Trenér Luboš Kozel po sezoně: Cíl jsme splnili. Mohli jsme tomu dát ale větší nadstavbu

Sezona končí domácí porážkou 0:2. Jak zápas hodnotíte?
Není to příjemné. Myslím, že jsme to absolutně nezvládli. Chtěli jsme do toho vstoupit úplně jinak, ale hned v první druhé minutě měl soupeř stoprocentní šanci. Jako kdyby nás tím nahlodal, naše sebevědomí bylo to tam. Celý první poločas byl soupeř jednoznačně lepší, měl asi dvě tři šance, které ještě neproměnil. Chtěli jsme na to reagovat střídáním, ale bohužel ani to jsme nestihli. Než jsme vystřídali, gól jsme stejně dostali. Pak se to trochu zlepšilo příchodem Christiana Frýdka, ale do šancí jsme se nedostávali. Další střídání jsme udělali o poločase, chtěli jsme zvýšit důraz nahoře v pokutovém území. Když jsme se tam v první půli dostali, nebyli jsme prakticky nebezpeční. Ani to se moc nepovedlo, hráči tam nenaskočili bůhvíjak. Druhý gól jsme dostali ze situace, kdy jsme ztratili míč na útočné půlce, nedostoupili jsme soupeře a Růsek nám dal druhý gól, což rozhodlo dvojzápas úplně. Pak už soupeř zalezl, zlepšili jsme se, nějakou šanci jsme si vytvořili, ale není nám přáno ani dáno. Trefili jsme tyčku Rondičem, v souhrnu je vítězství soupeře zasloužené. Strašně mě to mrzí i vzhledem k divákům, že jsme jim na závěr aspoň nedopřáli radost ze vstřeleného gólu, tam si myslím, že je momentálně naše největší slabina, i když tentokrát jsme vyhořeli také vzadu.

Přebíral jste tým na sestupových příčkách, nakonec končíte devátí. Panuje spokojenost s vyhnutím se bojů o záchranu?
Jak už jsem říkal asi před čtyřmi týdny, cíl jsme splnili, jsme rádi, že jsme se zachránili a dostali jsme se i do střední skupiny. Z dlouhodobějšího hlediska s tím panuje spokojenost, vyhnuli jsme se bezprostřednímu boji o záchranu. Ale tím spíš, když jsme se dostali do klidnějších vod, jsme tomu mohli dát ještě nějakou větší nadstavbu. Bohužel jsme na jaře marně hledali základní sestavu, kdy nám od zápasu se Slavií vypadli oba stabilní stopeři, se kterými jsme počítali. Od té doby jsme to tak nějak lepili a pořád jsme museli sestavu měnit. Myslím, že se to na nás projevilo. Jsem spíš trenér, který je ofenzivně laděný, když mužstvo nedává branky, trápí mě to. Hráčů dopředu máme plno, ale nikdo z nich nebyl schopný opakovaně být nebezpečný, nebo to vzít na sebe, že gólů dáme víc. Nejvíc má myslím Rabušic a to šest, ale čtyři z penalt, jestli se nepletu. To ukazuje na slabinu, která bude hlubšího rázu. Góly hráči nedávali ani předtím, než jsem přišel. Potom, co odešli Pešek s Malínským, není servis pro hrotové útočníky takový. Budeme na to muset reagovat personálně, aby se to neopakovalo.

Proč jste střídali po třiceti minutách zrovna Filip Havelka?
Byli tam tři čtyři výkony, kdy hráči byli na střídání. Nefungovalo nám v úvodu nic, chtěli jsme tomu dát nějaký impuls. Filip Havelka byl jedním z těch hráčů, kazil a ani do defenzivy nebyl důsledný. Ale nebyl jediný, koho by se střídat dalo. Bohužel u některých postů, kde by se to dalo zvažovat, jsme ani žádnou náhradu na lavici tentokrát neměli.

Zvýšil jste o přestávce v kabině hlas?
Z půlky ano a z půlky to bylo spíš motivující. Většinou hráči vědí, že nehrají dobře, že jim to nevychází a že horší to snad být nemůže. Trošku se to druhý poločas zlepšilo, ale říkali jsem jim, že když dostaneme gól, není to rozhodnuté, protože stejně musíme dát dva, abychom postoupili. I za stavu 0:1 jsme cítili, že když dáme gól, dá se to zlomit. Že jsme schopní soupeře zatlačit a něco si vytvořit, pak druhá věc je, jestli to dokážeme proměnit. Ale nás trápí i finální a předfinální přihrávka.

Máte představu o složení kádru na příští sezonu? Theo Gebre Selassie ještě neřekl, jestli bude pokračovat...
Samozřejmě bych byl rád, aby Theo pokračoval. Smlouva mu končí. Bude záležet i na schůzce s panem majitelem, jak kádr bude vypadat dál. Máme představu o tom, u koho bychom chtěli, aby pokračoval a i o tom, kdo si můžeme myslet, že skončí. A třeba na ty posty budeme chtít někoho jiného.

Olomoučtí hráči v rozhovorech zmiňovali, že možná víc chtěli postup urvat. Viděl jste to taky tak?
Dnes ano. Bohužel musím říct, že jsme trochu použili jako motivaci i to, že se trenér Václav Jílek vyjadřoval, že první zápas měl skončit 5:2 pro ně. Tak jsme to necítili, že by tam byl takový rozdíl. Možná v tom, že měli šance, které jsme jim ale nabídli my. Chtěli jsme tím působit na hráče, podle výkonu na hřišti to moc nezapůsobilo. Spíš si myslím, že nás ovlivnil úvod, v první minutě šance a pak v sedmé druhá a hráči ztratili takovou tu jistotu. Rozpadlo se nám to, kazili jsme v založení, ve středu pole, v defenzivě... Bylo to jedno s druhým.

Co dlouhodobý problém s produktivitou může způsobovat?
Myslím, že to sobota odhalila donaha. Finální přihrávka... Hroťáci Júsuf a Rabušic potřebují nějaký servis, to ze stran není. Možná jsme měli dvakrát tolik centrů než soupeř, ale jestli desetina z nich najde našeho hráče a dojde situace do zakončení, to je možná ještě vysoké číslo. Rezerva je tam obrovská.