Nahlédli jsme do kuchyně příprav libereckého skleněného betlému, který nemá obdoby

02. 12. 2019 | 0:00

Jestli je na letošních adventních trzích v Liberci něco opravdu unikátního, tak to je velký skleněný kontejner na rohu radnice. V něm je nainstalováno 34 figur betlému vyrobeného z hutního skla a víc jak 300 ozdob, z toho dvě stovky ručně foukaných a zdobených koulí a něco přes sto výrobků z perliček, které se na celém světě vyrábějí jen v našem kraji.

Skleněné dílo, slavící pravděpodobně světovou premiéru, je jedním z výsledků projektu Křišťálové údolí. Po celý prosinec ho můžete obdivovat díky čtyřem lidem. Tím prvním je David Pastva, ideový otec návrhu a ředitel projektu Křišťálové údolí. Druhým je výtvarník Richard Loskot, autor architektonického řešení expozice, kterou prakticky celou zrealizovaly aranžérka Oliva Mlsová a Rozárka Jiráková, spolupracovnice Richarda Loskota.

Vánoční ozdoby dodaly firmy Glassor a Rautis a paní Martina Špitálská. (Poznámka, obě firmy zároveň vystavují i v Jablonci a mají výborně vedené e-shopy se širokým sortimentem). Prosklený výstavní City Modul zapůjčila firma KOMA Modular a přes celou republiku dorazil do Liberce již 21. listopadu. Já statečnou paní Mlsovou a Jirákovou poprvé navštívil minulé úterý, když se zdobením začaly. Několikrát jsem uvažoval o zpracování přípravy tradiční jablonecké výstavy vánočních koulí, takže se mi přání vlastně splnilo, ačkoliv trochu jiným způsobem.

Když jsem viděl množství figurek a krabic s ozdobami pochopil jsem, že dávná úvaha o reportáži z přípravy celé výstavy vánočních ozdob byla velmi naivní. Vždyť i v případě vyzdobení jednoho kontejneru výsledek určitě nevznikne během jedné návštěvy. Toto opravdu nejde srovnávat s aranžováním pár položek do výlohy obchodu.

Paní Mlsová je bytostná optimistka, když plán akce popisuje slovy: "Tady musíme být hotové za tři dny, v pátek totiž zdobím vánoční strom v muzeu. Nejdříve navrtáme do stropu dirky pro silnější silony, které ponesou plata (pozn.: na těch budou stát figury betlému), pak se pověsí ozdoby a nakonec se oboustrannou páskou přilepí figurky na plata. Základní betlém dáme dopředu a trochu níž, aby ho viděly i malé děti."

Na otázku, kolik objektů bude potřeba pověsit, aranžérka Mlsová odpovídá už méně sebejistě: "Pro jistotu jsem to nepočítala, víte co, to by mě z toho kleplo."
Druhou bojovnicí s metry silonu je Rozárka Jiráková, studentka magisterského studia v ateliéru Richarda Loskota. Jak již bylo řečeno, je zároveň Richardova spolupracovnice, a ačkoliv aranžování výloh nepatří k obvyklým zakázkám ateliéru, má s touto prací již určité zkušenosti. Vysvětluje mi: "Už jsme dělali výzdobu v jednom hradeckém obchoďáku. Tam jsme věšeli obrovská oblaka. Je to taková práce, při které se snoubí umělecká invence s rutinou."

K tomu paní Mlsová dodává: "Já myslím, že na takovou práci musí mít člověk oko, takže výtvarný talent určitě, ale na druhou stranu je dobrá rutina, protože už víte co a jak." Že prvotní odhad Olivy Mlsové byl přehnaně optimistický, jsem se přesvědčil v pátek, kdy navzdory původnímu předpokladu ještě stále nebylo hotovo, protože se vyskytly různé komplikace.

Zato jsem v kontejneru konečně zastihl i Richarda Loskota, který pak dílo společně s paní Mlsovou finalizoval až do devíti hodin večer. Richard Loskot je absolvent Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci, kde v současné době i působí. Finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého v letech 2012, 2014 a 2017 ve své tvorbě kombinuje věci zdánlivě spolu nepropojitelné, například kvantovou fyziku a city, jak jsme se mohli přesvědčit již na dvou výstavách, které měl v libereckých Lázních (viz naše obrazové reportáže ZDE a ZDE).

Když byl požádán, aby vytvořil koncepci betlému pro Liberec, byla to pro něj docela výzva. Vysvětluje: "Umístit skleněný betlém do veřejného prostoru bylo podle mě svým způsobem docela odvážné rozhodnutí. V některých městech vystavují monstrózní dřevěné vyřezávané betlémy a my máme subtilní skleněný v průhledné kostce."

Návrh uspořádání skleněného betlému Richard Loskot nechápe jen jako jednu ze zakázek. Umělec spojený s Libercem vysvětluje: "Beru to jako pomoc. Vánoce nechci nikdy brát komerčně. Toto je můj vklad Liberci. A samozřejmě si v tom hledám svoje radosti, není to jen taková rutinní architektonická nuda. Náš domácí stromeček je velmi pestrý. Máme tradici, že každý rok musí přibýt nová ozdoba. Každá ozdoba má svůj příběh a tak se k tomu stavím i zde. Příběhy jsou podstatné a plný příběhů je i tento kontejner. Já jen zkomponoval krásné věci dohromady, jsem architekt té skladby."

A jak se rodil výsledek, který můžete po celý prosinec před radnicí obdivovat? Richard Loskot říká: "Návrh se postupně vyvíjel podle toho, jak ozdoby přicházely. Začal jsem od hutních figurek betlému, což jsou pevné zemité postavy, takže bylo třeba vymyslet, jak je odlepit od země. Proto jsem vymyslel ty obláčky. Věci si samy říkají, co potřebují, a já jen hledám tu nejcitlivější cestu. Celý betlém se nachází v jakémsi nebi, kruhy s postavami se vznášejí, ozdoby levitují v prostoru. Na celkovém dojmu by se mělo podílet podstatným způsobem světlo. Paprsky odražené od diskokoule mají evokovat padající sníh nebo hvězdy."

Autorem figurek je sklář Zdeněk Sochor ze Železného Brodu. Se sklem pracuje od patnácti let. Lásku k řemeslu zdědil po tatínkovi a po dědovi, a ač mu táhne mu na 62. rok, řemeslo rozhodně na hřebík pověsit nehodlá. Skleněné figurky a celé betlémy, pravda, trochu komornějších rozměrů, vyrábí i na zakázku (sklenene-figury.cz) a jeho výrobky naleznete i ve sbírkách Muzea skla a bižuterie v Jablonci.

Velké figury zapůjčené do Liberce mají zajímavou historii vzniku. Pan Sochor vzpomíná: "Betlém vznikl před deseti lety. V Železném Brodě se kdysi konaly výstavy betlémů a tento byl původně udělaný u příležitosti tuším pátého výročí té akce. Původně měl jen pár postaviček, ale každý rok začaly přibývat nové. Letos to byl kluk hrající na činely, zvonička, kravka a oslík. Oslík je teprve týden starý."

Na sobotním slavnostním odhalení skleněného betlému nechyběl ani David Pastva, evidentně spokojený nejen s aranží obsahu kontejneru, ale i se startem celého velkolepého projektu Křišťálového údolí. Shrnuje: "Do úvodního Křišťálového víkendu se zapojilo 40 subjektů a přišlo 20 000 lidí, takže představení projektu se určitě povedlo."

David Pastva dodává: "Pro zájemce, kteří chtějí nahlédnout sklářům do kuchyně, jsme vydali mapu Křišťálového údolí. Tam ale malé výrobce, jako je třeba právě Zdeněk Sochor nebo Martina Špitálská, kteří nejsou schopni přijmout návštěvníky, nenajdete. Teď pracujeme na tom, jak i tyto tvůrce zviditelnit. A hlavně, o adventu probíhají i další akce nesoucí logo Křišťálového údolí, stačí navštívit aktuální nabídku na crystalvalley.cz."