Turnovská hvězdárna, jediná v Libereckém kraji, vznikla díky fyzikovi světového formátu Ivanu Šolcovi a amatérskému astronomovi Arnoštu Vinšovi

V našem regionu působí aktivní amatérští astronomové, kteří se můžou chlubit velmi slušnými výsledky, a někteří z nich vybudovali i své soukromé hvězdárničky. Máme Jizerskou oblast tmavé oblohy, první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. V Liberecké IQLANDII se nachází dobře vedené planetárium. Nicméně, veřejně přístupnou hvězdárnu máme překvapivě jen jednu a i ona měla namále. 

Aleš Majer při práci s teleskopy..
Aleš Majer, vedoucí turnovské hvězdárny, připravuje pozorování.

Najdete ji U Tří svatých, což je místo na periferii jihovýchodní části Turnova, poblíž vrcholu nevýrazného kopce zvaného Vrchhůra (MAPA). Zvenčí je budova omšelá jako její webové stránky www.hvezdarna.turnov.cz, ale to vás nesmí odradit. Turnovská hvězdárna má za sebou pestrou historii a uvnitř se nově nachází pozoruhodně kvalitní přístrojové vybavení.
Turnovská hvězdárna, pohled od parkoviště.Vybudování hvězdárny je spojené s turnovským astronomickým kroužkem a se jménem světově proslulého fyzika Ivana Šolce (*1927 - †2013), jehož připomíná i pamětní deska vedle vchodu. Renesanční člověk Ivan Šolc, autor celé řady vynálezů, celý svůj život zasvětil aplikované fyzice. Pracoval ve Výzkumném ústavu pro monokrystaly, v n. p. Dioptra a následně na pracovišti turnovské Optické dílny AsÚ ČSAV Ondřejov, dnes Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Uvádí se, že část peněz, které inkasoval za své patenty, věnoval na dobročinné účely, mimo jiné právě na stavbu turnovské hvězdárny.
Pamětní deska připomínající slavného turnovského rodáka Ivana Šolce.Turnovský astronomický kroužek byl podle Ivana Šolce založen v polovině padesátých let v Monokrystalech, viz jeho vzpomínkový článek zveřejněný v časopise Náš Turnov (číslo 27, ročník 2003). 
Kresba z první schůzky astronomického kroužku uvádí rok 1961. (Zdroj: archiv turnovské hvězdárny.)Lokality, na nichž by bylo pro obyvatele Turnova vhodné hvězdárnu postavit, bylo několik. Například dobový obrázek, dokumentující první schůzku kroužku, zachycuje jednu z nich, a to okolí vodojemu na Károvsku (MAPA). Vyhrál pozemek U Tří svatých. Ivan Šolc o tom napsal: „ ...který se podařilo získat nejaktivnějšímu členovi našeho kroužku Arnoštu Vinšovi. Původní majitel byl spokojený, že jeho pozemek bude prodán právě pro takovou ušlechtilou aktivitu, jako je lidová hvězdárna“.
Hvězdárnu stavěli nadšenci svépomocí. Vlevo přihlíží Hana, dcera Ivana Šolce. (Datováno 1964, zdroj: archiv turnovské hvězdárny.)Údaje o tom, kdy bylo započato se stavbou hvězdárny, se v Šolcových vzpomínkách poněkud rozcházejí s datací fotografií, ale pravděpodobně se tak stalo roku 1964. Na stavbě se aktivně podílelo mnoho lidí a institucí. Není divu, komunisté lidové hvězdárny považovali za nástroj šíření materialistického světonázoru a jejich stavbu podporovali. Nezapomeňme také, že šedesátá léta byla nejen dobou závodů ve zbrojení, ale i dobou velmocenských závodů o každé kosmické prvenství. Hvězdárna byla téměř dokončená nejpozději roku 1968, protože podle pamětí Ivana Šolce v ní již tehdy probíhaly přednášky a pozorování. 
Montáž kupole. (Datováno 1966, zdroj: archiv turnovské hvězdárny.)Jenže přišel srpen 1968 a do osudu hvězdárny nevybíravě zasáhla okupace. Sovětská armáda si na Vrchhůře jakožto na strategickém bodě, ze kterého v případě potřeby mohla ostřelovat Turnov, udělala ležení. Místo pak bylo dva roky nepřístupné. Na fasádě hvězdárny se dodnes zachoval nápis, ze kterého je čitelné například slovo SVOBODA. Tento autentický text ze srpna 1968 musel vzniknout, než byl kopec zabrán, a je pozoruhodné, že přežil celou éru normalizace. 
Na kupoli je dodnes čitelné heslo z tragických dnů srpna 1968.Hvězdárna byla slavnostně otevřena až 2. května 1974. V letech 1976-1986 byl objekt v nájmu Astronomického ústavu ČSAV a poté až do roku 1992 Fyzikálního ústavu ČSAV, kdy ve zdejších prostorách sídlila Optická vývojová dílna. Během toho období byla zřízena dřevěná přístavba a rovněž zde byly další objekty, které dnes již neexistují. Na pozemku jsou podle pamětníků údajně dodnes zakopány nádrže na kyseliny používané při výrobě optiky, ale to zatím nebylo blíže prozkoumáno. 
Turnovská hvězdárna, pohled z jihu. Vidět je i dřevěná přístavba z 80. let 20. století.Od devadesátých let objekt chátral, ale opuštěný nebyl, využíval ho astronomický kroužek gymnázia, nacházejícího se téměř coby kamenem dohodil od hvězdárny. Městu Turnov nebyl osud hvězdárny lhostejný a našlo německého partnera, s nímž hodlalo uskutečnit ambiciózní plán na celkovou přestavbu v multifunkční objekt. EU bohužel na jeho realizaci neposkytla dotaci.
Klub astronomů Liberecka má velmi dobré výsledky, jak dokazuje i tato krásná fotka komety Neowise pořízená v červenci 2020 místopředsedou klubu Martinem Gembecem. (Zdroj: http://astrofotky.cz/~MaG)Na lepší časy se začalo blýskat v létě 2013, kdy se na pronájmu hvězdárny s Turnovem dohodla společnost SUNDISK. Tu jsem měl dosud spojenou spíše s Jizerou, vodáctvím a dalšími sportovními aktivitami a společenskými eventy, takže mě tento krok trochu překvapil. Martin Bauer mladší, jednatel SUNDISKu, vysvětluje: „Byla to tehdy vlastně hezká náhoda. Jeden z mých dlouholetých spolupracovníků (pozn.: Aleš Majer, můj průvodce po hvězdárně) se od mládí věnuje astronomii a je aktivně činný v České astronomické společnosti. O neutěšeném stavu hvězdárny samozřejmě věděl. Přišel za mnou s nápadem, pokusit se jednat s městem, jakožto majitelem objektu, o jeho opětovném využití pro popularizaci astronomie. S dalšími kolegy v SUNDISKu i mimo něj jsme to pak celé rozjeli.“
M81 a M82 patří mezi nejjasnější galaxie v souhvězdí Velké medvědice aneb další ukázka práce členů Klubu astronomů Liberecka, tentokrát od Jana Píchy (Zdroj: http://astrofotky.cz/~HoPi)Rozjezd ale nebyl vůbec jednoduchý, protože hvězdárna byla opravdu ve špatném stavu. Martin Bauer vzpomíná: „Na začátku nám město významně pomohlo a provedlo základní opravy jako např. položení nové krytiny na střechu, aby do objektu nezatékalo, klempířské práce na oplechování kopule či nové rozvody vody. Na nás pak bylo vyklizení, úprava interiéru, výmalby, výzdoba, doplnění inventáře a přístrojového vybavení, audiovizuální technika a podobně. Dále jsme museli provést bezpočet prací na pozemku jako vykácení náletových dřevin či vybudování oplocení. Odhadem to jsou stovky hodin práce nadšených dobrovolníků o víkendech.“ 
Přednášková místnost.A jak pronájem hvězdárny zapadá do podnikání firmy? Martin Bauer vysvětluje: „Hvězdárna jako taková zapadá do našeho projektu SUNDISK family, kde se snažíme vytvořit síť provozoven pro aktivní trávení volného času pro rodiny s dětmi. V létě hvězdárna skýtá zázemí příměstským táborům, celoročně astronomickému kroužku a také se stala cílovou destinací nočního pochodu Českým rájem. O podnikatelském záměru tu ale hovořit nelze, na provozování hvězdárny se opravdu vydělávat nedá. Provoz je v současnosti spolufinancován dotací České astronomické společnosti, kterou tímto zdravíme a děkujeme, a SUNDISK na provoz také přispívá. Děláme to opravdu pro dobrý pocit a je to pro nás i věc lokálního patriotismu. Máme rádi Český ráj a řadu projektů zde realizujeme, protože prostě cítíme, že je to potřeba.“
Historický teleskop Arnošta Vinše budí respekt i dnes.První přístroj, který vás při návštěvě hvězdárny zaujme, stojí dole v přednáškové místnosti a laik by možná ani netipoval, že jde o astronomický dalekohled, konkrétně systém Coudé - Newton se zrcadlem o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1 m. Jde o originální konstrukci a výrobu pana Arnošta Vinše z Turnova, prvního a až do své smrti vedoucího hvězdárny. Dalekohled je umístěný ve spodní polovině tubusu, jehož druhá polovina má jen funci rosnice a protiváhy. Tímto dalekohledem byla hvězdárna zřejmě vybavena úplně v začátcích. „My jsme přístroj nalezli pod hromadou harampádí při rekonstrukci, která proběhla po převzetí hvězdárny SUNDISKem. Je velmi těžký, manipulovat s ním měli problém i tři chlapi,“ konstatuje Aleš Majer, vedoucí hvězdárny a předseda Klubu astronomů Liberecka, a otevírá dveře úzkého schodiště vedoucího vzhůru do kopule observatoře.
Kupole, srdce hvězdárny.Zde návštěvníka čeká opravdu velké překvapení. Sloup, ukotvený nikoliv v podlaze, jak by čekal laik, ale v samotných základech budovy, nese historickou, ale robustní montáž německého typu opatřenou hodinovým strojem. Montáž je osazena několika menšími přístroji, achromatickým refraktorem 102/1350 mm, používaným k pozorování fotosféry Slunce, dále chromosférickým solárním dalekohledem LUNT 60 mm. Hlavním přístrojem je Richtey – Chrétien (reflektor systému Cassegrain, ale s hyperbolickými zrcadly) s primárním zrcadlem o průměru 40 cm. Nahradil amatérsky konstruovaný refraktor 165/2500 mm (zakoupený po roce 1990 z pozůstalosti Arnošta Vinše s optikou z VOD Turnov) a druhý refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm zapůjčený Českou astronomickou společností. Oba přístroje ale na hvězdárně jsou a používají se stále při různých příležitostech. 
Počasí během mé exkurze nebylo ideální, Aleš Majer vyhlíží díru v mracích, aby mohl alespoň symbolicky něco na obloze ukázat.Šestnáctipalcový Richtey – Chrétien se ke Třem svatým dostal až zázračným způsobem. „Stala se taková věc, o které jsem si myslel, že může nastat snad jen v americkém filmu. Oslovil mě jistý člověk, který si přeje zůstat v anonymitě, a zeptal se mě, jestli bychom neměli zájem o dalekohled. On si na svou soukromou hvězdárnu pořizuje nové vybavení a to staré by nám rád věnoval. Takže i takové věci se dnes dějí,“ popisuje Aleš Majer zisk profivybavení, kterým se chlubí i Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně.
Šestnáctipalcový modifikovaný Cassegrain (vpravo), chlouba turnovské hvězdárny.Využití takové techniky se může ve městě zatíženém světelným smogem někomu jevit jako problematické, ale Aleš Majer je s pozorovacími podmínkami, které nabízí lokalita U Třech svatých, spokojený: „My na tom ještě nejsme tak špatně jako například hvězdárna na Petříně nebo v Mladé Boleslavi. Jsme na jižním okraji města a zejména směrem na Český ráj je obloha ještě relativně tmavá. Vždycky to je o kompromisu. Buďto je hvězdárna na místě, kam se lidi snadno dostanou, což potřebujeme my, anebo je někde na samotě, kde jsou perfektní pozorovací podmínky, což je dobré pro práci, ale ne pro popularizaci. Ale jak říkám, oproti jiným hvězdárnám na tom nejsme vůbec špatně. Od nás je možno fotografovat i „deep sky“ objekty, jako jsou mlhoviny a galaxie.“ 
Kromě toho turnovská hvězdárna vlastní několik mobilních dalekohledů, z nichž nejzajímavější je počítačem řízený teleskop od firmy Celestron se zrcadlem o průměru 28 cm.
Malá přehlídka mobilního vybavení.Od doby, co se hvězdárny ujali lidé kolem SUNDISKu, zájemců o pozorování přibývá. Již se i stalo, že se na vyhlídkovou terasu nahrnulo najednou tolik lidí, že demonstrátoři přemýšleli, zda je střecha unese, a mobilní přístroje radši přemístili na louku. Zájem je i o výjezdové akce a Aleš Majer převzal astronomický kroužek gymnázia. Nyní je, díky vládním nařízením, hvězdárna uzavřená, ale máte-li zájem o fascinující pohledy do hlubin vesmíru nebo se jen chcete dozvědět něco nového, informace užitečné pro individuální pozorování najdete na udalosti.astronomy.cz, což jsou stránky Klubu astronomů Liberecka. Zde jsou zveřejňovány i plánované akce hvězdárny. 
Pohled z pozorovací terasy směrem k Bezdězu, který se ten den ztrácel v mlžném oparu.„Člověk se liší od vepřů mimo jiné tím, že občas zvedá hlavu, aby vzhlížel ke hvězdám.“ Tato slova slavného arménského astronoma V. A. Ambarcumjana by bylo dobré si občas připomenout. Mám totiž stále častěji pocit, že hvězdy horečně hledáme všude možně, jen ne na nebi. A na rozdíl od prasat, kterým zvednout rypák k obloze neumožňuje tělesná konstrukce, si za to můžeme my sami.

Text a neoznačené fotografie Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace