Na kozí farmě Nový Dvůr jsou nejpřísnějšími inspektory kvality stálí zákazníci

Pokud si první zisk titulu Regionální potravina Libereckého kraje dáte dohromady s faktem, že manželé Krejzovi statek Nový Dvůr (MAPA) koupili již v roce 2000, může vás napadnout, proč se do soutěže přihlásili až nyní. Jenomže za vítězným kozím mlékem stojí dlouhý příběh, klikatá cesta plná křižovatek.Paní Krejzová tvrdí, že „V našich životech vše záleží na pocitech“, a pocity také rozhodly o tom, že manželé statek nad Pekelským údolím po určitém váhání koupili, ač byl polorozpadlý. „Když jsme našli statek Nový dvůr, měla jsem pocit, jako bych tu již někdy byla, že to znám, že se někam vracím. A tehdy, v roce 2000, jsem si to z pověrčivosti ani nevyfotila, protože jsem si moc přála, abychom statek získali,“ vzpomíná Milena Krejzová.Proces koupě nakonec trval půl roku. Oříškem byla nutnost nashromáždit restituční nároky. Ale v ten den, kdy bylo úředně hotovo, se žádná velká euforie nedostavila. Paní Krejzová pokračuje: „A když jsem tu pak poprvé stanula na dvoře, tak to nebyl žádný úžasný pocit. Spíš jsem měla pocit děsu a říkala si, že to, proboha, nemůžeme vůbec zvládnout. Ale víte co, pak žijete život den po dni a pomalu to zvládáte.“Těch dní bylo opravdu požehnaně, jen vyklizení nepořádku a uvedení statku do obyvatelného stavu trvalo rok. Pak začala postupná rekonstrukce, rozplánovaná na deset let. Nicméně od začátku se Krejzovi snažili, aby místo žilo, i když zde ještě dlouho trvale nebydleli. Miloslav Krejza upřesňuje: „Myšlenkou bylo vybudovat na statku atelier, výstavní síň a pořádat každoroční letní setkání výtvarníků.“ Tato setkání se opravdu od roku 2003 uskutečňovala a konala se celých devět let. Na statku se tak můžete setkat s díly několika současných sochařů a malířů.Zdálo se, že genius loci místa areál předurčoval k tomu, aby se stal statkem poznamenaným kumštem. Tento cíl ale po pár letech nahradil jiný záměr. I k němu vlastně dopomohla další náhoda. Krejzovi se seznámili s Eliškou a Jaroslavem Horynovými, chovateli plemenných koz v Lužických horách. Slovo dalo slovo a plány rekonstrukce farmy byly pozměněny, priority zpřeházeny. Nejdůležitější stavbou se stala kozí farma, postavená na základech původních staveb. Zkolaudovaná byla na Velký pátek v roce 2007.Kozy tedy Krejzovi chovají patnáct let a „Zpočátku jsem to brala jen jako velký koníček“, říká paní Krejzová. No, koníček. Vstoupíte-li v Novém Dvoře do krámku s kozími sýry a dalšími výrobky, určitě vás v první řadě zaujme celá galerie pohárů. Kdyby to byli Zlatí slavíci, mohla by paní Krejzová směle soutěžit s Karlem Gottem. Žádná z těch nablýskaných trofejí ale není za produkty, všechny Krejzovi získali na soutěžích kozích plemen. V současné době v Novém Dvoře žije kolem sto padesáti ušlechtilých koz a kozlů.Kozí sýry farma nabízí od roku 2007, viz www.kozisyry.cz, ale opravdu naplno se výrobě produktů z kozího mléka paní Krejzová věnuje asi čtyři roky a nikoho jiného do procesu výroby nenechá sáhnout. Vysvětluje: „Měla jsem zaměstnané lidi, které jsem naučila vyrábět sýry. Ale pak šla křivka úspěšnosti dolů, a tak jsem se rozhodla sýry dělat jen já sama. Takže sýry tady nedělá nikdo jiný, pouze já.“ Roku 2017 získaly kozí sýry z Nového Dvora certifikát Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj.Milena Krejzová pokračuje: „Nejlepšími kontrolory jsou totiž stálí zákazníci. Ti dobře poznají, jestli vyrábíte stále ve stejné kvalitě. A já tu kvalitu dodržuji. Oni přijíždějí každých čtrnáct dní a nakupují za nemalé částky, ač to jsou obyčejní lidé, žádní boháči. Já si prostě nemůžu dovolit si například říct, že to udělám jinak, že to třeba víc osolím, přidám koření.“ Na tomto místě je třeba poznamenat, že kozí produkty vyráběné v Novém Dvoře seženete jen v krámku přímo na farmě. Krejzovi mají sice e-shop, ale ten slouží jen pro rezervaci výrobků, přijet si musíte sami.Další kapitola příběhu Mileny a Miloslava Krejzových se začala psát v době covidu. Tehdy se Krejzovi rozhodli rozjet další podnikatelský záměr, a to penzion (www.penzionkozifarma.cz). Má deset pokojů, sedm dvoulůžkových a tři rodinného typu. „Ubytování jsme sice plánovali od začátku, ale pak když to přijde a máte se o to starat… Penzion dělám také jen já s manželem, nikdo jiný. No, byla to odvaha za covidu a v šedesáti,“ se smíchem uzavírá paní Krejzová.V současné době farma Nový Dvůr zaměstnává dva pracovníky, tedy kromě manželů Krejzových. „Víte, lidi si myslí, že je na všechno potřeba hodně zaměstnanců. Ale podívejte se třeba na farmy v Holandsku nebo ve Francii, tam moc lidí nepracuje, to je jen rodina,“ konstatuje paní Krejzová.A jaké jsou plány do budoucna? „Plány do budoucna jsou takové, že již máme svatební sál o čtyřech stech metrech čtverečních a chtěli bychom udělat svatební statek, abychom mohli pořádat svatby a podobné akce na patřičné úrovni v suché i mokré variantě. My tu již pár obřadů měli v altánu nebo na nádvoří. Možností je více,“ loučí se s námi Miloslav Krejza.Text a foto Mad, rozhovory Darka