Patrik Nauš.

COVID ZMĚNIL CHOVÁNÍ ZVĚŘE

Snížení počtu srážek zvěře však neznamená, že zde riziko neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. Ve sledovaném období bylo chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou. To vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ doplňuje Miloš Fischer.

Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 42 000 korun. „V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle dat CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů.NEJHORŠÍ ÚSEK V REPUBLICE JE V LIBERECKÉM KRAJI

Policejní statistiky v kraji evidují za sledované období méně srážek se zvěří než v sousedním Královehradeckém kraji (554), ale více než v Ústeckém kraji (856). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí podle SRNA indexu v Libereckém kraji v přepočtu 9 176 korun na kilometr, což řadí kraj na 4. místo v rámci České republiky.

Podle nejaktuálnějších dat v porovnání s ostatními kraji je v kraji nadprůměrné riziko četnosti srážek se zvěří. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,3 kilometru, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) je jedna srážka na každého 6,2 kilometru. Řidiči, kteří se v tomto kraji pohybují, by se tak měli mít zvlášť na pozoru.

METODIKA SRNA INDEXU

Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pochází data:

Údaj o škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Údaj je vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.

Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.

Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky "VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2".

Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy).

TZ