Před libereckou radnicí dnes vzpomenou na tzv. sokolský holocaust elity národa. Bude se  hromadně cvičit

Mezi památné dny České republiky byl 8. říjen zařazen vládním usnesením a byl zaznamenán do kalendáře Významných dnů, tedy dnů, které ovlivnily život v republice. Významným je pro Sokol. Oficiální oslava — nebo spíš vzpomínka na ty, kteří se nedožili, se bude konat na náměstí Dr. Edvarda Beneše v úterý 8. října v 16 hodin. Zúčastní se jí zástupci jednot Sokolské župy Ještědské.

Proč zrovna toto datum? Není to datum založení Sokola, ani datum některého památného sletu nebo výročí narození některého ze zakladatelů spolku, který v únoru oslavil 156 let svojí existence. 8. října 1941 byla z rozkazu Reinharda Heydricha rozpuštěna Československá obec sokolská jako organizace vrcholně nebezpečná Velkoněmecké říši, její majetek byl zabaven a ještě v noci začala probíhat tzv. „akce Sokol“, kde podle předem připravených seznamů byli zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup i jednot.

Tady u nás na Liberecku to byli především tito význační činovníci: bratři Alois Vaňura — župní starosta, učitelé Josef Jireš z Chotyně, jednatel župy Ještědské, a Josef Škoda, župní náčelník a starosta Sokola Proseč pod Ještědem, a dr. Josef Eisner, starosta Sokola Horní Růžodol.

Podle zprávy Reinharda Heydricha o „akci Sokol“ zaslané 11. října 1941 Hitlerovi do Berlína, bylo zatčeno asi pět tisíc sokolů. V Čechách pouze muži, na Moravě i ženy. V roce 1945 se jich vrátilo 46, statisticky řečeno 0,92 %. Všichni byli uvězněni bez soudu, bez jakéhokoliv obvinění. Stačilo, že byli činnými členy Sokola. Byla to dobře připravená likvidace, doslova sokolský holocaust elity národa.

V Norimberském procesu s válečnými zločinci vypověděl von Neurath, že pro Němce představoval Sokol největší nebezpečí, neboť byl dobře organizován, byl fyzicky zdatný a měl vysokou bojovou morálku — proto bylo nutno proti sokolské organizaci tvrdě zakročit.

V letošním roce je 8. říjen připomínán oficiálně prvně mezi významnými památnými dny národa. Sokolská organizace si to plně zaslouží nejen pro své zásluhy v prvním i druhém odboji, nejenom proto, že to byli sokolové, kteří vytvořili legie, elitní armádu státu, který vlastně ještě neexistoval, ale i pro svou systematickou práci při výchově žactva i dospělých v dobách míru. Sokolu šlo vždy o povznesení a výchovu těla i ducha národa, stal se silou, která za sebou zanechávala důležitou stopu v životě obyvatel.

Dnešní slavostní vzpomínky se zúčastní zástupci jednot Sokolské župy Ještědské a zveme srdečně i libereckou veřejnost. Součástí vzpomínkové slavnosti bude i přednáška o Sokole v Podještědí v aule liberecké radnice v 17.30. Před libereckou radnicí bude pro veřejnost připraveno 5 cvičebních stanovišť, které si může vyzkoušet kdokoliv včetně těch nejmenších i nejstarších. V podvečer bude zapálení sokolských světel — za každou sokolskou duši, která nepřežila jedno zapálené světélko.

TZ

Sokolská organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Za obou světových válek bylo hnutí rozpuštěno. Sokol vadil i komunistickému režimu, který v roce 1952 organizaci zrušil. Jeho činnost byla obnovena až po roce 1989.

Sokol i nyní patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v Česku, má zhruba 160.000 členů a přes tisícovku jednot po celé republice.

čtk