Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Na okružní procházce minete PR Apolena, projdete se okolo rybníka Dolního mlýna, objevíte mladějovskou zvonici a mezi tím můžete z různých úhlů obdivovat panorama Trosek

18. 11. 2021 | 0:00

Zdůrazňovat, že vypravíte-li se v Českém ráji kamkoliv, zažijete přinejmenším příjemnou procházku, je nošením dříví do lesa. Tak se do toho lesa pojďme podívat bez dlouhých úvodů.

Za výchozí bod vycházky (MAPA) jsem zvolil parkoviště u silnice Újezd pod Troskami – Troskovice (viz MAPA bod startu a cíle), odkud je popsána i trasa. Ale vhodných výchozích míst je více. Například Mladějov nabízí parkoviště, nádraží i sporadické autobusové spojení.Listopad je možná nejkrásnějším obdobím právě pro tento výlet.Z lesního parkoviště, které je celkem slušně vybavené, se dejte asi sto metrů po silnici směrem na Troskovice a při nejbližší příležitosti odbočte na lesní cestu (MAPA bod 2). Cesta kopíruje hranici CHKO Český ráj a vede lesem hýřícím teď v listopadu všemi barvami. V místě, kde se kříží s další pěšinou, doporučuji odbočit vlevo podél impozantní skály, protože tato varianta je zajímavější a prošpikovaná skalními útvary, mezi kterými projdete vzhůru.
Cesta chvílemi odkrývá až pohádková zákoutí.Jeden z pískovcových útvarů lze na vlastní nebezpečí zdolat i bez horolezecké výbavy. Odměnou vám bude pohled na moře korun stromů a mezi nimi vykukující Trosky. Na mapy.cz tento úsek nelze vytrasovat, ale podstatné je, abyste pak dorazili na modrou turistickou značku. Po ní se dejte zhruba na sever k proslavenému tábořišti Svitačka.
Z plochého vrcholu jednoho pískovcového bloku můžete zahlédnout přinejmenším Pannu. Pakliže to risknete a nespadnete při tom dolů, možná vyfotografujete i Babu.Úsek, kterým jsme právě prošli, je velmi podobný scenériím přírodní rezervace Apolena. Tímto pozoruhodným lesním ekosystémem, žijícím v symbióze s bizarními pískovcovými útvary kompaktního skalního městečka, kdysi vedla červená turistická značka. Ta byla bohužel kvůli devastaci přírody zrušena a do Apoleny jako takové byl vstup zakázán.
Tábořiště Svitačka je obydlené i v listopadu.Můžu potvrdit, že v oblasti Apoleny pulsoval zejména v pátek a v sobotu v noci intenzivnější noční život než v centru Liberce a určitý podíl viny na poškozování je dáván také obyvatelům blízkého kempu Svitačka. Přesto se domnívám, že masivní hroucení celých skal měkkého pískovce nemají na svědomí jen příznivci táborových ohňů a spaní pod širákem, ale především změny klimatu. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu trampové dodnes porušují, jsem pro vytyčení nové turistické trasy, vedoucí alespoň kouskem PR Apolena.
Křenovy, rázovité chaloupky.Křenovy, rázovití obyvatelé.U tábořiště Svitačka se dáme po silničce vlevo a na rozcestí odbočíme znovu doleva. Projdeme Křenovy, což je malebné sídlo plné rázovitých, většinou dobře udržovaných chaloupek. Trvale zde žije údajně jen dvanáct obyvatel. O víkendech pochopitelně počet lidí řádově naroste. Někteří chataři bohužel mají vše, co považují za svůj majetek, obšancované cedulemi o tom, že soukromé vlastnictví je svaté, takže dávejte pozor, abyste při obdivování až filmových kulis Křenov nesešli příliš z cesty.
Strmý sestup k rybníku.Rybník Doly.Romantickým kaňonem sejdeme k rybníku Doly, napájenému Žehrovkou. Místo má poměrně zajímavou historii. Nedaleko hráze stával Dolní mlýn, který později fungoval jako pila. Pak rybník vypustili a pilu předělali napřed na myslivnu a konečně na Vyskočilův hostinec. Hospoda příliš neprosperovala a zanikla ještě před 2. světovou válkou. Budovy byla zbourány po válce. Tehdy byl rybník opraven a znovu napuštěn.
Sv. Jan Nepomucký stojí ve výklenku pískovcové stěny vedle hráze rybníka.Sv. Jan Nepomucký, detail.Nedaleko vyústění stezky, po které jsme přišli, je do skály vytesaný výklenek a z něho na pocestné zírá zajímavá socha. Údajně má zobrazovat sv. Jana Nepomuckého, ale když si ji prohlédnete blíže, připomene vám spíš trpaslíky Matyáše Brauna v barokní zahradě zámku v Novém Městě nad Metují. O smyslu pro humor Johánka z Pomuka nic nevím, nicméně autorovi té sochy, která před několika lety nahradila vandaly zničenou sochu původní, nadhled nad ikoinografií svatých rozhodně nechyběl. Socha je evidentně oblíbená, kdosi se o ni stará a pískovcovému Janovi nosí květiny.
Cestou od rybníka do Mladějova.Po modré turistické značce jdeme romantickým údolím bezejmenného potůčku do Mladějova. Hluboko zaříznutou cestu nejprve lemují skály, později, když se stezka změní v silničku, skály vystřídají chaty a chalupy obydlené většinou jen o víkendech.
Mladějov, hřbitov s kostelem a zvonicí.Mladějov, vesnička založená pravděpodobně někdy ve 14. století, má nádraží, knihovnu, pseudobarokní zámek a právem se prohlašuje za jednu z bran do Českého ráje. To ostatně potvrzuje na tak malé sídlo nadnormativní počet dvou hospod. Větší z nich má dokonce taneční sál, který by si na sebe jinak těžko vydělal i ve městě. Zámek je v soukromých rukách, takže dovnitř se podíváte jedině, když vás tam někdo pozve na večírek, raut, svatbu a podobně, nebo si objednáte nějakou akci vy sami.
Mladějovská zvonice z roku 1793.Co ale stojí za bližší prohlídku, je hřbitov hýřící náhrobky zobrazujícími Trosky ze všech úhlů a ve všech možných i nemožných podobách. Dominantou je kostel sv. Jiljí. Ač má vnější podobu v podstatě barokní, chlubí se jádrem z první poloviny 14. století. Kostel bývá otevřen v neděli, kdy jsou bohoslužby. Ještě zajímavější je trochu stranou stojící dřevěná zvonice z roku 1793. Původně měla 3 zvony. Do dnešních dnů se dochoval jen zvon s obrazem sv. Václava a Jana Nepomuckého. Zvonice je veřejnosti nepřístupná, ale návštěvu prý lze domluvit na blízké faře. To jsme si neměli možnost vyzkoušet, takže jen předávám, jak jsem koupil.
Piknikový koutek se sv. Václavem a Troskami na obzoru.Podél zámecké zdi vyrazíme do polí k piknikovému místu (MAPA bod 10), kde mezi mohutnými lipami svobody rozjímá svatý Václav. Ptáte-li se, zda dříve bylo vejce, nebo slepice, tak vězte, že socha byla vyrobena mezi léty 1738 až 1747 a lípy svobody byly zasazeny roku 1918. Svatý Václav je otočený směrem k Mladějovu, takže netuší, že sever skoro přesně ukazují Trosky, a obzoru severozápadnímu dominuje Vyskeř. Za dobré viditelnosti uvidíte i Ještěd, Kozákov, Jizerky a vzadu vykukující Krkonoše.
Cestou od Mladějova je vidět i Vyskeř.Trosky na úrodné půdě.Než podruhé sejdete k rybníku Doly, čeká vás průchod tajemnou lokalitou hradiště Pařízek, jejíž mystičnost drze narušily stavby domků a rekreačních chatek. Název napovídá, že zde údajně mělo být hradiště, a některé prameny i uváděly, že tu stávala tvrz. Dnes jsou tyto teorie považovány za překonané. Písemné záznamy neexistují a případné zbytky staveb nebo náznaky dávné lidské činnosti zlikvidovala novodobá lidská přítomnost. Teprve v 15. až 17. století je doložena existence dvora Pařízek, na jehož předpokládaném území byly nalezeny i střepy ještě o dvě století starší. Domněnky o starším osídlení by mohl potvrdit nebo vyvrátit jen důkladný archeologický průzkum celé oblasti.
Na modré turistické značce mezi rybníkem Doly a cílem výletu.Od rybníku Doly se vydáme na sever, ale tentokrát po modré turistické značce. Začátek cesty tvoří hluboké údolí vyplněné štíhlými staletými stromy. Zajímavostí je, že zde existuje starý hluboký úvoz nekopírující dno údolí, ale položený několik metrů nad ním. Když nezapomenete včas odbočit na neznačenou cestu (MAPA bod 4), tak po stezce pohodlně dorazíte na lesní parkoviště, tedy do výchozího bodu výletu.
Ještě jeden pohled na Trosky.Text a foto Mad