Made in Jablonec 2020 byla opět pastvou pro oči, historicky první přímý přenos bohužel nikoliv

Tak v první řadě se Made in Jablonec 2020 nesla plně ve znamení partnerství Svazu výrobců skla a bižuterie (SVSB), který přehlídku pořádá, se soutěží Miss České republiky. Pozor, neplést s několika dalšími soutěžemi podobného jména. Miss České republiky je jedinou majitelkou původního názvu a ochranné známky, což je asi její největší deviza. Svaz výrobců skla a bižuterie zajistil pro Miss České republiky koruny, šperky a šaty a šperky, kterými bude vítězka Miss České republiky naši zemi prezentovat na zahraničních akcích. Finalistky soutěže se zase účastní akcí SVSB, tedy kromě Made in Jablonec zejména Křehké krásy. Navíc byla navržena speciální bižuterní kolekce nesoucí logo soutěže, což je pro obě strany asi nejzajímavější výstup společného marketingu. Po loňském rozjezdu bude limitovaná kolekce dále obměňována a v nejbližší době získá vlastní e-shop. To je velmi dobrá zpráva, protože, jak řekl Pavel Kopáček, předseda SVSB, většina bižuterie je dnes bohužel prodávána anonymně pod značkami obchodních domů. Jednou z mála výjimek potvrzujících smutné pravidlo je Swarovski. Druhou novinkou, důležitou pro další rozvoj sklářského a bižuterního průmyslu jako takového, je logické začlenění přehlídky pod křídla vloni spuštěného marketingového produktu Křišťálové údolí. Zde se výsledky dostaví teprve časem, například ve formě budování informačních center, ale začátek nové éry to je rozhodně dobrý. Velmi aktivní je i samotný SVSB, který za loňský rok na skleněnou krásu v různých podobách přilákal 35 tisíc návštěvníků. Dvacet tisíc prošlo reprezentativní prodejnou Palace Plus a dalších patnáct veletrhem Křehká krása. Akce SVSB slaví takové úspěchy, objektivně měřené právě návštěvností, že se uvažuje o zřízení mobilní expozice. Do třetice je přehlídka letos součástí doprovodného programu Mezinárodního trienále skla a bižuterie Jablonec 2020, které oficiálně odstartuje 19. března první z několika výstav v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. No a za čtvrté byl celý program poprvé naživo přenášený on-line. To ale nedopadlo nejlépe, tak si hodnocení nechám na závěr. Sečteno podtrženo to je dost důvodů udělat z nekulatého 11. ročníku ročník bilanční.Co se samotné Made in Jablonec s letopočtem 2020 týče, její největší devizou byla letos vyrovnanost kvality všech modelů (viz obrazová galerie všech modelů), což ne vždy beze zbytku platilo. Od doby, kdy po krachu Jablonexu navázal na tradici SVSB, totiž oděvní modely netvoří jeden návrhář, ale jde o týmovou práci dvojice účastníků. Letos se na přehlídce podílelo 21 tvůrčích týmů ze 36 oděvních a bižuterních firem a středních škol. Vytvořili celkem 61 modelů, tedy podobný počet jako v předchozích letech. Počet týmů a modelů nesedí z prostého důvodu, někteří (například PRECIOSA, Werso nebo Granát Turnov) byli zapojeni do více projektů. Tento systém tvůrčích tandemů má obrovské plus v pestrosti. V minulosti se ale občas stalo, že zejména oděvy působily dojmem, že byly odkudsi narychlo vytažené jako drapérie ke šperkům. Tak to letos rozhodně neplatilo. Na druhou stranu ubylo extravagancí a provokativních kreací, které jsou sice nenositelné, ale dávají inspiraci pro modely nositelné a koření každou velkou přehlídku. Poněkud se rovněž změnila koncepce večera. Již vloni pořadatelé opustili systém, kdy k tématu globálnímu byla učena další tři až čtyři podtémata. Například ještě v roce 2018 bylo hlavním mottem sto let republiky a jako podtémata léta třicátá, šedesátá a výzvy nového milénia, přičemž prolog patřil materiálu Nereid z Preciosy. Vloni bylo poprvé téma jediné, a to Haute Couture Style, a letos se večer nesl v duchu Double Fantasy, což lze vykládat hned několika způsoby. Třeba triviálně jako dvě dvacítky v letopočtu, černou a bílou, či jiné dvojjaké kombinace, nebo sofistikovaně jako ozvěnu slavného alba Double Fantasy, které John Lenon vydal před kulatými čtyřiceti lety. Made in Jablonec pravidelně monitorujeme formou obrazových reportáží od roku 2014 (viz. archiv) a jsem rád, že můžu být při tom a sledovat ten pozoruhodný vývoj. Jediné, co mě trochu mrzí, je to, že s léty zrání bohužel zmizela nejen překvapení typu genderově vyvážených kolekcí ve formě pánských modelů (ročník 2016) a psů na molu (rok 2017), ale i netradiční vložky oddělující tematické části přehlídky. Pokus o podpálení Eurocentra v režii Amanitas Fire Theatre nebo aerobik v podání tanečního klubu JATAK, jehož členky se nebály v konkurenci modelek ukázat normální zdravé ženské proporce, to jsou milníky, na které se nezapomíná. Poslední léta jsou bloky oddělovány produkcí pěveckou. Předloni pořadatelé vizonářsky pozvali Thoma Artwaye právě na prahu jeho vzestupu, vloni Daniela Šinkorová nejen zpívala, ale večer i odmoderovala. Letos přijel Václav Lebeda alias Voxel a večer odmoderoval Honza Žíla spolu s Ivetou Maurerovou, loňskou Miss České republiky. K tomu mám jednu poznámku, Iveta mě velmi mile překvapila. Svým naprosto profesionálním výkonem byla ostřílenému rozhlasákovi rovnocennou partnerkou. Co se přehlídky samotné týče, měla standardní průběh, přičemž mezi manekýnkami vyčnívala (nemyslím fyzicky) Alex Belingerová, výkonná ředitelka Miss České republiky a modelka dlouhá léta předvádějící modely Made in Jablonec. Trochu podivný byl systém prezentace. S fotografujícími kolegy jsme marně přemýšleli nad klíčem, podle kterého některé modely šly dvakrát, zatímco jiné se otočily jen jednou, tedy alespoň na přehlídce v 17 hodin. Druhým rokem dostali návštěvníci skládačku s obrazovým průvodcem všemi modely. To je počin hodný ocenění zvláště proto, že mnoho týmů své práce dodává dávno po termínu. Již tradičně musím rovněž vysoce hodnotit z diváckého hlediska geniální velkoplošné panely, na které jsou promítána jména týmů a detaily jejich práce. Jen mi přijde být poněkud kontraproduktivní, když je příliš často promítán velký celek scény, který vidí všichni před sebou v reálu, namísto detailů, které vidí jen diváci v maximálně třetí řadě od mola. Ale to jsou drobné mouchy neměnící nic na každoročním skvělém dojmu z celku. Bohužel musím závěrem napsat, že velké černé mínus ode mě dostává halasně avizovaný historicky první přímý internetový přenos Made in Jablonec. Ten zajišťovali lidé okolo Miss České republiky, mající s těmito přenosy zkušenosti. O to víc je jejich selhání zarážející. Začnu tím, co fungovalo. Technicky vzato, obraz ze sálu byl překvapivě dobrý i na velké televizi a nad kvalitou obrazu z mobilní kamery lze přimhouřit oko. Horší to bylo se zvukem, ten kolísal od těžko poslouchatelného po naprosto nepřijatelný. Ale dobrá, šlo o historickou premiéru a někde se porvaly dráty nebo frekvence. Co ale omluvit nelze, je naprosto zbytečné produkční a režijní selhání organizátorů přenosu zvláště v úvodu večerního přenosu. Představení totiž začalo s asi čtvrthodinovým zpožděním, což muselo být štábu jasné nejpozději po odpolední zkušenosti se stejnou situací. Z toho, co diváci viděli na YouTube (kritizovaná pasáž začíná před druhou částí přenosu na 1:47:40), je ale zřejmé, že nikdo neměl připravený plán B. Tím pádem se holt děly věci korunované bizarními nerozhovory, kterým (možná naštěstí) nebylo rozumět, protože se odehrávaly bez reportážního mikrofonu na pozadí chodby plné klábosících lidí. Když pak přehlídka téměř v symbolických 20:20 začala, režizér vší trapnosti nasadil korunu, když během představování významných hostů, v čele s thajskou ambasadorkou, kameru nechal v zákulisí. Jako by byl problém pořídit pár záběrů do publika. Tak uvidíme, jak to klapne napodruhé, Made in Jablonec 2021 vypukne již za 50 týdnů!
Text a foto Mad