„Asi nezvítězíme, ale být mezi čtrnácti nejlepšími v republice je věc prestiže,“ říká Josef Šimek, starosta Lomnice nad Popelkou, Historického města Libereckého kraje roku 2021

Lomnice nad Popelkou krajské kolo vyhrála již v letech 2012 a 2018, což znamená, že přinejmenším během poslední dekády město pro svůj vzhled opravdu hodně udělalo. Než bude na jaře rozhodnuto, kdo z krajských vítězů se stane Historickým městem České republiky, jsme Lomnici nad Popelkou navštívili a požádali o rozhovor starostu Josefa Šimka.Je zisk titulu Historické město Libereckého kraje dílem cílevědomé snahy v tomto směru, nebo v uvozovkách „jen“ vedlejším produktem práce radnice?

To je těžká otázka. Vždycky to je o nějakém osobním vkladu a prioritách, protože na městě je vždycky něco přednější. Pokud vytvoříte systém, který z dlouhodobého hlediska povede k nápravě, zlepšení stavu, tak to je vždycky vizitka práce konkrétních lidí. Asi úplně normální to není, ale pokud se nastaví styl práce, tak je možné něčeho takového dosáhnout i v rámci normální práce radnice.Za co především jste titul získali?

To se každý rok mění podle akcí, které město realizuje. Za minulý rok jsme provedli tři opravy nebo úpravy. První byla renovace kamenného soklu radnice a drobná renovace vstupních dveří. Druhá oprava byla zásadnější, a to završení obnovy obvodového pláště Bártovy vily, konkrétně vstupů do objektu. Třetí akcí byl příspěvek římskokatolické farnosti na opravu fasády kostela. Na tom spolupracujeme již druhým rokem. Na obnovy majetku, které nevlastní město, se sdružují finance vlastníka, od státu a od nás, od města.Takže dvě ze tří akcí se týkaly objektů, které nejsou ve vlastnictví města…

Podmínkou soutěže je realizace oprav v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, tedy dotačního titulu, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo kultury ČR. V rámci programu lze opravovat pouze zapsané památky v rámci zóny nebo rezervace. Je pravda, že město by mohlo opravovat jen své objekty a peníze nevkládat do budov v soukromém vlastnictví. Nicméně i tuto variantu program předpokládá. Mělo by tak docházet, a u nás dochází, k jakési symbióze. Je třeba pomáhat opravovat i soukromé objekty, protože město tvoří domy bez rozdílu majitele.Ocenění pro vás má jen efekt morální, nebo i jiný, třeba finanční?

Pro nás to má největší efekt jako morální ocenění. Je to odměna za to, že to děláme dobře, potvrzení, že námi nastavená cesta je správná. Je to i ocenění těch všech úředníků, kteří nejsou, na rozdíl od nás politiků, vidět. Tím nemyslím jen úředníky města, ale třeba i lidi z NPÚ. Jinak je s tím spojená i finanční odměna. Konkrétně Liberecký kraj za vítězství v krajském kole poskytuje stotisícovou odměnu a stejný obnos poskytuje i ministerstvo kultury. Ty peníze samozřejmě musíme vrátit zpět do památek. Je to takové přilepšení k tomu, co máme na daný rok naplánováno.Tak to je spíš opravdu symbolické přispění, to by možná stačilo na jedny historické dveře…

No tak na ten radniční sokl a dveře by to stačilo, ale třeba letos chystáme větší věc, pustíme se do další etapy opravy muzea. Do čelní stěny nám vzlíná vlhkost. Dvě části máme již odizolovány a teď nás čeká ta nejviditelnější, vchodová část.Vidíte, toho jsem si nevšiml. Podle mě by si zasloužil zvelebení parčík vzadu u zámku.

To s vámi souhlasím. Odkoupili jsme hospodářské stavení, které donedávna využívaly Severočeské vodovody a kanalizace, a chystáme se ho revitalizovat. V té souvislosti bychom rádi něco udělali i s vnitřním dvorem zámku, který máte na mysli.Jaké myslíte, že máte šance v národním kole soutěže?

Vzhledem k tomu, že to neabsolvujeme poprvé, jestli mě paměť neklame, v národním kole jsme potřetí, tak od toho nic moc nečekáme. Pro nás je prestiž být mezi těmi čtrnácti nejlepšími. Konkurovat Praze 1, Telči, Žatci a dalším podobným skvostům naší země, to fakt úplně nejde. Ta starost o památky tam je někde jinde než u nás. Našich devatenáct památek v zóně je nic oproti tomu, když se projdete třeba po Krumlově.První dojem není důležitý jen při kontaktu mezi lidmi. Jsou věci, někdy i zdánlivé maličkosti, které můžou pocity návštěvníka města negativně ovlivnit navzdory tomu, čeho již bylo dosaženo. Co podle vás kazí pohled na Lomnici?

Jeden můj kolega starosta říkal, že si má člověk vybrat konkrétní místo a to se snažit během svého funkčního období změnit, a já si myslím, že za dobu, co jsem na radnici, se nám toho podařilo změnit poměrně dost. Ale máte pravdu, každé město má nějakou věc, která kazí dojem. U nás to jsou například velké průmyslové objekty, které nejsou zcela využity nebo opraveny. Co se památkové zóny týče, tak byť domy uprostřed města nevypadají špatně, tak vedle domů čerstvě opravených, jako například radnice nebo muzeum, je ten rozdíl vidět a přál bych si, aby je jejich majitelé také oživili. Samozřejmě to je zase otázka peněz. My již několikrát měli na stole dotační projekt na obnovu čelních fasád domů, ale zase je to otázka priorit, co realizovat dříve a co později.

Máte plán rozvoje turistického ruchu?

Popravdě řečeno nemáme. Byla tu snaha před pár lety, ale to jsou strategické dokumenty, které jsou někde na posledních místech, protože pořád je za co vydat ty peníze lépe a účelněji. Za věci, které lidé více ocení.Když jsme u turistického ruchu, jaké tři památky Lomnice nad Popelkou byste za sebe návštěvníkům doporučil kromě těch notoricky známých, jakými je muzeum, zámek nebo Karlovské náměstí?

Na prvním místě bych jmenoval městský hřbitov s dřevěnou zvonicí. Druhou památkou by byla Křížova vila, to je, podobně jako Bártova vila, nádherná stavba. Na rozdíl od Bártovy vily bohužel na opravu teprve čeká. Nicméně myslím, že za podívání stojí i tak. Jako třetí bych jmenoval křížovou cestu na Tábor. To je i krásná procházka, a když přejdete vrchol s rozhlednou, můžete si vycházku prodloužit až k další zajímavosti, kterou je nedávno renovovaná Alainova věž.Děkuji za rozhovor           Ptal se a fotografoval Mad