Dubá, reprezentant Libereckého kraje v soutěži Historické město roku 2020, trochu zanedbává přípravu na finále

Proč byla za Liberecký kraj nominována právě Dubá, vysvětluje fakt, že jde vlastně o cenu udílenou za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, pořádanou Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvem kultury a Ministerstvem pro místní rozvoj.Na tomto poli město Dubá opravdu odvedlo kus práce. Byl zvelebený jeho střed, který je památkovou zónou, přičemž prokouklo zejména Masarykovo náměstí před radnicí. Dále město rozdělilo dotace soukromým majitelům památkové chráněných objektů nacházejících se mimo památkovou zónu a především se povedlo v hodině dvanácté zachránit historickou sušárnu chmele, která je svojí konstrukcí v našem regionu celkem unikátní.Dubá (MAPA) je zásluhou svého strategického umístění v CHKO Kokořínsko vyhledávanou zastávkou nebo i výchozím bodem zejména cyklovýletů a dalších volnočasových aktivit. V létě bývají rybníček i park před kostelem obleženy cyklisty a motorkáři. O tom, že několik opravdových rarit nabízí i město samotné, ale většina projíždějících ani neví. To by se nyní, když byla Dubá vyhlášena Historickým městem 2020 Libereckého kraje, mohlo změnit.Prošel jsem si Dubou, abych zhodnotil šance na vítězství celostátní, a můj celkový dojem je trochu rozpačitý. Courání historickými uličkami vám totiž „zpříjemní“ všudypřítomný puch zvěstující hromadné krmení topenišť vším, co dům dal. Opravené fasády domů pak nemají šanci přebít pocit, že procházíte doutnající černou skládkou, a napadá vás, k čemu že byly kotlíkové dotace.Takový přístup majitelů topenišť k sousedům a potažmo k životnímu prostředí mě překvapil o to více, že Dubá se celkem pravidelně umisťuje na čelných pozicích soutěže ve třídění odpadů Zlatá popelnice, takže bych očekával, že obyvatelé budou mít větší cit pro tyto věci. Nebo že by všichni najednou dostali covid a ztratili čich? Ale celostátní kolo proběhne (snad) až na jaře, kdy bude mít Dubá vrchol topné sezóny za sebou. Konečné vyhodnocení navíc bude zřejmě virtuální, takže doufejme, že nelibý zápach nastrojené uchazečky verdikt poroty neovlivní.Dubá je poprvé zmíněna roku 1253. Dnes zde bydlí něco málo přes sedmnáct set obyvatel. Přesto má 20 částí a tomu odpovídající rozlohu 60,59 km² katastrálního území. Zdaleka viditelnou dominantou města je barokní kostel Nalezení sv. Kříže z poloviny 18. století, převyšující vše v okolí. Až na obří rozměry zvenčí nijak pozoruhodná stavba ukrývá podle popisu zajímavou vnitřní výzdobu. O tom se ale těžko přesvědčíte, protože nepamatuji, že by byl kostel někdy otevřený, a to jsem v Dubé byl během let několikrát.Pravé triumfy Dubé jsou dva a musíte za nimi vyrazit z centra. Triumfem prvním je Sadová ulice (MAPA), jejíž celou jednu stranu lemují udržované památkově chráněné skalní sklípky z let 1839 až 1856. Sklípky mají svoje vlastní popisná čísla. V Sadové ulici jich je přes čtyřicet a celkově v Dubé jako takové je podobných dodnes využívaných skalních sklípků snad dokonce přes osmdesát.Například v ulici Jana Roháče z Dubé jsou na výjezdu z města i ve dvou řadách nad sebou. V Sadové ulici naleznete dále Mariánskou studánku, asi o sto metrů dále pak Mariánský pramen se sochou sv. Floriana s historickým máchadlem.Druhým triumfem je sušárna chmele, ke které vás zavede vaše objevitelská cesta za nejvyšším číslem sklípku. Dnes je sušárna obklopená fotovoltaickou elektrárnou, ale dobové fotografie dokazují, že kdysi stála uprostřed chmelnice. Ostatně, chmelnicemi byla obklopena i Dubá a v době největšího rozmachu pěstování zeleného zlata měla sušáren a siříren chmele šest. Do dnešních dnů se  dochovala jen tato vloni zrekonstruovaná sušárna, doložená již roku 1877 kupní smlouvou, což znamená, že musí být ještě starší. Má dvě válcové sušící věže s vrcholy připomínajícími obrácené trychtýře. Sušárny této konstrukce jsou obvyklé například v Anglii, ale v našich končinách jde o raritu. Zvenčí je objekt již opravený, vnitřek na dokončení rekonstrukce teprve čeká.Z několika zajímavých objektů, které se nenacházejí přímo v Dubé, ale v jejích dalších částech, doporučuji navštívit alespoň dva. Zámek Nový Berštejn, založený v 16. století a přestavěný ve století 18. a 19., byl za socialismu téměř zdevastován. V devadesátých letech ho zachránil Miroslav Slezák, který celý komplex zrevitalizoval. Zámek Berštejn Hotel & Golf Resort funguje od roku 1997.V roce 2012 získal Miroslav Slezák ocenění za rekonstrukci zámku bez dotací a za péči o památku v soutěži „Má vlast v srdci Evropy“. Komplex je rovněž nositelem několika našich i zahraničních ocenění v oboru cestovního ruchu (viz www.berstejn.com). Park, ve kterém se zámek nachází, je sice momentálně zavřený, ale i procházka okolo je zajímavá.Druhou památkou je pak kostel sv. Václava v Deštné, jehož románská část je nejstarší stavební památkou Dubska. Do dnešní barokní podoby byl kostel přestavěn v letech 1763 až 1766, přičemž je zajímavé, že nová loď byla postavena kolmo na původní osu kostela. Vedle kostela se nachází zarostlý starý hřbitov.Na závěr mám pro vás ještě jeden tip. Okolí Dubé je prošpikováno místnůstkami i místnostmi vyraženými do skal a také skalními kapličkami. Na objevování těchto památek je ideální bicykl, protože jsou v místech, kde s autem nezaparkujete, a pěšky jich víc najednou těžko obejdete vzhledem k jejich rozptylu.

Text a foto Mad