Muzejnictví v Libereckém kraji zažívá revoluci, první vlaštovkou bude horolezecká expozice Muzea Českého ráje

Nesporně zajímavá není jen slibovaná unikátnost expozice, ale i geneze nápadu historii kolébky českého horolezectví reprezentativně zpracovat. Idea se zrodila někdy v roce 1982 v souvislosti se zamýšlenou výstavou na Hrubé Skále. Od plánů k činům nakonec vedla přes třicet let dlouhá cesta. Impulsem se stala série rekonstrukcí objektů muzea, konkrétně kompletní přestavba objektu muzejní kavárny, galerie a dílen. V roce 2014 historikové Alžběta Kulíšková a David Marek záměr zaktualizovali a vznikl projekt "Pro horolezce neexistují hranice", pro který se našel evropský dotační titul v rámci fondu pro regionální rozvoj, konkrétně v programu na podporu přeshraniční spolupráce. Horolezectví bylo totiž do Českého ráje importováno ze Saska, kde by mělo časem podobné muzeum rovněž vzniknout. Práce byly zahájeny v září 2017 a stavební část byla dokončena letos v dubnu, přičemž vlastně vznikla nová třípatrová budova. Ze staré stavby zůstaly prakticky jen obvodové zdi. Zdržení prací překvapivě nezpůsobil obraz Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou od Mikoláše Alše, který kvůli svým rozměrům (10 x 8,5 m) musel zůstat i během demoličních prací na svém místě, ale prakticky neexistující projektová dokumentace budovy. Ta byla totiž postavena v sedmdesátých letech partyzánsky v rámci akce Z a pracovali na ní převážně brigádníci včetně vojáků sovětské posádky, kteří stavařům přichystali nejedno překvapení. Například se zjistilo, že objekt nemá řádné základy. Vše ale bylo vyřešeno a nyní se horečně pracuje na vnitřním vybavení. Tisková konference se stala jakýmsi kontrolním dnem. Postup prací si dobře prohlédl nejen hejtman Martin Půta, ale i náměstkyně Květa Vinklátová. Na expozici byly vypracovány celkem tři studie. Zvítězila koncepce architektů Radima Babáka a Ondřeje Toboly z pražského Hippos Designu. Práce dodává firma M+ s.r.o., mající v této oblasti bohaté zkušenosti. Architektonickým záměrem je vyvolat pocit napětí a nejistoty pohybu skalním terénem, k čemuž má dopomoci i nerovná podlaha a úsek imitující ferratu. Kdo nebude chtít, může pochopitelně použít schody nebo výtah, objekt je bezbariérový.Prostor, zaplněný konstrukcemi, zatím připomínajícími kulisy pro natáčení filmu Titanic, se do podzimu stane stylizovaným skalním městem prošpikovaným posledními výkřiky audovizuální techniky. Kromě interaktivních panelů zde bude například poněkud kontroverzní videomapping, skály za bitevní vřavou na již zmíněném Alšově obrazu bude zdolávat dvojice horolezců.Na přípravě obsahu expozice se podílejí odborní pracovníci muzea ve spolupráci s experty z řad horolezců. Odbornými garanty scénáře, obsahových náplní audiovizuálních prezentací a výběru exponátů jsou Alžběta Kulíšková a David Marek, kteří se spolu s dalšími zaměstnanci muzea podílí i na organizaci doprovodných programů. Alžběty Kulíškové jsme se zeptali, jak je náplň muzea vymezená časově a prostorově:

Návštěvníkům bude k dispozici Iveta Matoušová, průvodkyně specializovaná na horolezectví. Při obsazování této pozice muzeum dbalo na to, aby byla dotyčná osoba nejen fundovaná, ale aby za sebou měla i pár výstupů ve skalách. O svých plánech se nám svěřila na kameru:

Expozice je zajímavá ještě jednou věcí, historici dali dohromady časovou osu od úsvitu lidstva až zhruba po osmdesátá léta minulého století a zbytek je z velké části dílem aktivních horolezců, badatelů na poli historie horolezectví. Velký kus práce odvedl například Zdeněk Strnad, autor databáze www.skalnioblasti.cz. Za zmínku stojí i to, že většina ze zhruba pěti set horolezeckých exponátů byla poskytnuta soukromými osobami poté, co vznikl záměr expozici vybudovat a byla oslovena veřejnost.Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově, vysvětluje, že slavný Alšův obraz je rekonstrukcí nepoškozen za černou plentou vzadu a procházku po "ledovcovém" staveništi končí s přesvědčením, že expozice Horolezectví završí proměnu muzea v instituci moderního střihu a přitáhne i nové návštěvníky. Expozici nepovažuje za jednou pro vždy hotovou, ale slibuje ji dynamicky rozvíjet a pravidelně zde pořádat různé akce. Například jednou měsíčně zde bude horolezecký den. Expozice, na kterou leta čekali horolezci i pamětníci, si to určitě zaslouží. Uvidíme, jak vše dopadne, léto astronomicky sotva začalo a už se zdá, že nás čeká pestrý podzim.                                      Text, video a foto Mad, rozhovory Darka