Vycházka zasněženou krajinou Jizerek z Horního Maxova na Bramberk a přes Slovanku zpět

Výchozím bodem výletu je parkoviště v Horním Maxově (MAPA), nicméně Horní Maxov má se světem i docela dobré autobusové spojení. Dáváte-li přesto přednost dopravě po vlastní ose, měli byste si přinejmenším zkontrolovat kvalitu dezénu zimních pneumatik, případně přibalit řetězy, ač nejsou povinné.Pozor, na jiných místech této vesnice se parkovat nepokoušejte. Míst je dost, ale většinou jsou vyhrazena pro hosty restauračních a ubytovacích zařízení a na plac u pseudogotického kostela z roku 1910 církev turistům vjezd na svůj pozemek netoleruje vůbec.Chcete-li, můžete využít menší parkoviště na Sedmidomí (MAPA, bod 8), ležící na trase našeho výletu. Je menší, ale má výhodu v tom, že je vybaveno přístřeškem a stolem, u kterého se lze najíst.
Z Horního Maxova vyrážíme po zelené na Bramberk. (Kdo nechal auto na Sedmidomí, vyráží pochopitelně nejdříve do Horního Maxova.) Hned za Maxovem mineme západní konec mokřadu potoka Rábenka, jinak přírodní rezervaci Malá Strana. To, co v zimě  připomíná zanedbanou louku špatného hospodáře, je nejzachovalejší mokřad Jizerek.Rozhledna Bramberk přidává k 787 m n. m. stejnojmenného kopce dalších 21 m. Podle návrhu architekta Roberta Hemmricha ji postavili za neuvěřitelné tři měsíce (červenec až říjen 1911). Od roku 2008 byl areál kolem rozhledny tehdejším majitelem oplocen a uzavřen. Roku 2010 si rozhlednu pronajaly Lučany nad Nisou a o čtyři roky později ji v dražbě koupily za 2,5 milionu korun. Místo opět žije. I v době štěkajících psů funguje alespoň výdejní okénko chaty Bramberk. My rozhledně věnovali díl seriálu Věže severu.Barvu měníme na červenou a vydáváme se po ní směrem na rozcestí Pod Krásným. Po půlhodinové procházce lesem se značka napojuje na silničku, vedle které stojí rozlehlá usedlost obývaná šestadvaceti závodními psy plemene sibiřský husky a jejich chovatelkou Janou Henychovou, slavnou českou musherkou, absolventkou nejtvrdších longových závodů psích spřežení. 
Plot farmy je obrazovou encyklopedií mushingu, cesta podél něj bývá i v zimě prošlapaná, takže si můžete jednotlivé panely prohlédnout zblízka a třeba vás zláká široká nabídka Janiných zážitkových akcí na objednávku. Pozor, máte-li s sebou psa, k plotu se vůbec nepřibližujte, psi začnou štěkat a sousedi nadávat! 
Hned po dalších několika desítkách metrů se můžete seznámit s i v zimě malebnější částí PR Malá Strana, kterou je okolí hráze Maxovského rybníka, vybavené infopanelem.
Na rozcestí Pod Slovankou se dáme po zelené vpravo k bývalé kapličce, vybudované majitelem zdejších pozemků Antonem Seibtem, jenž ji postavil za peníze spořené na věno dceři, která ale podlehla nemoci. Kaplička je od roku 1970 soukromou chatou. 
Za ní začíná Maxovská křížová cesta, vybudovaná rovněž Seibtem, a to roku 1840. Je to úsek, kvůli kterému je v zimě lepší tuto vycházku absolvovat ve mnou doporučeném směru, tedy po směru hodinových ručiček a zde vzhůru do kopce. Po prudce stoupající cestě zdoláte na pěti stech metrech stometrové převýšení na chatu a rozhlednu Slovanka. 
Jedenáct metrů vysoká rozhledna zde stojí od roku 1897 a některé prameny uvádějí, že jde pravděpodobně o nejstarší železnou rozhlednu v Čechách. Konstrukci vyrobila firma Waagner-Biro A.G., která nejenže stále existuje, ale stal se z ní pozoruhodný kolos mající v portfoliu například novou kopuli Říšského sněmu nebo jeviště opery v Sydney. Další zajímavosti o rozhledně i o firmě se dočtete ve Věžích severu. Zda se občerstvíte na chatě Slovanka, záleží na tom, zda bude fungovat výdejní okénko. My nedostali nic. Od Slovanky se dejte po modré směrem na již zmíněné parkoviště Sedmidomí. 
Cesta je zároveň částí okružní naučné stezky Gustava Leutelta, pojmenované po místním rodákovi, spisovateli Gustavu Leuteltovi. Musím napsat, že část vedoucí po Maxovském hřbetu není z nejzajímavějších a sice široká, ale hrubě kamenitá cesta vás též nenadchne. Parkujete-li v Sedmidomí, je lesní parkoviště (MAPA bod 8) váš cíl. Jinak na parkovišti modrou opusťte a dejte se po silnici k Hornímu Maxovu. Ale pozor, již asi po šedesáti metrech odbočte vpravo na sice neznačenou, ale hojně využívanou polní cestu, čímž si finále do Horního Maxova podstatně zkrátíte.
Byl-li vaším výchozím bodem Horní Maxov, můžete zkusit i jinou variantu. V okamžiku, kdy se modře značená cesta ze Slovanky vynoří z lesa (MAPA bod 7), odbočte šikmo vpravo přes louku na kopec, sloužící teď jako eldorádo sáňkujících rodin, a odsud sestupte přímo do Maxova. Navigovat vás bude věž kostela.A malý kvíz na závěr, během výletu dvě rozhledny navštívíte, ale když budete všímaví, nejméně tři další uvidíte. Víte které?

Text a foto Mad