Jeden křest nového libereckého heliportu a dvě dobré zprávy jako bonus

Je ovšem třeba říci, že celý systém letecké záchranné služby byl vybudován poměrně pozdě, a to v osmdesátých letech minulého století, ačkoliv záchranné lety probíhaly již za první republiky a za socialistické éry občas vypomohla armáda nebo policie (tehdejší veřejná bezpečnost). Jako první zahájilo oficiálně činnost pražské stanoviště označené volacím znakem Kryštof 1. Stalo se tak 1. dubna 1987 a ten Apríl se do historie leteckých záchranářů možná trochu podepsal dodnes trvajícím zmatkem v názvosloví. Běžně používané označení „letecká záchranná služba" naše zákony neznají. Zákon 374/2011 Sb. O zdravotnické záchranné službě používá výraz "letecká výjezdová skupina" (LVS) a letecké předpisy pro změnu "vrtulníková letecká záchranná služba" (V LZS).Číslování základen zůstalo zachováno i po oddělení Slovenska, proto má síť leteckých záchranářů naší republiky navzdory označení liberecké základny Kryštof 18 jen deset stanovišť, přesto patří k nejhutším v Evropě.Liberecká základna byla, a v podstatě stále je, tak trochu Popelkou. Nejenže vznikla jako poslední, ale loni jí dokonce hrozilo, že po roce 2021 již nebude podle zadání Ministerstva zdravotnictví provádět speciální záchranné akce a to přes nesporné úspěchy při jinak těžko zrealizovatelných zásazích ve členitém horském terénu našeho kraje a přes slušně vysoký počet vzletů, kterých například loni bylo loni 560.Toto nebezpečí bylo odvráceno po intervenci Libereckého kraje, ale zároveň bylo nutné hasit další problém. Liberecká základna jako poslední neměla vybavení pro noční přistávání, a tak Úřad pro civilní letectví hrozil omezením rozsahu denního letového provozu. Často se totiž stávalo, že se zásah protáhl a piloti se vraceli skoro za tmy. Docházelo rovněž k absurdním situacím, kdy na heliportu liberecké nemocnice přistávat za tmy lze, ale vrtulník zde nesmí zůstat stát, takže vlastně stejně nemohl přistát, protože se pak neměl kam bezpečně vrátit. Bylo tedy třeba postavit nový heliport.Liberecký kraj se proto dohodl s městem Liberec na převodu pozemků, k čemuž primátor Jaroslav Zámečník poznamenává: "Celé letiště patří městu Liberec, a když za námi přišli z kraje, že by rádi vykousli kousek pro tento heliport, okamžitě jsme se dohodli, že to bude bezplatně, protože to je veřejně prospěšná stavba. Hlasování v zastupitelstvu sice nebylo jednohlasné, ale většinové ano. Ještě budeme bezplatně převádět pozemky na stavbu stanice záchranky." 
Práce na novém heliportu začaly letos v únoru a skončily v srpnu. Heliport splňuje nejnáročnější požadavky a byl zrekonstruovaný ve spolupráci s Ústavem civilního letectví. Cena zatím dosáhla 6,7 milionů korun a ZZS LK ji zaplatila z účelové dotace, kterou poskytl Liberecký kraj. Stavební část heliportu si vyžádala náklady 3 miliony korun, 3,4 milionu korun stály použité technologie, zjednodušeně řečeno naváděcí světla, a 300 tisíc ZZS LK zaplatila za projektovou dokumentaci. Dobudovat bude třeba ještě hasicí systém, což přijde na další necelé tři miliony korun.Provoz od úsvitu do soumraku v plném rozsahu je tedy zachován. Otázkou je, kdy bude možné v Liberci provozovat i plnohodnotné noční létání, protože neštěstí spát nechodí. Když Ministerstvo zdravotnictví vypisovalo zakázky na jednotlivé služby, Liberec nebyl pro noční létání vybrán. Liberecký kraj se toto snažil rozporovat, ale bez úspěchu. Teď, když se situace změnila, bude Liberecký kraj o noční lety žádat znovu.Náměstek Přemysl Sobotka ale v šanci na rychlý úspěch nevěří a vyjmenovává hlavní dva důvody: "V této chvíli mám velké obavy, že ministerstvo se zabývá covidem a nezajímá se už skoro o nic dalšího. A také již máme uzavřená standardní výběrová řízení pro jednotlivé společnosti a do těch vstupovat by nebylo jednoduché. Takže to vidím jako pokus a výsledek je někde v dálce. Naše aktivita totiž začne hned, ale ta reakce bude asi trvat déle." Heliport byl slavnostně předán ve středu (2. 9. 2020). Ceremoniálu se účastnili za kraj například hejtman Martin Půta, statutární náměstkyně pro oblast ekonomickou Jitka Volfová a náměstek pro zdravotnictví Přemysl Sobotka, za Liberec primátor jaroslav Zámečník. Nechyběl pochopitelně ředitel záchranné služby Luděk Kramář a za DSA, společnost provozující pro Liberecký kraj leteckou záchrannou službu, byl přítomen Daniel Tuček, místopředseda představenstva společnosti. Mezi přítomnými byli dále například předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Pastuchová a generální ředitel krajské nemocnice Richard Lukáš.Po ceremoniálu přišel čas na zveřejnění další dobré zprávy. Záchranáři představili nový vůz Škoda Octavia, který v rámci projektu ŠKODA AUTO POMÁHÁ v létě převzali od společnosti Škoda Auto, a.s. Vůz bude sloužit pracovníkům Systému psychosociální intervenční služby (SPIS). ZZS LK získala mimo jiné díky tomu, že koncem roku úspěšně prošla certifikačním auditem pro certifikaci ISO 9001.A do třetice bylo setkání využito k ocenění tří zachránců, kteří poskytli pomoc staršímu muži, který zkolaboval na benzínce v ulici Londýnská. Uvolnit z práce se mohl bohužel jen jeden z nich, Aleš Bíza, protože druzí dva měli službu. Kamioňák holt tvrdý chleba má. Ti tři muži byli odměněni nejen proto, že opravdu zachránili život, ale i proto, že tak učinili až čítankově příkladně, a kdyby jejich jednání někdo zdokumentoval, mohlo být video bez dalších zásahů použito jako výukový materiál.Text a foto Mad