HOT HOT HOT Sklo, keramika a porcelán od A po Z je výjimečný projekt, výsledek spolupráce průmyslu a dvou špičkových muzejních institucí

Jako zadavatel je pod projektem HOT HOT HOT Sklo, keramika a porcelán od A po Z  podepsána Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. S myšlenkou výstavy oslovila Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. To se domluvilo na spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, které pro expozici poskytlo reprezentativní prostory.Vznikla tak výstava ojedinělá nebo přímo unikátní hned z několika dalších důvodů. Kurátor výstavy Petr Nový, jinak ředitel pro odbornou činnost a hlavní kurátor jabloneckého muzea, tvrdí: „Je to vlastně úplně nový koncept. Nevybavuji si, že by kdy u nás existovala výstava představující systematicky vše od sklářských písků až po umění. K tomu možná nejblíž měla výstava roku 1933.“ Dalším výrazným rysem výstavy je, že to, co uvidíte, nejsou žádné muzejní zápůjčky, ale aktuálně vyráběné kusy.Svými produkty přispělo přes sedm desítek vystavovatelů, členů Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKPČR). Laikovi by se mohlo zdát, že to mohlo zkreslit pohled na sortiment českého sklářství jako takového a snížit reprezentativnost výstavy. Petr Nový nesouhlasí: „To nebyl až tak velký problém, protože ASKPČR sdružuje tolik firem, že připravit z toho portfolio českého sklářství, keramiky a porcelánu nebyl problém. Přesto byla příprava mnohem náročnější než u standardní výstavy z muzejních sbírek.“Složité bylo například stanovit klíč pro výběr počtu exponátů zastupujících jednotlivé obory a firmy. „Já nakonec vycházel z toho, jak asociace rozděluje v rámci své statistiky takzvané agregace, tedy obory. Proto má expozice šest částí. Podle velikosti firem jsem pak volil počet exponátů s tím, že jsem chtěl, aby mi všichni dodali to, co za uplynulých třicet let pro svoji výrobu považují za reprezentativní a co nejlépe vystihující jejich činnost. Tak to vlastně vzniklo,“ popisuje genezi výstavy Petr Nový.Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, přidává pohled zadavatele: „Chtěli jsme hlavně ukázat výrobu skla, keramiky a porcelánu v celé jeho šíři. České sklo je veřejnosti známé, ale většina lidí si představí sklo umělecké. Vždyť český sklářský průmysl taví denně čtyři tisíce tun skloviny. Takže my vzali do ruky sklo našich průmyslových výrobců, abyste se přesvědčili, že sklo není jen krása, design, ale i užitek, funkce. “Z řady běžných výstav vybočuje i architektonická a grafická koncepce projektu Evy a Marcela Mochalových a jejich LLEV Design studia. LLEV Design studio se scénografií výstav běžně nezabývá (viz ukázky z portfolia na llev.cz), takže to, že padla volba na ně, mohlo být pro někoho překvapivé. Marcel Mochal souhlasí: „My jsme především produktoví designeři a tak velmi děkujeme za důvěru, kterou nám dal Petr Nový, když nás oslovil se žádostí udělat tuto velkou výstavu. Navíc jsme měli trochu netradičně možnost promlouvat do některých věcí, které výstavu utvářely, čímž myslím například název.“Výsadní funkci ve vizuální koncepci výstavy má ploché sklo různých typů, poskytnuté AGC Flat Glass Czech. Firma sídlící v Teplicích je největším výrobcem plochého skla ve střední a východní Evropě. Skleněné desky z AGC tvoří základnu pro ostatní exponáty, takže výstava jako taková je zároveň hlavním exponátem. Zbytek vybavení tvoří černé desky kontrastující s plameny na zdi. Exponáty volným umístěním do prostoru dostaly šanci vyniknout. „Líbila se nám myšlenka udělat takovouto obnaženou prezentaci, která se neskrývá za výstavní vitríny,“ vysvětluje Marcel Mochal.Koncepce výstavy má i ekologický rozměr. „Materiál těch černých desek není záměrně nijak upravený, lakovaný a podobně. Po skončení výstavy bude dál použitý třeba na výrobu nábytku nebo na realizaci jiné výstavy. To byl takový náš cíl, abychom nevytvořili něco, co stojí půl milionu a pak se to vyhodí do sběrného dvora, což bylo ještě před pár lety standardním postupem,“ konstatuje Marcel Mochal.Výstava svojí koncepcí představující výrobu skla od úplného základu, tedy od druhů sklářských písků, přes technologii různých výrob včetně ukázek strojů až po finální produkty, by se klidně mohla stát součástí trvalých expozic Národního technického muzea. Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea, objasňuje, proč to není možné: „Ano, ta výstava je dělaná na míru Národnímu technickému muzeu a fenomén rozmanitosti výroby českého skla by si svoji expozici určitě zasloužil, ale já bych to řekl v obecné rovině. Je tu spousta nádherných výstav, které připravíme a které by si určitě zasloužily stálé expozice. Ale bohužel narážíme na naše prostorové dispozice. Není prostor a ani do budoucna nebude. Tak ty krátkodobé výstavy alespoň mají trvání tři čtvrtě roku až jeden rok, aby si je všichni zájemci stačili prohlédnout.“Karel Ksandr dodává: „Je pravda, že za první republiky naše muzeum se sklárnami a porcelánkami spolupracovalo. Na druhou stranu tu máme specializované muzeum v Jablonci, tak se tomuto tématu až tak nevěnujeme. I proto považuji spolupráci našeho muzea, Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a  Asociace sklářského a keramického průmyslu za nesmírně přínosnou.“Miladu Valečkovou, ředitelku Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, netěší jen to, že jablonecké muzeum vystavuje v Praze. „Pro nás je zadostiučiněním, že můžeme takto spolupracovat s privátní scénou a udělat jim zde ve spolupráci s Národním technickým muzeem takovouto výkladní skříň. V dnešní těžké době si to sklářský a keramický průmysl určitě zaslouží. Sklo, keramika, porcelán jsou na jednu stranu křehké, na druhou stranu ale patří mezi nejpevnější materiály. Tak věříme, že tu bude i za další stovky let.“ Výstava v Národním technickém muzeu trvá do 2. října 2022.Text a foto Mad