Tradiční odchyt dvacítky pelikánů liberecké ZOO byl napínavý, ale možná jeden z posledních

Jan Hanel, zoolog specialista a dnes velitel odchytu, k tomu poznamenává: "Strategií liberecké ZOO je chovat zvířata zvyklá na naše podmínky. Do zimoviště přesouváme jen pelikány, zoborožce kaferské, hadilovy písaře a lemury." Ovšem na zimovišti si pelikáni příliš neodpočinou. U pelikánů je totiž sezóna striktně rozdělená na léto, kdy si plavou na jezírku v Lidových sadech, a na zimu, kdy hnízdí. Zoolog Hanel dodává: "Doufáme, že na zimovišti do několika málo týdnů zahnízdí a podaří se nám odchovat mláďata." Liberecká ZOO chová tyto pelikány bílé již od roku 1975, ale tehdy byli jinde a bylo jich mnohem méně. Pelikán se ve volné přírodě dožívá asi 25 let, v zajetí ale klidně i padesátky, což potvrzuje to, že nejstarší liberecké kusy se narodily roku 1984.

Liberecké hejno na jezírku žije asi deset let a momentálně čítá dvacet členů. Potěšující je, že řada kusů jsou v poslední době narozená mláďata. Liberecká ZOO měla snahu podzimní odchyt zjednodušit pastí, do které si ptáci během roku normálně chodí pro jídlo. Jenomže aby tak bylo možné pochytat najednou celé hejno, museli by být ptáci naučeni past navštěvovat. Pro letní nedostatek vody se nemohl konat tréning, a tak se zoologové rozhodli opět přistoupit k tradiční ověřené metodě, při které používají vlastně stejnou strategii jako pelikáni. Ti když loví ryby, utvoří kordon a naženou je na mělčinu. David Nejedlo, ředitel ZOO Liberec, mi vysvětluje: "Je to jednoduché, zásadou je mít dostatek proškoleného personálu. Snažíme se co největší skupinu pelikánů natlačit hned napoprvé nahoru a pochytat je. Je to hejno, takže ti zbylí jsou pak zmatení. Ty nejaktivnější, zvláště létavé, je třeba unavit, aby šli chytit. Taktiku měníme v průběhu odchytu." Jan Hanel upřesňuje pár detailů: "Odchyt je plánován podle předpovědi počasí a účastní se ho kolem patnácti lidí. Za ta léta se nikdy nic vážného nestalo, oni neútočí, oni se spíš bojí. Výzvou je, že pelikáni jsou silní, velmi hbití ptáci a dokážou dobře kličkovat." Na odchytu pelikánů se nepodílejí jen zaměstnanci pracující přímo s těmito zvířaty. Například Andy Brzobohatý pracuje v ZOO jako technik. Dnes je členem týmu, který nahání ptáky z vody. Jako špičkový kajakář, který sjezdil divokou vodu nejen v Evropě, ale i po světě, může zúročit své dovednosti. Kolegům pomáhá ptáky nahánět již pátou sezónu, takže přidává i veselou historku z natáčení: "Tak takovým zážitkem asi bylo, když kdysi hlavní zoolog Luboš Melichar skočil po pelikánovi přímo z hráze přímo do vody. Tak to bylo veselý. Ale jinak se daří vše, jak má. Počasí bývá většinou podobné jako dnes, zima ještě moc není. Nejhorší je, když je málo vody a oni utečou do bláta, kam za nimi nemůžeme." K angažmá nezoologických profesí David Nejedlo podotýká: "Zoologové si každoročně připravují tým, ale protože jsou nemoci, dovolené a tak dále, žádají o výpomoc i další zaměstnance ZOO, kteří jsou pochopitelně proškoleni, jak mají postupovat. Ale v ZOO máme poměrně malou fluktuaci a tým, který zde dnes vidíte, to nedělá poprvé, většina lidí má již desetiletou zkušenost. Vlastní odchyt ale musí provést chovatelé, protože to je nejchoulostivější operace." A odchyt opravdu z počátku probíhá až nezajímavě hladce. Většina ptáků je zakřídlovaná, což znamená, že jim těsně po narození byla křídla zkrácena a nemohou tedy létat. Po zahnání do kouta na konci jezírka je větší část hejna rázně odchytána.
Problém dělají odbojní jedinci a dva pelikáni, kteří jsou létající, si z lovců dělací vyloženě legraci a honí se s nimi tam a zpět po téměř tři sta metrů dlouhém jezírku. Nakonec ale ve sběrném voze končí i číslo 20. David Nejedlo je s akcí spokojen, vše proběhlo bez komplikací a v pohodě. Co podle něj ale není v pohodě, je jezero jako takové. Ředitel si stěžuje: "Hráz je prasklá, sice provizorně vyspravená, ale jsou tam nežádoucí úniky vody. Praskliny jsou i pod cestou. Takže připravujeme projekt a budeme shánět granty na opravu a revitalizaci. My otáčíme každou korunu a peníze nemá ani město. Ale na vodu dnes lze získat dotace, takže tímto směrem půjdeme." David Nejedlo pokračuje: "Součástí oprav bude i odbahnění a do projektu chceme zahrnout i úpravu konce jezera tak, aby zde mohlo být postaveno nové zimoviště nejen pro pelikány, ale i pro lemury, kteří v létě obývají ostrůvek. Pro pelikány je dobré, když jsou co největší část roku na vodě, a ještě lepší je, když se v případě potřeby z té vody mohou sami přemístit do tepla." To je dobrá zpráva na závěr, v případě teplejšího počasí by návštěvníci nebyli o pelikány a lemury v zimě připraveni. Jen mě trochu mrzí, že by tím pádem zmizela zajímavá tradice a skvělá podívaná. Text, foto, video Mad