Poláci se chovají, jako by negativní dopady těžby dolu Turów končily zázračně na hranicích, Čechům nezbývá než dokázat opak

Jako první neblahý důsledek existence dolu a elektrárny se vám asi vybaví dnes již naštěstí archivní fotografie holých kmenů „zdobících“ vrchní partie Jizerek. (Pozn.: Nutno říci, že odborníci se dnes domnívají, že spad z tehdy nedostatečně odsířené polské elektrárny nebyl jedinou, ani hlavní příčinou plošného vymírání lesů.) Obyvatelé bydlící u hranice mají v paměti jinou pohromu, a to, jak jim v osmdesátých letech přestala z kohoutků téci voda, protože následkem bezohledné těžby radikálně poklesly hladiny podzemních vod a musely se vrtat nové studny. Několikrát byly také řešeny dramatické sesuvy půdy (naposledy v roce 2016). Různé závažné havárie se nevyhýbaly ani elektrárně (viz wikipedia.org).V současné době má důl plochu 28 km², je hluboký až 225 m a zatím pohltil šest vesnic a další čtyři obce zredukoval. V dole pracuje 12 velkorypadel, 4 zakladače a délka dopravníků na uhlí dosahuje téměř osmdesáti kilometrů. Plán skupiny PGE, která důl i elektrárnu vlastní, počítá s rozšířením dolu na 30 km² plošně a až na 330 m do hloubky. K jednáním o návrhu na změnu územního plánu Bogatynie, který to umožní a zajistí rozšíření dolu zejména k české hranici a prodloužení těžby až do roku 2044, Češi ani Němci nebyli pozváni, dozvěděli se o něm víceméně náhodou v roce 2016.Nejenže se plány na rozšíření dolu české a německé straně dosud nepodařilo zvrátit, ale letos v březnu byla dolu, zatím o šest let, prodloužena těžební licence. Opět se tak stalo bez dohody se sousedy, kterých se to dotkne, a navíc česká strana dodnes nezískala kompletní dokumentaci rozhodnutí, takže ani přesně nevíme, jak je formulováno. Spor dospěl až tak daleko, že proti postupu polské strany byla podána žaloba u Evropského soudu. Evropský soudní dvůr mele snad spravedlivě, ale velmi pomalu. Přitom čas letí, Poláci nekomunikují a o to intenzivněji si schvalují povolení potřebná pro realizaci záměru těžit dál a rozšiřovat důl horizontálně i vertikálně. Protože nedobrovolní neúčastníci těchto řízení nemají přístup k dokumentaci, hrozí, že vyprší lhůty pro podání námitek a kroky polské strany již nepůjde zvrátit buďto vůbec nebo jen velmi těžce.Chování Poláků je neomluvitelné, ale svým způsobem pochopitelné. Polská energetika z více jak 80% stojí na výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách, přičemž asi třetina z nich spaluje hnědé uhlí. Největší je elektrárna Bełchatów (5053 MW), která je zároveň největší hnědouhelná elektrárna na světě. Na druhém místě je Kozienice (2880 MW) a na třetím „náš“ Turów. Má výkon 2106 MW, což se blíží tomu, co je schopný dodat Temelín. Ten má výkon 2 164 MW. Takovou kapacitu prostě nelze utlumit z roku na rok, nemluvě o tom, že poskytuje obživu tisícům obyvatel polského příhraničí. Ti svoji podporu rozšíření dolu dali jasně a hlasitě najevo hojnou účastí na demonstracích pořádaných na Trojzemí odpůrci projektu a ekologickými aktivisty z Čech a Německa.Na druhou stranu Polsko v poslední době několikrát slovně deklarovalo, že podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektrické energie hodlá výrazně snížit. V roce 2030 zhruba na polovinu (přesněji řečeno na 37 až 56 procent) a v roce 2040 na pětinu. To je dokonce optimistický posun oproti loňskému prohlášení, kdy si polská vláda stanovila za cíl pro rok 2030 56 až 60% (viz například oenergetice.cz). Do šedesátých let 21. století by pak mělo Polsko těžbu uhlí utlumit zcela.Takže by se mohlo zdát, že hroty příhraničního sporu budou otupeny strategickým rozhodnutím shůry. Jenomže to má háček, ještě nedávno měla EU poskytnout bogatyňskému regionu výraznou finanční injekci na restrukturalizaci po útlumu těžby. Jenomže pak byl fond transformace seškrtán a peníze byly přerozděleny na zemědělské projekty (viz blíže oenergetice.cz). A zde jsme možná u podstaty toho, proč se Poláci zuby nehty snaží zrealizovat svůj záměr, bagatelizují české obavy a sabotují jednání. Strategie, založená zejména na argumentu, že my žádné konkrétní důkazy pro svá tvrzení o negativních vlivech na životní prostředí nemáme, polské straně celkem vychází. Na popud Libereckého kraje proto česká vláda vydala v únoru 2020 usnesení nařizující monitoring na území, kterého se předpokládané rozšíření má bezprostředně dotknout, tedy Hrádku nad Nisou, Oldřichova na Hranicích, Uhelné, Václavic a Horního a Dolního Vítkova. Český hydrometeorologický ústav bude monitorovat stav podzemních vod a prach, krajská hygienická stanice hluk a Státní podnik DIAMO poklesy terénu. DIAMO také jako první předvedlo novinářům a odborné veřejnosti výsledky budování své části monitoringu.Monitorovací systém realizovaný Diamem je složený ze sítě ocelových tyčí ukotvených do země v takzvané nezámrzné hloubce, aby byly vyloučeny pohyby vlivem zamrzání a tání půdy. Jednou ročně se body přeměří a odchylky oproti poslednímu měření budou zaarchivovány. Tyče již jsou nebo v nejbližší době budou umístěné ve 3,8 km dlouhé linii mezi Oldřichovem na Hranicích a Uhelnou s přesahem na východ. Ve volném terénu jsou body vzdálené zhruba 80 m, v zastavěných oblastech je síť místy hustší (v rozmezí 35 až 100 m). Největší počet měřicích bodů má být v Uhelné, ke které se rozšiřování dolu přiblíží nejvíce. Na tomto místě je třeba zmínit, že měřicí síť měla mít původně sto bodů, ale někteří majitelé pozemků neposkytli souhlas s takovýmto zásahem do svého území. Takže nakonec je bodů jen 65. Minulý týden zbývalo vyvrtat a osadit posledních dvacet měřicích stanovišť.Svoji síť mají i Poláci, takže by bylo logické obě sítě spojit. Uvidíme, zda obě strany naleznou společnou řeč, Josef Štádler, náměstek o.z. DIAMO pro výrobu a ekologii ale neskrývá skepsi: „Poláci se obecně ke všem požadavkům České republiky, ať to bylo v rámci řízení EIA nebo v dalších případech, stavějí řekněme poměrně liknavě až negativně, takže si úplně nemyslím, že by nám umožnili napojit se na jejich monitorovací síť. My sice nějaké výsledky jejich pozorování viděli, z jejich pohledu tam dochází k opravdu nepatrným poklesům a v některých místech dokonce ke stoupání terénu, ale celkově si myslím, že polská strana nebude úplně vstřícná.“
Text a foto Mad