Bílí Tygři pod maskou #2: Pincovy speciální hnědé výstroje a finská výpomoc

Po odchodu Milana Hniličky do ruské soutěže nastala v libereckém brankovišti dlouho nevídaná situace. Role gólmanské jedničky byla k mání, a tak svou šanci dostal Marek Pinc. Navrátilec ze zahraničí neměl po angažování Martina Pruska ve Vítkovicích místo a přišla mu vhod možnost vyplnit prostor u Tygrů. Tu litvínovský odchovanec využil dokonale a s týmem v sezoně 2007/2008 doputoval až do sedmého utkání semifinále proti Slavii.

Po konci tohoto ročníku přišla další rošáda a návraty Hniličky a Pince zpět do původních působišť. V liberecké brance probíhalo pravidelné střídání ostříleného veterána z národního týmu a mladého Michala Fikrta, pro kterého šlo o první řádné extraligové angažmá. K této dvojici přibyl také finský reprezentant Tero Leinonen jako náhrada za nemocného Milana Hniličku.

Nestabilní situace a hledání trvalé jedničky nakonec vyřešil návrat Pince z Vítkovic. Gólman s číslem 97 podepsal u Tygrů dvouletou smlouvu a naplno si získal pozici startujícího brankáře i oblíbence fanoušků. A to nejen díky svým skvělým zákrokům a zábavné hře s hokejkou, ale také nápadité výstroji. Ať už to byla modro-bílá kombinace betonů a rukavic, anebo „oldschool“ hnědá sada, vzrůstem malý Pinc na hřišti vždy vyčníval.

V rámci svého působení v organizaci Bílých Tygrů odchytal celkem 169 utkání v základní části a dalších 36 v play-off. Jeho průměrná úspěšnost zákroků za celé období překonala 92 procent a hned třináctkrát udržel čisté konto.

Kvalitním zástupcem tohoto maskovaného muže se stal naopak skoro dvoumetrový mladík Tomáš Vošvrda. Další odchovanec ostravského hokeje si ve dvojici se starším kolegou sedl a postupně vyrostl v jeho rovnocenného parťáka. Oba si společně zachytali také ve speciální exhibici proti Bostonu Bruins v říjnu 2010.

Na vyrovnanou dvojici rodáků z východu republiky navázal příchod Marka Schwarze a slovenských brankářů, kterým se budeme věnovat v dalším díle této série.

www.hcbilitygri.cz