Knihovna v Liberci oslaví na podzim 25 let od svého postavení, chystá besedy se známými lidmi i další akce

"Co si pamatuji, tak zůstalo stejné. Já jsem do knihovny nastoupila, až když stála. Vím, že nějaké drobné přesuny tady byly, ale nakonec se ukázalo, že to takhle je vyhovující," řekla Petrýdesová.

Pokud by tehdy byla u přípravy projektu, jediné co by změnila, by byl počet zásuvek. "Je to taková drobnost, ale studenti postrádají hodně zásuvek po budově, takže my v průběhu 25 let neustále přidáváme nové a nové elektrické zásuvky. V současné době, když se staví nová budova knihovny, tak se tam počítá automaticky se zásuvkou skoro na každém metru," uvedla.

Díky nadčasovosti budovy lze podle ní nabízené služby neustále vylepšovat. "Vybudovali jsme uzavřené studovny, individuální boxy, zavedli jsme samoobslužné půjčování. Máme nově výdejní box, který mohou naši návštěvníci využívat i v době, kdy je knihovna uzavřená. To, o čem přemýšlíme, je automatický návratový box, kdy návštěvník dokument vrátí na pás a linka už roztřídí dokumenty podle oddělení. Ale tady jsme zatím ve fázi vize," dodala.

Budova má variabilní využití a neslouží jen k půjčování knih, za rok nabízí knihovna až 1500 programů a kulturních a společenských akcí. Pestrost nabídky naznačuje i program oslav. Jeho součástí budou beseda s architektem a hercem Davidem Vávrou o architektuře knihoven, beseda ke stavbě knihovny, autorské čtení se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou nebo spisovatelem Jiřím Hájíčkem, koncert liberecké skupiny Těla i ples přímo v knihovně.

Libereckou knihovnu označila ředitelka za stavbu s příběhem. Budova je unikátní tím, že pod jednou střechou spojuje knihovnu a novodobou židovskou synagogu. Originálním způsobem tak vyjadřuje specifickou historii místa, na němž stojí. Na tomto místě před druhou světovou válkou stála jedna z největších synagog ve střední Evropě, kterou vypálili nacisté za Křišťálové noci v roce 1938.

Knihovna jako instituce navíc stojí na základech českého a německého knihovnictví v Liberci. Vlastní fondy někdejší české i bývalé německé knihovny, které byly v Liberci v první polovině minulého století. Symbolicky tak vyjadřuje smíření tří kultur a národností, které žily na Liberecku vedle sebe před druhou světovou válkou a jejichž soužití bylo podrobeno zkouškám, tragédiím a dějinným zvratům.

Vybudování Stavby smíření včetně vybavení stálo skoro 520 milionů korun. Podílel se na tom český stát, přeshraniční dotační fondy, německá i švýcarská vláda. Projekt zaštítili tehdejší český prezident Václav Havel a bývalý německý prezident Roman Herzog. V roce 2001 získala knihovna titul Stavba roku.

čtk