Čtyřiatřicetiletá samice orlosupa bradatého, zasloužilá matka osmnácti mláďat Božena, našla nový domov ve Španělsku

"V liberecké zoo, kde strávila celkem 32 let, přivedla na svět 18 mláďat," dodala Tesařová. Devět jich bylo vypuštěno do přírody a ostatní jsou v chovech po Evropě.

Ve specializované stanici na chov orlosupů Guadalentín u Cazorly v Andalusii by měla Božena vytvořit nový pár se zhruba stejně starým samcem. "Staří orlosupi si obecně špatně zvykají na nového partnera. Vždy je ale mnohem větší šance k úspěchu, když se doveze samice k samcovi. Opačně to bývá problém, protože staré samice nového samce většinou nepřijmou," řekl kurátor ptáků z liberecké zoo Jan Hanel.

Pokud se spojení vydaří, bude mít nový pár nejspíš roli náhradních či adoptivních rodičů. Vzhledem k jejich vysokému věku od nich zoologové vlastní mláďata neočekávají. "Ve skalách v blízkosti centra Guadalentín ale hnízdí dva potomci Boženy a Pišty, takže by se vlastně z našeho pohledu dalo konstatovat, že přijela tchýně na kontrolu ratolestí," poznamenal s nadsázkou Hanel.

Božena se do liberecké zoo dostala v roce 1993 jako dvouleté mládě z volné přírody. Vhodného partnera pro ni našli liberečtí zoologové v roce 1998, kdy k ní získali Pištu vylíhlého v roce 1985 v moskevské zoo. "Stali se jedním z nejstabilnějších párů orlosupů v Evropě a jako jedni z mála od roku 2001 také pravidelně odchovávali mláďata," dodal Hanel.

Liberecká zoo se bude záchraně orlosupů bradatých věnovat dále, patří mezi její priority. V minulém století byl v Evropě tento dravec téměř vyhuben, do záchranného programu na jeho návrat do přírody je liberecká zahrada zapojená od roku 2002. Aktuálně má jeden chovný pár. "A v následujících dnech bude z francouzského záchranného centra Le Gypaéte barbu v Horním Savojsku dovezena další mladá samice, která zajistí kontinuitu libereckého chovu orlosupů bradatých na další desítky let," dodala Tesařová.

Orlosup je jeden z největších dravců, v rozpětí křídel měří 2,8 metru. Žije v horách a jako potrava mu slouží mršiny zvířat, hlavně kosti, i proto se mu přezdívá "čistič alpských lučin". Ve volné přírodě obývá výšky až 4000 metrů a hnízda staví na skalnatých útesech či v hlubokých roklích. Mezi největší hrozby ve volné přírodě patří požití otrávených návnad určených pro šelmy, úbytek přirozeného prostředí i potravy, častý výskyt rušivých podnětů při hnízdění, ale také kolize s rameny větrných elektráren.

knt kš