Kreativních lidí, makerů, kteří mají pozoruhodné výsledky, máme v Libereckém kraji opravdu hodně. Škoda, že nejsou víc vidět

Zatímco ve světě byly veletrhy makerů pod chráněnou značkou Maker Faire běžné již delší dobu, do Česka tento fenomén překvapivě dorazil teprve roku 2018 jako Maker Faire Prague. Za pár let se navzdory covidu rozrostl na celorepublikovou akci, kterou na regionálních úrovních hostí celá řada měst. V Liberci se Maker Faire konal zatím dvakrát a podstatné je, že na tom letošním byla z celkem třiceti pěti vystavovatelů třicítka z Libereckého kraje.Nechyběly známé firmy jako již zavedené Hardwario, mající základnu přímo v Lipo.ink, Libereckém podnikatelském inkubátoru, který pro akci zdarma poskytl prostory. Pochopitelně se prezentovaly organizace pracující s dětmi, jako například turnovská Žlutá ponorka nebo liberecký Technopark a iQLandia. Mimoškolním makerstvím svých studentů se chlubily i některé školy. Já se pro přiblížení toho, co pojem maker obnáší, rozhodl vybrat následující tři makery z našeho kraje. Ač se zabývají diametrálně rozdílnými obory činnosti, jedno mají společné, se svými výtvory se snaží proniknout na trh.

Martina Benešová – MYM-eco

Skromná makerka z České Lípy je nositelkou mnoha různých ocenění, jakým je například Českolipský regionální výrobek roku 2020 i 2021, ocenění SBRAND za udržitelnou oděvní značku, nebo Cena děkana Fakulty Umění a Designu v Ústí nad Labem. Její kolekce MYM-eco byla dokonce nominována na cenu za národní studentský design.Výrobky Martiny Benešové, nejen tedy oděvy, které nabízí na svém poměrně bohatém e-shopu, mají společný rys, eleganci, jednoduchost, čistotu. Autorka přitom své kreace navrhuje podle jednoduché filozofie, vysvětluje: „Tím, jak se oblékáme, dáváme najevo, jaký máme postoj k sobě samým a jak chceme vyzařovat na ostatní. Mé kolekce spojují oba elementy v jeden: cítit se pohodlně, elegantně, pečovat o svou pokožku a nezatěžovat životní prostředí.“Na otázku, zda si e-shopem na sebe vydělá, však upřímně přiznává: „Nevydělám, ale já jsem také výtvarnice, čajovnice a designérka. Takže to jsou mé hlavní tři pilíře zdrojů. Na udržitelnou módu mám zatím jen e-shop, ale když někam vyrazím, lidé se na to chytají mnohem více než na tom internetu. A pak, mně jde především o osvětu, proč je to důležité. I proto jsem se přihlásila například na Maker Faire.“

Antonín Ferdan – Iris World

Za povýšením ryze technického problému pořízení makrofotografie oční duhovky na uměleckou disciplínu stojí původem středoškolský pedagog, který se v minulosti výrazně angažoval v různých komunitních aktivitách, jako byl například projekt audiovýpovědí Spravedliví mezi národy, shromažďující příběhy nenápadných hrdinů 2. světové války, nebo projekt Živá paměť města Liberec. Na získaných audiozáznamech mu ale něco chybělo, pohled do očí hovořících.Odsud byl jen krůček k myšlence dokumentovat oční duhovky. A tak se Antonín Ferdan, ač fotografie nebyla jeho vášeň, začal věnovat náročné disciplíně makrofotografie. Vyrobit slušný makro snímek není samo o sobě úplně triviální, natož zachytit duhovku lidského oka tak, aby ji šlo zvětšit na výstavní formát. To samo o sobě vyžaduje dobrou techniku a znalosti. Nicméně panu Ferdanovi se to povedlo a jeho projekt se rozrostl o focení duhovek na zakázku a adjustaci vytištěných fotografií nejen do výstavních rámů. Proč ne? Duhovku máme každý, ale kdo si ji umíme pro sebe nebo pro někoho blízkého na památku také vyfotit?

Matěj Karásek – Flapper Drones

Do fáze realizace dotažený projekt dronů používajících k letu pohyblivá křídla vypadá spíš jako vedlejší produkt vývoje filmových rekvizit hollywoodského fantasy filmu než jako startup Jablonečáka. Flapper Drones B.V., nabízející „hmyzí“ drony, sídlí v holandském Delftu. Při bližším průzkumu webu projektu ale zjistíme, že firma je mezinárodně rozkročena a v Jablonci nad Nisou sídlí Flapper s.r.o. „Je to nápad, který jsem dostal během pobytu v Holandsku na univerzitě,“ vysvětluje autor nápadu Matěj Karásek zahnízdění firmy do země tulipánů, dřeváků, sýra a marihuany. Takže je jasné i to, proč další dva spoluzakladatelé a odborní poradci jsou Holanďané. Ve vzduchu levitující drony připomínají diuviální vážky nebo motýly a samotný pohled na ně je fascinující. Rozhodně přitom nejde jen o nějakou samoúčelnou hříčku, vhodnou leda tak na hraní. Na rozdíl od klasických dronů jsou Flapper Drones mnohem bezpečnější, protože jsou velmi lehké a neobsahují nebezpečně rychle se točící ostré vrtule. Jsou jako stvořeni pro létání v interiérech. Bonusem je i to, že při letu vydávají podstatně příjemnější zvuky než jejich zavedení kolegové.Firma své kybernetické vážky komerčně nabízí pro nasazení na různých kulturních a jiných akcích, protože umí létat v rojích a jsou vybaveny sofistikovanými světelnými efekty promítanými na kmitající křídla. Tyto drony jsou rovněž vhodné pro specifické oblasti vědeckého výzkumu a fanoušci s napětím očekávají, kdy vyjde stavebnice. Kreativitě uživatelů se žádné meze nekladou, systém je zcela otevřený a autoři vybízejí každého, aby jejich ideu obohatil o další nápad.

Text a foto Mad