Nová jména pramenů Vratislavické kyselky byla odtajněna, nápovědou pro nedočkavé mohlo být, že je křtili primátoři Liberce a Jablonce nad Nisou

05. 10. 2021 | 0:00

221 m hluboký vrt HJ8 z roku 1983 se nyní jmenuje HJ8 Liberec. O devatenáct let starší a devatenáct metrů kratší vrt TV4 logicky dostal jméno TV4 Jablonec. Liberecký primátor Jaroslav Zámečník pokřtil vrt Jablonec minerálkou z vrtu HJ8 Liberec a jablonecký primátor Jiří Čeřovský pokřtil kyselkou z TV4 Jablonce pamětní desku vrtu Liberec.

Majitel firmy Kitl a první český vodní sommeliér Jan Vokurka.
Majitel firmy Kitl a první český vodní sommeliér Jan Vokurka.

Včera pokřtěné vrty nejsou zdaleka první, ze kterých se kyselka čerpala. Vůbec první pramen, objevený v roce 1862, se patrně nacházel v prostoru „zámečku“. Na louce areálu firmy Kitl je například otvor, který na první pohled připomíná studnu, ale jde o vyústění původního vrtu SV 3, používaného ještě v padesátých letech minulého století. SV značí, že jde o šikmý vrt do Vratislavického zlomu, táhnoucího se tímto místem. 

Dnes již nevyužívaný vrt SV 3. Na fotografii jsou v jámě vrtu nalezené žulové válečky takzvaných vývrtek z jádra několik desítek metrů hlubokého vrtu.

Ceremoniál byl sice celkem bezvýznamným, ale milým krůčkem na cestě k obnovení výroby Vratislavické kyselky. Mnohem důležitější je, že se firmě Kitl konečně podařilo získat oba vrty, které se během klikatých cest privatizace dostaly do vlastnictví státu, takže když firma v roce 2018 areál bývalé Vratislavické kyselky koupila, s vrty pracovat nemohla. Pozor, voda ve vrtech je ze zákona majetkem státu i nyní, a až bude čerpána, bude zatížena daní, jejíž výše se bude odvíjet nikoliv od skutečně naplněných lahví, ale od zjištěné vydatnosti pramene.

Hydrolog Tomáš Vylita (vlevo) a Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl.

V současné době probíhají poloprovozní čerpací zkoušky, což je další velký krok na cestě kyselky zpět na pulty prodejen. Během čerpacích zkoušek jsou měřeny parametry pramenů a vliv jejich čerpání na okolní prostředí, například na hladinu spodních vod. Jedním ze sledovaných čísel důležitých pro budoucnost je již zmíněná vydatnost pramene. Předpokládá se, že naměřená hodnota bude blízká někdejší produkci, kdy byla vydatnost každého pramene 12 litrů za minutu. Prameny jsou dva, takže jimi za rok proteče zhruba 12,6 milonu litrů minerálky. Teoretická maximální kapacita by se tím pádem mohla pohybovat kolem osmnácti milionů lahví „sedmiček“ ročně. 

Vratislavická minerálka zatím teče touto nenápadnou plastovou trubkou.

Každá zřídelní oblast Česka má svého hydrogeologa a těch je v republice, natož v Libereckém kraji, jako šafránu. Proto prameny Vratislavické kyselky dozoruje hydrogeolog až z Karlových Varů. Tím člověkem je Tomáš Vylita, doma se starající o prameny Vřídelní kolonády. Kvalitu kyselky z vrtu Liberec a Jablonec hodnotí Tomáš Vylita velmi vysoko: „Jsou to skvělé chutné vody střední mineralizace typu CAHCO3. Je tam trochu sulfátu a hořčíku, prostě jsou z hlediska lidského chutné, vysoce proplyněné. Vodu bude nutno jen klasicky upravit, čímž myslím zbavit železa, aby v lahvi nesedimentovalo. Prostě věřím, že budoucí zákazníky tyto vody nadchnou.“ 

Minerálka zatím končí v Nise.

Jednou ze zvláštností Vratislavické kyselky je to, že obsahuje přírodní oxid uhličitý, který mnohé minerální prameny překvapivě nemají. „To je velmi důležitá vlastnost. Když naši minerálku ochutnáte, zjistíte, že ten oxid má jinou než běžnou chuť a ta kyselka má jinou proplyněnost,“ pochvaluje si Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl. Bez zajímavosti není ani to, že oxid uhličitý má do značné míry na svědomí koktejl minerálů ve Vratislavické kyselce obsažených. Když v hlubinách probublává vodou, vzniká slabá kyselina uhličitá, která do vody cestou k povrchu rozpouští minerály hornin.
Tyto tabule budou připevněny na zřídla, která jsou v současné době uprostřed nedalekého staveniště, tedy nedostupná. 

Minerálka z pramenů sice zatím stále končí v Nise (a ještě nějaký čas končit bude), ale podle výsledků právě probíhajících zkoušek pak bude zvolena unikátní výrobní technologie. Unikátní bude proto, že požadavky na zpracování minerálních vod se liší pramen od pramene. Jestli vše dobře dopadne, za dva až tři roky by se měly začít plnit první lahve. To je však ještě daleko, tak daleko, že Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl, se neodvažuje ani předjímat, zda budou minerálku stáčet do skla nebo do plastu. Hodně věcí se totiž mění, nejen ceny, ale i legislativa.

Jiří Čeřovský (vlevo), Jaroslav Zámečník a zády ke kameře stojí Jan Vokurka.

Složení minerální vody se v průběhu času trochu mění, zastoupení jednotlivých složek dokonce kolísá i nyní během čerpací zkoušky. To je ale u přírodních pramenů zcela běžné. Znamená to, že Vratislavická kyselka dnes může chutnat trochu jinak než v roce 1862, kdy byl její první pramen objeven v místech dnešního „zámečku“. Pamětníci, kteří by to mohli posoudit, ovšem nežijí a my, kteří si vratislavickou minerálku pamatujeme, asi rozdíl nepoznáme, protože před koncem výroby se kyselka prodávala pouze s pomerančovou nebo citronovou příchutí, která její minerální senzorické vlastnosti poněkud potlačila. 

Kontrola kvality pramenů před křtem.

Za dobu, kdy byly prameny kyselky zaplombovány, se ale posunuly obecné chutě národa a dnes běžně kupujeme i velmi aromatické přírodní minerálky takové, jaké jsou, bez příchutě. Bez příchutě chutná pramen vratislavické minerálky i Janu Vokurkovi a byl by rád, kdyby se kyselka nově prodávala i ve své přirozené podobě. Nutno říci, že Vratislavická kyselka přímo z vrtu chutnala i všem přítomným, takže je pravděpodobné, že až přijde do prodeje, v regálech se neohřeje.

Křest.

A jaké chystá firma Kitl příchutě? Jan Vokurka je opatrný a  nechce zatím nic konkretizovat. Pouze konstatuje: „My jsme sirupáři a tak je logické, že budeme experimentovat s našimi produkty. Ale je důležité říci, že minerálka není to samé co voda. Každá minerálka se sirupem reaguje jinak. Takže i ty sirupy budou muset být vyrobené na míru. Bude to individuální vývoj. Určitě to bude nějaké ovoce, bylinné chutě jsou již trochu daleko.“ 

Rekonstrukce zámečku, v jehož sklepě snad byl první vrt, přijde na řadu po rozjezdu výroby obnovené Vratislavické kyselky.

Kmotři pramenů se ve volbě ochucení kyselky neshodli. Primátor Zámečník by ocenil příchuť hruškovou nebo jablečnou. Naproti tomu primátor Čeřovský by, inspirován pohledem na kolem vysázené bezy, ocenil bezovku. Oba ale svorně potvrdili, že jakmile bude Vratislavická kyselka komerčně dostupná, stane se na obou radnicích součástí koloritu zasedání i tiskových konferencí

Jednatel firmy Kitl Jan Vokurka čepuje mix pramenů kyselky.

Každopádně se máme na co těšit, protože Jan Vokurka věc bere velmi vážně a například již absolvoval speciální sommeliérský kurz pro znalce vody a jako první Čech se honosí titulem Vodní sommeliér. To si ale nepředstavujte jen jako ochutnávání vody. Součástí intenzivního kurzu bylo nejen poznávání přítomnosti různých minerálů ve vodě, ale i přednášky z hydrogeologie, vodní legislativy i marketingu prodeje minerálních vod. Prameny, jejichž voda k nám putuje několik století až tisíciletí, si takový přístup jistě zaslouží.
Vodní sommeliér Jan Vokurka.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace