Kitl, zdravá firma nabízející zdraví v láhvi, sází na tajemného Dr. Kittela i na okurky

Kitl s.r.o. také již několik let pořádá Den otevřených sudů. Ten letošní připadl na pátek 19. července a hlavním bodem programu byl křest knihy Doktor Kittel, tajemná postava Jizerských hor od Gustava Leutelta (1860 - 1947), kdysi slavného spisovatele a básníka nadregionálního významu, za socialismu zapomenutého a dodnes u nás neobjeveného. Knihu vydala v nákladu 2000 výtisků firma Kitl, ale nikoliv kvůli autorovi, ale kvůli Janu Josefu Antonínu Eleazarovi Kittelovi, slavnému lékaři a léčiteli z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Jan Vokurka, jednatel firmy, k tomu říká: "Je to v zásadě první české vydání Gustava Leutelta. Pravda, byla tu Kniha o lese, ale to je dvojjazyčný výbor doplňující fotky Siegfrida Weisse, takže toto je první Leuteltova kniha v češtině. Oproti jiným vydavatelům máme výhodu, že v tomto případě nehledíme jenom na zisk. My jsme knihu vydali proto, že jsme úspěšná firma vyrábějící sirupy svojí filozofií a názvem navazující na odkaz Kittela. A v rámci péče o odkaz Kittela se tato aktivita nabízela. To byl hlavní motiv, knihu jsme nevydali kvůli Leuteltovi, ale proto, že ta kniha je o Kittelovi. Knihu ilustroval známý grafik a medailér Jiří Dostál, audioverzi namluvil Miloň Čepelka a dílo přeložila paní Christa Petrásková. Jan Vokurka vysvětluje, proč si vybral právě ji: "Já znal její překlady, a tak jsem šel přímo za ní. Paní Petráskové se do toho příliš nechtělo, ale nakonec jsem ji zlomil a dnes je ráda, že to udělala. Širokou distribuci neplánujeme, určitě to dáme obci Pěnčín, nabídneme to v našem e-shopu a bude to krásný dárek pro naše partnery."Nekřtilo se ani sektem, ani jiným alkoholem, ale vodou ze studánky v Krásné (kdysi Šumburk), kde se Elezar Kittel roku 1704 narodil.Kmotrů a kmotřiček bylo požehnaně, takže se najednou ke knize a audioverzi všichni nedostali.Slavnostní akt zakončil požehnáním Jan Jucha, farář z Krásné.Mezi gratulanty byla i Květa Vinklátová, radní Libereckého kraje. Paní Vinklátová pije vodu, ale v rodině nejvíc mizí Kitl černorybízový a malinový. Dnes tu ale není kvůli nakupování, ale kvůli oboustranné spolupráci, paní náměstkyně vysvětluje: "Ty firmy samozřejmě rostou díky svému podnikání a mně osobně přijde být úžasné, že se pan Vokurka vypracoval na tuto úroveň, kdy jeho produkty potkáte prakticky po celé republice i v zahraničí, a když jde o takovou specifickou výrobu, jako vidíme tady, tak u mě, na Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, máme dotační fond na řemeslnou a zážitkovou turistiku a firmy produkující něco regionálně pozoruhodného můžou zažádat o podporu na své akce. Já osobně tyto firmy propaguji na svém FB. Na Odboru regionálního rozvoje pak samostatně spolupracují s místními producenty a vedou jejich databázi." Ostatně kraj výrobky firmy Kitl používá pro svoji propagaci, k čemuž paní Vinklátová podotýká: "Je to úplně přirozená součást propagace v každé instituci, že by se měla prezentovat tím, co je v jejím regionu mimořádné." V zápětí po křtu knihy dochází k dosti bizarní situaci. Je čas pokřtít biosirup Kitl Okurka, jehož limitovaná edice se stala hitem letošního léta. Bizarní na tom je, že křtěného výrobku zbývá posledních pár láhví a je pravděpodobné, že Den otevřených sudů byl posledním dnem prodeje tohoto velmi osvěžujícího prvního zeleninového biosirupu u nás.

Hlavní ingredience limitované edice sirupu evokuje jméno jednatele firmy, ale Jan Vokurka to popírá: "To nebylo důvodem, my se snažíme přicházet vždy s něčím novým a toto byl první zeleninový bio sirup. Pravda, s tím nápadem se jménem jsme si pak pohrávali, ale nevypadalo to dobře a především, my máme zákazníky po celé republice a třeba na Moravě neříkají okurka ale okurek nebo i jinak, takže ten fór by tam nikdo nepochopil." Pan Kopal, technolog firmy, nás provází výrobou, která připomíná laboratoř. Podle něj byla Okurka hlavolamem především v tom, že dalo práci zajistit chuť a vůni čerstvé okurky.Asi největší překvapení vyvolává informace, že všechny tekuté produkty firmy vznikají v tomto výrobním tanku, kde se jednotlivé složky v určeném pořadí a za určených teplot a tlaku smíchají. Co se ingrediencí týče, Kitl má vlastní bezové sady, mátu zaměstnanci osobně vozí od Pelhřimova, zázvor se kupuje v Indii. K výrobě se překvapivě nepoužívají čerstvé ovocné šťávy, ale ovocné koncentráty. Umožňují dosáhnout vysokého podílu ovoce a vakuové odpařování koncentrátu zachovává původní chuť. Tu by změnila i pasterace, takže výrobek je ošetřený sorbanem. Pak má záruku 18 měsíců.Plnění produktů do lahví je automatické včetně potisku, ale přesto zůstává určitý podíl ruční práce. Například pracovnice expedice přivazuje na lahve oranžové látkové čepičky. Ty jsou vyrobené ve chráněné dílně Domova Maxov, se kterým Kitl úspěšně spolupracuje.Program dne pokračuje, úspěch mají nejen kapely, ale například i bubenický workshop Jiřího Adama. Nový produkt plánuje Kitl představit za rok. Pan Vokurka odmítá prozradit ingredience, ale spokojeně konstatuje: "Někteří zákazníci v nás mají takovou důvěru, že si jej již objednali, aniž vědí, o co půjde." A dobrá zpráva na konec, kterou berte i jako upoutávku na jednu z našich příštích reportáží. Před rokem Kitl koupil rozpadající se areál vratislavické Kyselky. Příští týden zde začne náročná rekonstrukce. První přijde na řadu hala z osmdesátých let, kam bude z Jablonce přestěhována výroba a sklad již příští rok.Zámeček bohužel přijde na řadu později, Jan Vokurka vysvětluje proč: "Není v našich silách zachránit vše najednou, takže až bude první etapa hotová a vyděláme nějaké peníze, přijdou na řadu další objekty."

Text a foto Mad, rozhovory Darka