Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Bývalá obchodní komora na libereckém Zlatém kříži je klenot německé novorenesance 

22. 06. 2021 | 14:37

Zlatý kříž. Tímto názvem se v Liberci označuje křižovatka Masarykovy a Vítězné ulice. Stojí zde trojice budov, které se v krajské metropoli řadí k architektonicky  nejzajímavějším: Severočeské muzeum, Oblastní galerie a někdejší Obchodní a živnostenská komora, dnes sídlo dětské polikliniky.

Poliklinika
Foto: archiv LK

Byla postavena v letech 1898 až 1900 podle projektu Franze Brantzkyho a Martina Remgese z Kolína nad Rýnem staviteli Gustavem a Ferdinandem Mikschovými.

„Tato křižovatka je jakousi vstupní branou do Lidových sadů. A to skutečně branou reprezentativní. Jak budova bývalé Obchodní a živnostenské komory, tak galerie Lázně a také Severočeské muzeum jsou zásadními dominantami této části města a jejich monumentalita dokládá význam, který jim zakladatelé přikládali,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Obchodní a živnostenská komora byla v Liberci založena v roce 1851. Původně sídlila v domě číslo 6–I na dnešním náměstí Dr. E. Beneše a po dostavbě nové radnice přesídlila do jejích prostor. Tam se ale potýkala s nedostatkem místa, přestože měla k dispozici dokonce celé patro.

Stísněné zázemí úřadu vyvolalo zřejmou snahu zajistit si vlastní reprezentativní budovu, která by odpovídala postavení komory, neboť ve své době patřila k nejvýznamnějším v Rakousku- Uhersku. Nakonec magistrát věnoval na stavbu pozemek naproti muzeu.

Objekt Obchodní a živnostenské komory představuje jeden z nejhonosnějších a nejhodnotnějších objektů svého druhu v celé zemi. Je kvalitním reprezentantem nacionálně zabarvené historizující architektury, německé novorenesance, s prvky nastupující secese a ilustruje přerod Liberce z podhorského městečka v sebevědomou metropoli severních Čech.

Pro důležitá zasedání byla určena reprezentativní zasedací síň, přístupná honosným schodištěm. Její slavnostní vzhled podtrhovaly táflované stěny s bohatě vyřezávanými dřevěnými portály a štukovým stropem. Zajímavým detailem jsou dochovaná mramorová lavaba.

LK/Jan Mikulička