Ateliér Karla Hubáčka na Univerzitním náměstí žije oslavou 25 let Fakulty umění a architektury TUL

17. 02. 2020 | 0:00

V pátek, současně s vyhodnocením tradiční soutěže Ještěd f kleci, vyvrcholily oslavy 25. výročí založení Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (TUL). Slavit se ale začalo již mnohem dříve a nikoliv v Liberci, ale v Praze, což symbolicky naznačuje současné větší otevírání se fakulty do světa. Již 4. února byla na Starém Městě, v Galerii Jaroslava Fragnera, otevřena výstava 25/947/24520. Kód skrývá vše podstatné, 25 let existence, 947 absolventů a 24520 je kód školy pro případné zájemce. V Liberci bylo součástí oslav i speciální představení SIALských trojčat pro pozvané hosty a odborná konference. 

Pravda, fakulta, tehdy nesoucí název Fakulta architektury, byla zřízena již k 1. prosinci 1994, ale studenty přivítala až v následujícím roce. První polovina devadesátých let byla obdobím nejen velkých společenských změn, ale i érou bouřlivého rozvoje tehdejší Vysoké školy strojní a textilní (VŠST). Univerzitní náměstí by se klidně mohlo jmenovat nám. Prof. Suchomela. I zde je totiž otec fakulty a její první děkan výrazně podepsán. Hubáčkův ateliér je v budově vlevo v patře.K původním dvěma fakultám, strojní a textilní, přibyly fakulty dnes nesoucí označení pedagogická (1990), hospodářská (1992) a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií (1995). Tento proces byl završen přejmenováním  na Technickou univerzitu v Liberci. TUL má dnes fakult celkem sedm, nejmladší je Fakulta zdravotnických studií, založená roku 2016, ale vzniklá transformací Ústavu zdravotnických studií, fungujícího od roku 2004. Prostor, ve kterém za normálních okolností pracují pohromadě všichni studenti FUA TUL, zaplnili v páteční podvečer hosté.U zrodu Fakulty architektury stál profesor Jiří Suchomel, dodnes se na práci fakulty významně podílející. Na začátky vzpomíná takto: "Fakulta architektury vznikla proto, že profesor Kolář, tehdejší rektor Vysoké školy strojní a textilní, si jasně uvědomil, že tak úzce zaměřená vysoká škola, jako byla VŠST, nemá do budoucna šanci, a rozhodl se ji rozšířit. Hledal další obory, které by přicházely v úvahu, a jak se tak rozhlížel, viděl Ještěd a SIAL a řekl si, že architektura by byla na místě. Pak se na mě obrátili a já to potom zrealizoval. Takže jako zakládající člen jsem u toho byl nejen od zahájení výuky, ale ještě dřív, protože před tím bylo ještě asi tříleté období příprav. Organizoval jsem letní školy a různé pilotní projekty, na které navázalo založení fakulty." Hovoří docent Miroslav Brzezina, rektor TUL.Další dominantní figurou byl docent Stanislav Zippe, jedna z nejvýraznějších osobností českého kinetického umění. Není proto divu, že po dvanácti letech (1.1.2007) přibylo do názvu slovo "umění". Na směřování na tomto poli se výrazně podepsal zejména Bořek Šípek, děkan fakulty v letech 2005 až 2012. "Dnes máme dva studijní obory, architekturu, tu studují zhruba dvě třetiny studentů, a výtvarná umění, tam je ta zbylá třetina," uzavírá profesor Suchomel a ke dvojímu zaměření fakulty dodává: "Já tu dvojkolejnost vítám. Pokud obě ty koleje jsou vedeny dobře lidma, kteří mají studentům co říct, tak je to naprosto v pořádku." Slova se ujímá architekt Osamu Okamura, děkan FUA TUL.Současným děkanem je architekt Osamu Okamura, zvolený do funkce před rokem. Období seznamování se s životem fakulty má tedy za sebou a začal její směřování aktivně navigovat, dává příklad: "Rozjíždíme velmi zajímavou spolupráci s městem Libercem, s obcemi Libereckého kraje, s Anifilmem a tak dále. Naši studenti pracují na zadáních, která jsou lokální, ověřují různá možná řešení pro lidi, kteří žijí v našem regionu, a jsme rádi, že můžeme být jeho platnou aktivní součástí." Večer se odehrával v kulisách soutěže Ještěd f kleci, která v noci poznala letošní vítěze.Děkan Okamura pokračuje: "Obnovili jsme regionální konzultační centrum, to vede kolega Petr Janoš z Katedry urbanismu. To je třeba jedna z věcí, která se vyvinula, kterou jsem si před rokem nepředstavoval a ze které mám obrovskou radost. Takže když se ptáte na směřování, tak si myslím, že například toto je správný směr," odpovídá na mou otázku a dále rozvíjí ideu většího otevření fakulty zahraniční spolupráci: "Přes Erasmus začínáme mít hodně studentů ze zahraničí, dva ateliéry jsou vyučovány v anglickém jazyce. Propojování s Evropou, s regionem, je pro nás velmi důležité. Pořád tu je nevyužitý potenciál, rozvíjíme spolupráci s Německem a s Polskem. Teď vyjedu navazovat kontakty s Koreou a s Japonskem, ale myslím, že i bližší země bychom měli více zapojit." Ze soutěže Ještěd f kleci.Fakulta pružně reaguje i na nové výzvy, Děkan Okamura má po ruce pár příkladů vystavených přímo v ateliéru: "Směry, kterými jdeme, jsou různé, máme tu i ateliéry čistě experimentální, třeba ateliér Samana Saffariana, který se věnuje digitálnímu dřevu a modernímu návrhu a zpracování dřevěných konstrukcí. Probíhají i významné grantové úkoly, například 3D tisk budov, vedený profesorem Suchomelem." Liberecký primátor Jaroslav Zámečník v rozhovoru s architekty studia Mjolk.Na oslavy výročí založení dorazil nejen docent Miroslav Brzezina, rektor TUL, ale i liberecký primátor Jaroslav Zámečník a pochopitelně řada absolventů, kterých fakulta již vychovala výše zmíněných 947. Někteří z těch nejúspěšnějších měli v rámci večera šestiminutové vstupy, ve kterých se pochlubili svými úspěchy. Úspěšní absolventi, kteří se hlásí ke své škole, to je asi nejúčinnější reklama. O další bod programu se postarali svými vstupy někteří úspěšní absolventi, kterým se podařilo prorazit.Udělal jsem si malou anketu na téma, proč volit právě FUA TUL. Nejprve dejme slovo rektorovi Brzezinovi: "V kontextu České republiky to je jediná fakulta spojující architekturu, což mají třeba v Praze a v Brně, s uměleckým rozmachem uměleckoprůmyslové školy. V Liberci máme spojení umění a architektury na jednom místě a máme dobrou perspektivu, naši pedagogové získávají ocenění v rámci republiky a nové vedení více akcentuje spolupráci se zahraničím." Publikum bylo celkem pozorné.Děkan Okamura je konkrétnější: "Máme heslo, které rádi opakujeme: Malá, otevřená, dynamická. To malá znamená, že přístup ke studentům je velmi individuální, osobní, těsný. Studenti pracují v jednom velkém ateliéru, kde má každý svůj stůl. Navzájem se potkávají napříč ateliéry, napříč studijními obory a můžou se vzájemně inspirovat. Dynamická znamená, že se snažíme velmi rychle reagovat na aktuální technologické a společenské výzvy, například klimatické. Současně jsme otevření, což znamená, že vítáme lidi různých názorů, z různých zemí."


Absolventům jsem položil otázky dvě:
1) Proč jste si kdysi vybral (vybrala) právě tuto fakultu?
2) Zkušenost mnohých (nejen vysokoškoláků) je taková, že to, co skutečně potřebují, jim nedala škola, ale teprve praxe, jak jste na tom byl (byla) vy? Oslava 25. výročí založení FUA TUL je v plném proudu.
Jan Mach - architekt, spoluzakladatel kanceláře Mjolk a hospody Vokno, spolutvůrce mnoha akcí nejen v libereckém veřejném prostoru.
ad 1) Tehdy byla tato škola nejlepší nebo se nám tak jevila. Byla experimentální, mladá, Prahu dělal každej. Myslím, že teď má období, kdy neví, jestli chce být velká nebo malá. Když jsem nastupoval já, byla malá a revoluční oproti těm ostatním. Teď je ve fázi, kdy trochu nabobtnala a rozhoduje se, zda bude stále ta revoluční, nebo konvenční. Věřím, že se rozhodne správně a zase se najde.
ad 2) To je velká pravda, my hned po škole začali dělat na sebe, neměli jsme žádnou praxi a dostali jsme přes držku jako každý, kdo to takto zkusí, a je to v pořádku. Kulisu oslavy 25 let FUA TUL tvořily práce přihlášené do soutěže Ještěd f kleci. Markéta Gebrian - architektka, digitální umělkyně navrhující prostory ve virtuální realitě. Má za sebou stáže v mnoha věhlasných firmách v zahraničí, kde i dále studovala. Momentálně se chystá do USA. 
ad 1) Byli tu milí lidé, krásní studenti a bylo to v horách. Byl tu prostě lepší přístup k výuce a možnost dělat zajímavé projekty
ad 2) Já chvíli byla v praxi, ale nenadchlo mě to, tak jsem se zase odchýlila a začala dělat digitální umění a teď momentálně studuji na ČVUT Ph.D. virtuální realitu. Kulisu oslavy 25 let FUA TUL tvořily práce přihlášené do soutěže Ještěd f kleci. Jiří Janďourek - architekt a pedagog, hlavní architekt města Liberec, autor například budovy G na Univerzitním náměstí (spolu s Jiřím Suchomelem).
ad 1 a 2 zároveň) Je to jednoduché, já bydlím asi sto metrů odsud. První vysokou školu jsem absolvoval v Brně, tehdy liberecká architektura ještě neexistovala. Sem jsem pak šel po asi pěti letech praxe na navazující studium jako rodák města. Zdejší studium pro mě znamenalo rozšíření mých možností, obzorů.Šatna, důkaz, že studentský bohémský duch tu stále vládne :-)Jana Bernartová - na FUA TUL studovala v Ateliéru vizuální komunikace. Dále pokračovala v Bratislavě, Brně a Praze. V tvorbě prověřuje vztahy mezi virtualitou digitálního prostoru a jejími materiálními prostupy do reality. V Liberci známá například jako organizátorka a kurátorka Art Week Liberec. 
ad 1) Já jsem jednak z Liberce, jsem liberecká patriotka, ale tehdy mě zaujalo, že se zakládal první ročník Ateliéru vizuální komunikace a digitálních médií Stanislava Zippeho. S tím programem jsem se identifikovala, takže to byla jasná volba. 
ad 2) Být umělcem nebo architektem je poměrně závažné rozhodnutí a jde o to, aby se student transformoval ze studenta do umělce nebo architekta. A pokud se to podaří, přistání do reality je v pohodě a tato fakulta mi toto dala, takže jsem spokojená.
Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace