Lázně zvou na Podmrak Františka Kavána a Kaván vás inspiruje k objevným výletům po kraji

Znalce nadchne, ostatní návštěvníky otevřené dialogu s autorovým pohledem na svět potěší a inspiruje. Takový je Podmrak, mimořádně komplexní výstava uspořádaná Oblastní galerií Liberec k 80. výročí úmrtí a 155 výročí narození tohoto významného českého umělce, spjatého bytostně s naším krajem. 

Milovníku umění projekt nabízí Kavánovo dílo (viz www.ogl.cz) opravdu ze všech stran. S trochou nadsázky lze říci, že prohlídka expozice, zabírající celou bazénovou halu i s ochozem, je voyerskou procházkou labyrintem duše Kavána malíře, Kavána básníka a Kavána symbolisty a mystika.
Bazénová hala.Běžného návštěvníka naproti tomu osloví František Kaván (životopis viz wikipedia.org) především jako malíř a básník našeho kraje, zejména Podkrkonoší a Českého ráje. Jeho obrazy mistrně vystihují atmosféru okamžiku a proměny nálad v přírodě. K tomu přidávají někdy prvoplánové, jindy podprahové sdělení o rozpoložení tvůrce. Až vystavená díla uvidíte, možná zatoužíte vyrazit do přírody, objevovat místa, ze kterých byly obrazy malovány, a porovnávat svůj zážitek se vzkazem umělce. 
Pro návštěvníky je připraveno video. Slabý projektor bohužel nemůže konkurovat dennímu osvětlení, což je jedna z mála chyb na kráse jinak skvělé výstavy.Ostatně dokladem toho, že lidé takové výpravy do Kavánových lokalit často realizovali i před výstavou a že je Kavánovo dílo stále živé, svědčí nedávno vytvořená Naučná ministezka "Zarostlá místa Kavánových obrazů", která nevznikla z žádného popudu shora, ale díky iniciativě lidí z Podkrkonoší (MAPA).
"Podmrak od rodné chalupy", obraz, který propůjčil celému projektu jméno a který byste neměli podle slov ředitele OGL Pavla Hlubučka minout ani vy. Na genezi projektu Podmrak je zajímavé, že původně mělo jít o výstavu spíše komorní. „Vzhledem ke Kavánově osobnosti a jeho výročí jsem se rozhodl poskytnout mu mnohem větší prostor a expozici jsme oproti původnímu záměru rozšířili o dvě třetiny,“ vysvětluje Pavel Hlubuček, který o umístění do hlavního (bazénového) sálu "Lázní“ rozhodl po svém loňském nástupu do funkce ředitele Oblastní galerie Liberec. 
Uspořádání bazénu, připomínající chrám s postranními kaplemi, umožňuje sdružovat díla nějakým způsobem spolu korespondující.Pro realizaci se nakonec podařilo zapůjčit díla nejen ze sbírek veřejně přístupných a z majetku institucí, ale své obrazy umožnili představit veřejnosti i soukromí sběratelé. Takže máte jedinečnou možnost vidět i díla, která byla naposledy vystavena před desítkami let anebo také ještě vůbec ne. Vystavena je i unikátní Kavánova korespondence, malířská paleta, džbán na pivo. A pochopitelně nechybí publikace o Kavánovi a dobové reakce na jeho tvorbu.
"Když se Vitanov z mlhy probírá" patří k dílům zapůjčeným ze soukromé sbírky a je jedním z těch, které si veřejnost může prohlédnout poprvé po více jak půlce století. Aktuálně je vystaveno asi osm desítek děl, přičemž obrazů se dokonce sešlo víc, než může sál pojmout. „Máme zde ještě asi dvacet až třicet děl, která budeme ještě postupně prezentovat,“ konstatuje ředitel Hlubuček a vysvětluje, že na to bude galerie průběžně upozorňovat návštěvníky. Ve hře je jak výměna některých exponátů, tak dodatečná instalace dalšího panelu. 
Jan Luštinec a "Zoufalství", jeden z jeho favoritů výstavy.Za úspěchem souborné Kavánovy výstavy stojí především její kurátor Jan Luštinec. Expozice v Lázních je jakýmsi vyvrcholením jeho celoživotního zájmu o tohoto malíře, ke kterému měl velmi blízko i jako dlouholetý ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici a Galerie Františka Kavána tamtéž.
"Frantova náladička", další favorit kurátora Luštince.„Kdybych jako autor výstavy řekl, že jsem spokojený, bylo by to asi trochu namyšlené, ale jinak mám pocit velmi dobrý. Především proto, že se nám podařilo shromáždit opravdu krásnou kolekci Kavánových děl a že se nám je podařilo provázat s jeho poezií a literární tvorbou. Výstavu navíc ještě umocňuje, že je zasazená do prostoru odpovídajícího době vrcholu Kavánovy tvorby,“ pochvaluje si Jan Luštinec.
"Přesýpání nálad", poměrně pozdní Kavánovo dílo z roku 1929 a zároveň třetí z tipů Jana Luštince.Ačkoliv měl Jan Luštinec během své profesionální dráhy několik příležitostí získat nějakého Kavána, nikdy toho nevyužil. „Já doma žádný jeho obraz nemám. Když jsem narazil na nějakého pěkného, vždycky jsem si řekl, že přece musí přijít do galerie, aby ho všichni viděli. A špatného si přece na zeď nepověsím,“ vysvětluje se smíchem kurátor.
Opona, nejrozměrnější Kavánovo dílo.Podle mého soudu sice nikoliv nejhodnotnějším, zato mediálně určitě nejvděčnějším exponátem výstavy je Kavánova opona, kterou si možná pamatujete visící nad schodištěm jilemnického zámku. Zde je umístěna poprvé jako obraz. Ač jde o autorovo největší dílo, je relativně malá. Objednal si ji totiž křižlický divadelní spolek, pro kterého byly prkny, co znamenají svět, prkna malého pódia místní hospody. Kaván byl tehdy ještě student a s nabídkou nadšeně souhlasil. Jenomže když divadelníci viděli výsledek, krajinu s Kavánovým oblíbeným panoramatem Kotelních jam, prohlásili dílo za banální a na malíře se sesypali. Proto Kaván na oponu do rohu připsal vzkaz „Ani pro chloubu, ani pro troubu“.
„Ani pro chloubu, ani pro troubu“, vzkaz umělce nevděčným ochotníkům.Přání ochotníků po něčem akčnějším a velkolepějším nakonec splnil jeden malíř pokojů, který na rub opony namaloval jakési figurální téma sice nevalné úrovně, ale požadavky křižlických ochotníků dokonale plnící. Vtipné je, že sál sice viděl figurální výjev, nicméně ochotníci byli za staženou oponou stále nuceni zírat na Kavánovy Kotelní jámy. Dílo malíře pokojů ale fakticky vzato ochránilo Kavánovu oponu před jistou zkázou, protože bylo namalované klihovými barvami, které z rubu primitivně zakonzervovaly temperami namalovaný obraz Kavánův.
Malířova paleta a osobní pivní půllitr s monogramem.A jak přistupovat k této, na spolupráci ze strany diváka nepochybně náročnější expozici, abyste si ji vychutnali? Jan Luštinec nabízí klíč: „Tomu, kdo nemá zkušenost s výtvarným uměním, doporučuji, ať jde za tím, co se mu bude líbit. To je velmi důležité. Já nemůžu radit, co je pěkné a co ne. To je každého věc. Takže ať lidé jdou za tím, co je zaujme. Pak třeba začnou rozmotávat to klubko, které tady je. A já věřím, že pomocí textů, básní, se do toho dostanou. Ať se nechají unášet poezií a krásou obrazů, to je důležitější, než se snažit si výstavu systematicky prohlédnout, všechno pochopit.“ 
Důležitou, nejen popisnou součástí výstavy, je textová část, přímo korespondující s obrazy.Chcete-li přesto nějaké tipy na obrazy, které byste neměli přeskočit, mám pro vás 3 + 1 tip od dvou mužů nejpovolanějších. Jako prvnímu dejme slovo kurátorovi Janu Luštincovi: „Určitě bych sáhnul po "Frantově náladičce", zobrazující Kavánovo zamilované místo, jeho symbol domova. Dále bych zvolil některý obraz symbolistní. Bylo by to asi "Zoufalství", existující dokonce ve dvou variantách. Jako třetí bych vybral "Přesýpání nálad", poměrně pozdní Kavánovo dílo z roku 1929, dokazující obrovské vzepětí autorových tvůrčích sil na konci umělecké dráhy. A kdybych mohl přidat jeden navíc, byl by to krásný zimní obraz "Když se Vitanov z mlhy probírá", který jsem na vlastní oči poprvé viděl až jako zapůjčený pro tuto výstavu.“
Ukázky korespondence.Pavel Hlubuček, ředitel Lázní, se s kurátorem Luštincem shoduje v jednom bodě. Nabízí tyto tipy: „Stěžejní obraz naší výstavy je určitě "Podmrak", který dal expozici název a byl i oceněný na výstavě v Paříži. Největší dominantou, kterou jsem zde chtěl mít, je opona z Jilemnice a dalším za pozornost určitě stojícím dílem je "Když se Vitanov z mlhy probírá". Tento obraz ze soukromé sbírky byl naposledy veřejně prezentován někdy před šedesáti lety. A jestli bych mohl přidat jednu moji srdeční záležitost, přidal bych "Besedické skály". Já se totiž kilometr odtamtud narodil, ty skály mám projité a myslím, že to Besedické skály nejsou. V průběhu výstavy bych proto chtěl vyzvat veřejnost, aby nám místo pomohla správně identifikovat.“
Pavel Hlubuček, ředitel Lázní, a obraz možná nesprávně označený "Besedické skály".Tak si udělejte čas a vypravte se do libereckých Lázní, výstava je otevřená do 3. 10. 2021, přičemž každý čtvrtek je vstup zdarma. Čeká vás nejen povznášející zážitek a útočiště před letními vedry, ale naleznete i pár tipů na objevování krajin našeho severního regionu, čímž nemyslím jen pátrání po skutečném místě vzniku obrazu "Besedické skály". A až se vydáte na cestu, možná vám přijde vhod i informace, že Správa Krkonošského národního parku, v jejímž vlastnictví je Krkonošské muzeum v Jilemnici s Kavánovou galerií, přijala partnerství s Lázněmi, takže navštívíte-li jilemnickou i libereckou výstavu, získáte slevu na vstupném.
Součástí expozice je i bohatá dokumentace věnující se Kavánově tvorbě.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace