Okruh Dr. E. Beneše patří k nejhezčím v Českém ráji, ale ne všechny jeho vyhlídky nabízejí slibovaný výhled
Jeden z nejvděčnějších okruhů Českým rájem se nachází ve skalách nedaleko Besedic, což je rozkošná vesnička na odbočce ze silnice mezi Malou Skálou a Koberovy. Trasa, která nás protáhne po všech zajímavostech, nese jméno druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a byla vytyčena již roku 1935. Některé prameny dokonce uvádějí rok 1930, kdy Beneš ještě nebyl prezidentem, ale ministrem zahraničí.
Štreka (MAPA) nabitá skalními bludišti, jeskyněmi, pomníky a vyhlídkami dostupnými i člověku, který horolezecké lano viděl maximálně ve filmu, je atraktivní i ve 21. století. O tom svědčí přítomnost malého amfiteátru a počet různých občerstvení v samotných Besedicích, kde je nejlepší výlet začít na místním parkovišti. Tedy pokud zde bude volno. Obsazenost parkoviště je i určitým indikátorem, jestli si výlet užijete, nebo si budete připadat jako na chodbě problémové školy o hlavní přestávce. Stojí-li auta i na příjezdové cestě, doporučuji poradit se s mapou a zvolit jiný výlet. Okruh je totiž necelé čtyři kilometry dlouhý, přičemž většina atrakcí je nakumulována v prvních dvou třetinách, takže jeho schopnost absorbovat turisty je omezená.Z parkoviště dojdeme po červené Zlaté stezce Českého ráje mezi malebnými chaloupkami k rozcestí U Kalicha, kde začíná modrá turistická značka, a dáme se po ní do leva kolem již zmíněného amfiteátru. Rozcestí nese název podle nedaleké hospody, vyzdobené indiánskými motivy. Pojmenování je poněkud zavádějící a rande si u něj radši nedávejte, protože na trase narazíte ještě na dvě rozcestí velmi podobného jména.První atrakce se nachází nedaleko místa, kde naše modrá opouští červenou a na chvíli i velmi povedenou naučnou stezku Besedickými skalami. Scházíme k Besedické vyhlídce, první z několika vyhlídek na trase, ze kterých toho moc neuvidíte navzdory tomu, že skalní útvar, na kterém se vyhlídka nachází, nese název Vysoká skála. Průvodci slibovaný malebný výhled na Besedice a panorama Kozákova a Betlémských skal je totiž účinně zakryt stromy, deroucími se o své místo na slunci. Jdeme dál, náladu nám brzy spraví labyrint Malého a Hrubého Kostela, což je první porce obry poházených balvanů a skal bizarních tvarů. Na jednom takovém balvanu je dokonce připravené zábradlíčko. Zde si milenci můžou zkoušet vyrobit selfíčko připomínající slavnou milostnou scénu z filmu Titanic. Pro začínající politiky zase může být tento Speakers' Corner místem k procvičování projevů. Lesy pochvalně zašumí na cokoliv.Pozor, v okamžiku, kdy modrou kříží neznačená cesta, je dobré udělat pár metrů dlouhou zacházku a prohlédnout si památník odboje a obětem nacistické okupace (bod 4 na MAPĚ). Zmíněno je konkrétně šest jmen, zřejmě obyvatel Besedic. Dalším bludištěm skal Kalicha dorazíme ke Sluji českých bratří a k oltáři se znakem kalicha, opatřeným letopočtem 1634 na místě modlitebny zde se ukrývajících členů Jednoty bratrské. Přátele můžete oslnit sdělením, že na stěnách najdou úryvek z Kšaftu J. A. Komenského, verše o Kralické bibli a verše františkánského mnicha J. Vitáska. Pozor, od modlitebny pokračujeme po žluté, kterou již neopustíme až do konce našeho výletu! Že jdeme správně, nám potvrdí ještě jednou České bratry připomínající vyhlídka Českých bratří. Toto rozkošné místečko opatřené schůdky a zábradlíčky sice neposkytuje jiný výhled než na okolní stromy, zato se tu dá pěkně posvačit za zpěvu lesního ptactva nebo o víkendu spíš za řevu rozjívených dětí. Na rozcestí Kalich – Na Rovně se k Benešovu okruhu opět přidává NS Besedickými skalami, která nás bude vydatně zásobovat informacemi až do konce okruhu.Blíží se Chléviště, na skalní labyrinty a vyhlídky nejbohatší část vycházky, a co je důležité, z těchto vyhlídek bude občas i něco vidět.Jako první míjíme jeskyni Václava Sadovského, pojmenovanou po českém bratrském šlechtici Václavu Ferdinandu Sadovském ze Sloupna (synovi známějšího Jiřího Sadovského), který jako exulant vstoupil do švédské armády ve snaze osvobodit Čechy od katolických Habsburků. Během třicetileté války zde zanechal poklad, který byl později nalezen a dnes je umístěn v Muzeu Českého ráje v Turnově. V jeskyni snad byla další bratrská modlitebna. Na tomto místě je třeba říci, že je škoda, že se infopanely věnují jen geologii skalních bludišť a zcela opomíjejí místopis, což by zejména v oblasti Chléviště bylo nanejvýš žádoucí, protože v rodokmenu Sadovských mají zmatek i turistické servery a příručky. Na řadu přicházejí dvě vyhlídky, ze kterých je opravdu něco vidět. Přesněji řečeno se z nich otevírá slušný výhled na Malou Skálu a údolí Jizery včetně plochy, kde se kdysi pořádal v dobách své největší slávy festival Benátská. První vyhlídka je pojmenována po Františku Hořákovi, předsedovi okrašlovacího spolku, který ji vybudoval. Druhá vyhlídka nese jméno Antonína Husníka, který byl v době budování zdejších vyhlídek ředitelem továrny Aero v Praze Vysočanech a daroval železo pro jejich jištění. Pod vyhlídkami se nachází jeskyně Matěje Krocínovského, protestantského kněze, který se v době pobělohorské tajně vrátil ze saského exilu a působil v Borku pod Troskami. Po udání byl zatčen a definitivně vyhoštěn. Zbytek života pak strávil v Žitavě, které věnoval svoji knihovnu.Následuje vyhlídka Kde domov můj, která ale nemůže konkurovat dvěma předchozím vyhlídkám. Totéž platí i o poslední vyhlídce této série, nesoucí jméno po Františku Josefu Kinském, který se rovněž podílel na budování stezky. Asi by nebyl potěšen, kdyby viděl, jak je výhled do údolí Jizery z jeho vyhlídky zakryt stromy.Na dalším, zhruba sedm set metrů dlouhém úseku, se nic pozoruhodného nenachází. Poslední povyražení nabízí až vrch Sokol, tvořený několika skalami. Pískovcovou věž hned vedle cesty zdobí plaketa Miroslava Tyrše a těsně za vrcholem Sokola se nachází vyhlídka Sokol, nabízející opravdu úchvatný pohled na Suché skály. Alternativní místo, poskytující podobný výhled, je i pár desítek metrů pod vyhlídkou.Závěrem jeden tip. Pakliže máte více času a „horolezecké parkoviště“ nedaleko Suchých skal (MAPA) je volné, můžete si výlet obohatit o první část zeleného Vyhlídkového okruhu pod Sokolem. Jako první se vám otevře pohled na Sušky z možná zajímavějšího úhlu než ze Sokola. Následuje stromy částečně zakrytá vyhlídka na Malou Skálu. Kousek za roubenou studánkou Pod Sokolem pak vyražte vlevo vzhůru po Zlaté stezce Českého ráje. Námi navrhovaný okruh v tomto případě absolvujete od rozcestí Pánovo pole. Zpět na parkoviště se pak vrátíte nejlépe po červené a pak po zeleném Vyhlídkovém okruhu (který jen tak mimochodem není okruhem).Text a foto Mad