Pohoř, Vústra, Kozlov, Raisova vyhlídka, Pohoř, okružní výlet Českým rájem, který potěší a můžete si ho skoro celý projít i virtuálně

22. 04. 2021 | 0:00

Podle délky trasy, která činí v závislosti na zvolené variantě jen asi 3,5 až 4,5 km, by se mohlo zdát, že půjde spíš o procházku než o nějaký větší sportovní výkon. Ale nenechte se mýlit, pro svoji kondici uděláte celkem dost, protože převýšení činí 143 m, a to nahoru i dolu a nejen po značených cestách.

Na jaře kolem Kozlova vyrážejí ze země tisíce konvalinek.
Na jaře kolem Kozlova vyrážejí ze země tisíce konvalinek.

Pohoř, výchozí bod našeho výletního tipu (MAPA) a jedna ze tří součástí vesnice Olešnice, je malebná osada, pozoruhodná přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak je otázkou, jak se vlastně jmenuje. Dopravní značka označuje začátek a konec obce jako Pohoř, mapy.cz  uvádějí Pohoří, úvodní stránka webu Olešnice sice vesnici člení na Olešnici, Pohoř a Mlýnici, ale na různých dalších místech téhož webu jsou používány oba tvary, zřejmě podle libovůle autora textu.
Pohoř či Pohoří, kamenná zeď za panelem s mapou ukrývá obecní vodárnu.Dobrým místem pro parkování je náves s mohutnou lípou, která za dva roky oslaví devadesátiny. Lípa nese jméno Antonína Švehly, prvorepublikového předsedy hned tří vlád (1916 až 1922) a pak ministra vnitra (1922 až 1926). Velkostatkář Švehla byl též předsedou agrární strany a za 1. světové války patřil k nejaktivnějším představitelům československého zahraničního odboje.Pamětní deska vodárny z roku 1904.Naproti Švehlově lípě byla u nenápadné kamenné zdi v roce 2018 vysazena lípa republiky, připomínající sto let od vzniku Československé republiky. A právě ona kamenná zeď je druhou pozoruhodností Pohoře, která mě zaujala, protože jde ve skutečnosti o vodárnu. Pamětní plaketa umístěná na její zdi připomíná, že roku 1904 byl v osadě Pohoří zásluhou První moravské továrny na vodovody a pumpy Ant. Kunz vybudován vodovod. A ano, na desce je opět uveden název Pohoří, nikoliv Pohoř.Úvoz z Pohoří do Podpohoří.Dáme se po zelené značce, po okraji lesa mizící v romantickém, místy poměrně hlubokém úvozu. Brzy dojdeme k zatáčce, u které se otevírá výhled do údolí (MAPA bod 2).Pohled na Podpohoří ze skalní vyhlídky na zelené turistické značce.Mapy.cz místo označují jako vyhlídku na Ještěd, což je mírně nadsazené. Žádné panorama Ještědského hřebene nečekejte. Ze skalní terasy se vám otevře pohled do údolí posetého většinou dobře udržovanými chalupami Podpohoří.Popohoří, nová, nebo dramaticky zrenovovaná, socha sv. Jana Nepomuckého.Stále po zelené značce sejdeme dolů na silničku, u které vás přivítá zbrusu nová pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého. Ke cti týmu mapy.cz je nutno říci, že až sem je turistická značka zdokumentovaná i jako panoramatický pohled, což je skvělé. U sochy odbočíme po neznačené cestě údolím vlevo dolů k přírodní památce Vústra.PP Vústra tvoří rybník plynule přecházející v mokřad.PP Vústra je malý rybník se slatinnou loukou nacházející se uprostřed lesa. Hlavním předmětem ochrany je právě slatinná louka, ve kterou rybník plynule přechází. Vyskytují se zde cenná společenstva mokřadních organismů včetně některých zvláště chráněných druhů. Jen zástupců obratlovců zde bylo napočítáno přes třicet. Z větších chráněných živočichů prý můžete zahlédnout například ledňáčka nebo volavku popelavou.Rybník slouží k chovu ryb.Území Vústry má rozlohu 2,24 ha a Správou CHKO Český ráj bylo vyhlášeno za PP již roku 1995. Při příchodu k rybníku, přesněji řečeno nad rybník, doporučuji sejít z cesty na okružní pěšinu a rybník obejít zprava. Naskytne se vám celá řada velmi zajímavých pohledů do intimního života mokřadu.Mariánská studánka.Než pak budete pokračovat dál na Kozlov, udělejte si ještě malou zacházku přes hráz. Napřed objevíte studánku sv. Marie (MAPA bod 5), podle letopočtu obnovenou roku 2002. Pramen bývá málo vydatný, ale součástí jeho inventáře je hrníček, tak je voda snad pitná. Kousek nad studánkou se za cestou nachází skalní modlitebna (MAPA bod 6).Skalní modlitebna.Stromy v teritoriu mezi těmito dvěma objekty jsou doslova vytapetovány svatými obrázky a nechybí ani květiny, podle sezóny čerstvé nebo umělé. Někdo o místo prostě intenzivně pečuje. 
Až se vrátíte z křesťanského koutku, máte dvě volby jak pokračovat dál na Kozlov. Jste-li obdivovateli sklalních měst a labyrintů a nebojíte se objevných výprav v těžším terénu, vyražte některou z neznačených pěšin přímo do svahu nad rybníkem (MAPA bod 7).Skalní labyrint Kozlova.Dáváte-li přednost klidnějším procházkám, pokračujte po žluté turistické značce, což je sice delší, ale mnohem pohodlnější a na mapy.cz v panoramatech skvěle zdokumentovaná cesta (a pak vlastně dál až zpátky do Pohoře). Takže můžete porovnávat realitu virtuální s realitou reálnou.Vzhůru do hradu vedou dlouhé strmé schody.Ať již půjdete terénem nebo po značce nahoře, je dobré si skalami projít nejen proto, že jde o krásnou romantickou podívanou. Hrad Kozlov nebo též Chlum měl rozsáhlé předhradí schované v bludišti skal a někde možná naleznete stopy dávného osídlení.Kozlov, skalní příbytky.Chvíli ale potrvá, než objevíte něco, co vám bude připomínat zříceniny hradu. I samotný hrad, poprvé doložený v polovině 14. století, totiž dokonale využíval skalní terén a kromě světnic a nádrží na vodu, vyražených do skal, byl pravděpodobně celý ze dřeva. Jak dřevěné budovy vypadaly, nevíme, zachovaly se jen otvory vysekané pro uložení trámů. Známý není ani zánik hradu. Historikové mají za to, že místo pravděpodobně zpustlo po připojení panství k Valdštejnu. Možný je i loupeživý nájezd nebo požár.Kozlov, skalní příbytek.Dochované skalní místnosti jsou dnes hojně využívány čundráky. Charakteristickým objektem, podle kterého Kozlov bezpečně poznáte na fotografiích publikovaných v průvodcích a propagačních materiálech Českého ráje, je nádrž na dešťovou vodu, turisty často považovaná za studnu.Kozlov, nádrž na vodu.Jak býval Kozlov velký, dokazuje snadno přehlédnutelný pozůstatek zdi, která snad kdysi bývala součástí hradní brány. Nachází se v místě, kde si budete myslet, že jste hrad dávno opustili.Možné zbytky brány do areálu hradu Kozlova.Stále po žluté značce dojdete na Raisovu vyhlídku. Snažil jsem se dohledat původ názvu. Zmínku o tom, že šlo o oblíbené místo K. V. Raise jsem nenašel, ale podle badatele Marka Řeháčka se tu autor Zapadlých vlastenců stavil, když byl v roce 1919 nedaleko odsud ubytovaný.Hodovní stůl u Raisovy vyhlídky.Vy si u vyhlídky můžete dát svačinu a během její konzumace se kochat výhledem směrem na severozápad, tedy především na Svijany, Příšovice a na Turnov, nad kterým je jasně viditelný nový vodojem v Ohrazenicích, připomínající fotbalovou trofej. Z Raisovy vyhlídky pokračujeme stále po žluté do Podpohoří a odsud po zelené zpět do Pohoře.Raisova vyhlídka nabízí například vedutu Turnova s novou dominantou, ohrazenickým vodojemem.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace