Divadlo F. X. Šaldy uvede světoznámou Verdiho operu Otello o tragické lásce, intrikách a žárlivosti
První letošní novinkou operního souboru libereckého divadla F. X. Šaldy bude Otello, inscenace o tragické lásce, intrikách a žárlivosti. Světoznámou Verdiho operu na motivy Shakespearova stejnojmenného dramatu uvede divadlo v premiéře tento pátek, bude to v režii Oldřicha Kříže.
"Otello je v každém případě obrovská výhoda pro režiséra, protože je tak dobře dramaturgicky napsán, co se týče libreta, že v podstatě je to skvělá činohra. Samozřejmě je to skvělá činohra od Shakespeara," řekl dnes novinářům Kříž. Podle něj je pro každého režiséra čest a zároveň velká výzva dostat k nastudování tento operní titul. "Byla to krásná práce se skvělým týmem a doufám, že výsledek tomu bude odpovídat," dodal.
Za pozoruhodné dílo považuje Otella dirigent Martin Doubravský, který se v Liberci ujal hudebního nastudování této opery. Připomněl, že Verdi napsal Otella na sklonku života v době, kdy operní žánr procházel revoluční proměnou. "Ve svém díle reaguje na změnu estetiky zcela originálním způsobem, výrazně mění dramatické prostředky, přesto hudební jazyk zůstává verdiovský," dodal Doubravský.
Drama Otello je symbolem lásky, zničené ďábelskými intrikami a chorobnou žárlivostí současně. Světovou premiéru měla Verdiho opera roku 1887 v Miláně a jen o rok později se opera představila také českému publiku v Praze. Libreto k opeře o čtyřech jednáních napsal básník Arrigo Boito. V Liberci půjde už o několikáté uvedení, poslední předchozí nastudování je z roku 1998. V tomto budou v roli Otella alternovat Michal Lehotský a Titusz Tóbisz, Desdemonu nastudovaly Lívia Obručník Vénosová a Věra Poláchová a postavu Jaga ztvární Martin Bárta nebo Andrij Škurhan.
Autorem scény je Daniel Dvořák a kostýmy navrhl Roman Šolc. "Chtěl jsem po nich, aby to po výtvarné stránce bylo nadčasové," uvedl režisér představení. Výsledkem je moderně pojatá scéna s neobvyklými reflektivními efekty, která vizuálně koresponduje s kostýmy, jež ale v detailech zachovávají původní zasazení příběhu do konce 15. století, tedy období renesance.