Bozkovské dolomitové jeskyně oslavily 50. výročí založení

Historie objevování dvou vápencových a dolomitových krasových těles (MAPA), skrytých ve vrstvách krkonošsko - jizerského krystalinika, je krátká. Miliony let lidským očím skrytá krása byla náhodně odkryta roku 1947 při těžbě vápence ve zdejším malém, celkem bezvýznamném lomu. Éra objevování a výzkumů pak trvala víc jak deset let a zpřístupnění Bozkovských jeskyní si vyžádalo tři roky intenzivních prací. Hladina vody v jezerech byla snížena o pět metrů a musela být vybudována 50 m dlouhá štola mezi tak zvanou Starou a Novou jeskyní. Podrobná historie a vše podstatné o jeskyních je velmi dobře zpracováno na www.bozkovske-jeskyne.cz.

Oslavy proběhly v bozkovské sokolovně a byly velkolepé. Máme pro vás obrazovou reportáž z odpolední oficiální části.

Za 50 let provozu Bozkovských jeskyní se zde vystřídalo přes 450 zaměstnanců a brigádníků. První generace průvodců byla z Bozkova, další přišli ze Semil, dnes provádějí i někteří chalupáři. Na výroční sraz dorazilo zhruba 230 lidí, což je fantastické číslo vzhledem k tomu, že řada těch, kteří zde začínali, již dnes nežije a rovněž velké množství bývalých průvodců a průvodkyň žije v zahraničí.

Dušan Milka, vedoucí Bozkovských jeskyní, se vítal s každým příchozím a pak ještě se všemi najednou z pódia: "Já jsem tady už hodně dlouho a vy jste můj život."

Dana Tesařová, jedna z prvních průvodkyň jeskyněmi, se hledá na 10 let staré fotce z předchozího srazu. První setkání bylo po patnácti letech od otevření, druhé po dalších patnácti, minulé a letošní výroční po deseti letech.

A tato fotografie byla pořízena v první polovině 70. let minulého století.

Nejstarší zdejší průvodce, jeskyňář Zdeněk Březina. Prováděl při otevření jeskyní jak v Koněprusích, tak na Bozkově. O svém vztahu k profesi říká: "Já jsem takovej normální člověk, vždyť ochrana přírody a jeskyně spolu souvisej. Když v devětačtyřicátým zarazili skauty, tak hodně z nich přešlo do ústavu památkové péče a ochrany přírody, v těch institucích je dodnes hodně bývalých vyškolených skautů."

Zástupci nejmladší generace. Jaroslav a Ondřej jsou středoškoláci z Bozkova a provádějí jeden a dva roky, a to nejen o prázninách. Na otázku, proč dělají průvodce, odpovídají jednohlasně: "Nás ta práce prostě baví a je to lepší než ostatní brigády."

Budoucí generace jeskyňářů již studuje.

Mezi výrazné průvodce patřil i Karel Jakubů (v cihlové mikině), který zde působil po dobu studií na semilském gymnáziu v letech 1995 - 1998 a prohlídku návštěvníkům zpestřoval pěveckou produkcí v jezerním dómu. Vystudoval konzervatoř a jako tenor vystupuje se souborem Musica Bohemica. Absolvoval i dopravní fakultu ČVUT, kde dodnes působí, a aby toho nebylo málo, je hlasatelem Českého rozhlasu Dvojky. Své průvodcovské období hodnotí takto: "Určitě mi to dalo pohyb ve zdravém prostředí, skvělou partu, skvělého ředitele Dušana Milku. Naučil jsem se mluvě na veřejnosti a hlasovému projevu."

Pokus o společné foto. Problém byl nejen v tom, dostat všechny do obrazu, ale především rozjařené jeskyňáře svolat dohromady. Nezdá se to, ale stále někdo chybí.

Konečně, mezi kolegy postižené stejnou vášní dopadá Jaroslav Hromas, ředitel Správy jeskyní České republiky, uznávaný autor mnoha knih o jeskyních a o speleologii.

Vyrážíme do jeskyní, které jsou uváděné jako třetí nejnavštěvovanější turistický cíl severních Čech. Ročně je navštíví 70 tisíc návštěvníků a co se zahraničních turistů týče, jsou Bozkovské jeskyně dokonce druhými nejnavštěvovanějšími v Česku. V hlavní sezóně je kapacita naplněna na 100% a rezervace jsou zavedené již i pro jednotlivce. Uspokojeno je jen asi 80% lidí. Nejlepším časem pro návštěvu je tedy jaro a podzim. Průvodci mají víc času, nespěchají kvůli dalším výpravám, a zatímco v sezóně mají skupiny maximálně 25 lidí, mimo sezónu jen 20.

Bývalí spolupracovníci se ale nehrnou do podzemí, nýbrž do zázemí. V místní průvodcovské kuchyňce na studentská léta vzpomínají paní Martina a Irena, které zde působily v letech 1979 až 1983.

Nás vítá Miroslav Šimek, provozní technik, pokladní, průvodce, jeskyňář. Při nelehké práci "holky pro všechno" mu baterky dobíjejí turisti, kteří mají radost, kteří si prohlídku užijou. Také zjišťujeme, že takovéto srazy nejsou zdaleka jedinou akcí pro spolupracovníky. Pan provozní vypočítává: "Pořádáme studijní cesty po jiných jeskyních, ukážeme jim, co se nachází v nepřístupných částech našich jeskyní a před Vánocemi pořádáme akci Poslední sestup při svíčkách, zakončený večeří pro průvodce jako poděkování."

I zde se pečlivě střeží průvodcovský deníček, obsahující nejlepší přeřeky průvodců a kuriózní dotazy návštěvníků. Když se na kuriozity ptáme mezi průvodci, tak jako nejčastější uvádějí dotaz, kolik je v jezeře peněz, na který se nedá přesně odpovědět, protože jezero se musí čistit. Pak si průvodci tipují, při kolikáté prohlídce se někdo osmělí, hodí do jezera první minci, spustí lavinový efekt a založí novou sbírku. Občas se vyskytne rada, že by se v jeskyních mělo topit. Na fakt, že systém byl prozkoumán během deseti let, se kdosi podivil, jak tu ti jeskyňáři deset let v kuse žili a co jedli, když tu nic k jídlu není.

V současné době v Bozkovských jeskyních pracuje 25 až 30 proškolených průvodců. Ti zde provádějí většinou po dobu studia, tedy průměrně 4 roky. Rekord drží Veronika, má za sebou již 13 sezón a uvažuje i o té letošní.

Na otázku, zda by nám doporučil spíš průvodce nebo průvodkyni, pan Milka dává překvapivě zdůvodněnou odpověď: "Já bych řekl, že ženskou, ženská má vyšší hlas, a když jste ve skupině vzadu, tak hlubší hlas chlapa není tak dobře slyšet. A pak, jako chlap bych si určitě vybral ženskou, protože je na co koukat."

Návštěva podzemního jezera patří k vrcholům prohlídky. Účastníkům setkání pohled na hladinu ozvláštnil záznam jeskynního koncertu na didgeridoo, který zde proběhl v roce 2011.

Nezapomeňte se občas podívat i nad hlavu, jeskyně mají své obyvatele.

A závěrem perlička, kterou nám prozradila jedna pamětnice úplných začátků. Po Bozkovských jeskyních kdysi prováděl i jakýsi pan Kroupa. Když dostal na starost správnou partu, přejmenoval všechny útvary a asi je zbytečné psát, z jaké oblasti vybíral. Ale to je dávno. I když uzdu fantazii prý občas někteří průvodci popustí i dnes. Fantazii můžete dát zelenou i vy. Až Bozkovské jeskyně navštívíte, určitě pro všechny ty pohádkově krásné útvary najdete svá jména.

Text a foto Mad