Liberecká univerzita odložila stavbu budovy E2 za půl miliardy korun. Projekt chce prověřit, v dokumentaci jsou nesrovnalosti

Výstavbu nové budovy připravuje univerzita zhruba deset let, získala na ni dotace z evropských a státních fondů, přispět má i Liberecký kraj.

"Problém je už v tom, že příprava stavby E2 probíhá velmi dlouho – asi deset let, kdy na ní pracovali už tři rektoři. U některých rozhodnutí se nepodařilo zachovat návaznost. A nám nyní jako novému vedení, které má celý projekt řídit, není zcela zřejmé odůvodnění některých kroků, a to jak při demolici původního objektu, tak i při přípravě realizace nové budovy. Jako řádní hospodáři nemůžeme za takových okolností s plnou zodpovědností stavbu zahájit," zdůvodnil rozhodnutí rektor Aleš Kocourek.

V budově, která má vyrůst na místě nevyhovující budovy F2 dokončené v 60. letech, vznikne simulační centrum urgentní medicíny, přesunout se tam má univerzitní knihovna a také ekonomická fakulta. Původní budovu nechala škola loni zbourat. Univerzita zaplatí za stavbu ze svého zhruba 124 milionů korun, zbytek je z evropských a státních fondů. Nový pavilon bude mít čtyři křídla a krytou centrální dvoranu. Budova bude mít pět nadzemních podlaží, projekt počítá i s fotovoltaickou elektrárnou na střeše.

Univerzita v Liberci vznikla z původní Vysoké školy strojní založené v roce 1953. Tři bloky učeben, laboratoří, kanceláří a těžkých dílen - E1, E2, E3 - podle návrhu architekta Eduarda Adamíry ze Stavoprojektu stavěla univerzita v Husově ulici od roku 1957. Dokončeny byly v roce 1965. Dva krajní bloky slouží svému účelu dodnes, část dílen prostředního bloku byla v letech 2013 až 2014 přestavěna na univerzitní mateřskou školu a studentský klub. "Provozně už ale objekt nevyhovoval," řekla prorektorka pro rozvoj kampusu Dagmar Vojtíšková.

Škola proto nechala budovu zbourat a na jejím místě by měl Metrostav CZ za 18 měsíců postavit objekt nový. Zahájení výuky bylo plánované na únor 2029. Vedení univerzity teď podle Pirkla situaci řeší, s poskytovateli dotací, jedná i s vítězem soutěže na dostavbu budovy. "Další informace rádi poskytneme po dalších jednáních, kdy se situace vyjasní," dodal mluvčí.

čtk

Budova E2: nový symbol moderní a udržitelné univerzity

Poslední část modernizace univerzitního kampusu je v plném běhu. Demolice původní budovy E2 a úklid suti jsou u konce a je tak plně připravena plocha pro stavbu moderní multifunkční budovy. Po dostavbě naplánované na rok 2027 najdou v srdci kampusu nové sídlo Ekonomická fakulta TUL, Krajské centrum pro simulaci urgentního příjmu, moderní mediatéka, stejně jako dílny a ateliéry katedry designu Fakulty textilní TUL.

Moderní a udržitelná stavba

Nová pětipodlažní a plně bezbariérová budova zabere celou původní plochu zbourané budovy E2. „Pro stavbu dokonale a maximálně využijeme místo a prostory, které univerzitě sloužily jen částečně a neefektivně. Samotná budova je navržena v souladu s moderními trendy udržitelného stavebnictví,“ dodává prorektorka Burgerová.

Veškeré technologie budou odpovídat principům úsporného provozu a šetrnosti k životnímu prostředí, podle požadavků Evropské unie pro udržitelnost – DNSH (Do No Significant Harm).

Objekt bude například využívat energii ze střešních fotovoltaických panelů. Pro lepší izolaci i ochranu biodiverzity bude mít E2 nad posledním ustoupeným podlažím zelenou střechu. Energii na vytápění zase ušetří systém rekuperace tepla – budova bude zpětně získávat teplo z odváděného teplého vzduchu a ohřeje jím přiváděný čerstvý vzduch. Uvnitř se díky tomuto systému bude neustále vyměňovat vzduch, což přispěje ke zlepšení kvality vnitřního prostředí. A chybět nebude ani systém pro zachytávání dešťové vody, která poslouží k zálivce zeleně na střechách i v okolí budovy.

Ekonomická fakulta, jež má aktuálně 1375 studentů a 85 zaměstnanců, se po přestěhování stane poprvé součástí hlavního kampusu. 

Špičkové simulační centrum FZS celokrajského významu

V přízemí budovy vznikne simulační centrum Fakulty zdravotnických studií TUL (FZS) celokrajského významu. Bude sloužit jak studentům a studentkám FZS, tak krajským zdravotníkům k výcviku nejrůznějších modelových situací. Maximálně věrně totiž dokáže napodobit reálný klinický provoz, například na urgentním příjmu. Podobně komplexní nácvik dosud nebyl možný.

Nové centrum tak přinese nejen moderní prostory, ale zcela nový způsob výuky, který odpovídá současným mezinárodním standardům. „Simulační centrum vnímáme jako zcela klíčový prvek pro moderní výuku. Zdravotnické povolání je mimořádně náročné a každé rozhodnutí může mít zásadní dopad na lidský život. Možnost chybovat v bezpečném prostředí simulace je zásadní součást učení. Studenti si mohou ‚nanečisto‘ vyzkoušet situace, se kterými se v běžné výuce nesetkají, například resuscitaci novorozence nebo zvládání hromadného neštěstí. Zkušenost ukazuje, že právě simulace vedou ke zvýšení sebevědomí, samostatnosti a schopnosti reagovat v reálných podmínkách. Pro nás to znamená výrazný posun v kvalitě přípravy budoucích zdravotnických záchranářů, sester i dalších nelékařských profesí,“ vysvětluje Pavla Šafránková, vedoucí Ústavu ošetřovatelství a neodkladné péče.

Kromě urgentního příjmu bude centrum simulovat i další klíčová zdravotnická prostředí. Například lůžka intenzivní péče, porodního sálu, ambulance nebo i radiologických pracovišť. Centrum bude sloužit jak studentům oboru zdravotnický záchranář, tak všeobecným sestrám nebo radiologickým asistentům.

Jedním typem scénářů bude model urgentního příjmu, který odstartuje simulovaným příjezdem sanitky s pacientem, jehož stav může být různě závažný – od polytraumatu, přes akutní infarkt myokardu po zástavu dechu. Poté, co záchranná služba pacienta předá, budou zdravotníci stabilizovat životní funkce, provádět rychlé diagnostické úkony a rozhodovat o dalším směrování pacienta, například na operační sál, ARO, JIP nebo interní oddělení.

Každý scénář bude v reálném čase snímat a nahrávat kamera. Přímý přenos i audiovizuální záznam umožní řízení zásahu a následný rozbor simulovaného zásahu. „Zpětně se můžeme zaměřit na to, co se povedlo, i na místa, kde došlo k pochybení. Tento hodnotící proces je naprosto zásadní pro rozvoj odborných i měkkých dovedností. Umožní studentům hlubší pochopení kontextu i rozvoj klinického myšlení. Studenti také budou mít možnost uvědomit si důsledky svých rozhodnutí v bezpečném prostředí,“ říká Pavla Šafránková.

FZS kromě moderního audiovizuálního systému pro řízení, záznam a analýzu scénářů pořídí také 2–3 high-fidelity simulátory – pokročilé figuríny schopné simulovat reálné fyziologické reakce jako je zástava srdce, dušení, šokové stavy nebo porod. A studenti se budou učit také za pomoci virtuální reality. Umožní jim zažít simulace v podmínkách, které by bylo jinak obtížné či nemožné reálně napodobit – například zásah při hromadném neštěstí. Fakulta rovněž uvažuje o pořízení specializovaného simulačního softwaru pro radiologické asistenty.

V souvislosti s rozvojem komunikačních a etických dovedností se počítá také se zařazením scénářů s účastí profesionálních herců, kteří by vystupovali jako tak zvaní simulovaní pacienti. Tato forma výuky by studentům umožnila trénovat empatickou komunikaci, zvládání náročných rozhovorů nebo krizových situací v bezpečném a kontrolovaném prostředí.

Krajské simulační centrum bude sloužit nejen studentům Fakulty zdravotnických studií, ale také profesionálům z praxe, zejména zaměstnancům Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Krajské nemocnice Liberec. A na vybavení centra se také Liberecký kraj, Krajská nemocnice Liberec a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje budou finančně podílet. Vybudování centra je totiž součástí dlouhodobého strategického partnerství, které má za cíl systematicky propojovat akademické vzdělávání se zdravotnickou praxí v regionu.

Moderní mediatéka s noční studovnou

Z budovy H ve Voroněžské ulici se spolu s Ekonomickou fakultou přesune i univerzitní knihovna. Nejrůznější služby bude čtenářům nabízet ve všech patrech. Plocha určená pro uživatele knihovny se oproti budově H zvětší o přibližně o 8,4 %.

V přízemí se počítá se studovnou, jež bude mít i noční provoz, ve třech nadzemních podlažích pak bude hlavní uživatelský prostor. Kanceláře knihovníků projektanti soustředili do 3. nadzemního podlaží, do 5. nadzemního podlaží situovali sklad. V 5. nadzemním podlaží bude také možné navštívit otevřenou studovnu. „Studovna bude samostatně přístupná a vhodná i k pořádání univerzitních i fakultních akcí,“ poznamenala prorektorka Lenka Burgerová.

V souvislosti s dostavbou E2 se hovoří o mediatéce, což nejlépe vystihuje šíři formátů a služeb, jež moderní knihovny nabízejí. Knihovna totiž už dávno neposkytuje jen přístup k tištěným dokumentům, ale také zprostředkovává rozsáhlé elektronické zdroje – od e-knih až po multimediální publikace a databáze.

Díky novému umístění v centru kampusu se pro většinu uživatelů výrazně zlepší dostupnost knihovnických služeb. „Věříme, že nová budova nabídne nejen lepší dostupnost, ale i příjemné a inspirativní prostředí pro studium, práci i setkávání napříč univerzitou,“ věří ředitelka Univerzitní knihovny TUL Jitka Vencláková

Návštěvníkům knihovny budou k dispozici moderní prostory pro individuální i skupinové studium včetně uzavíratelných studijních boxů, které nabídnou klid na soustředěnou práci i prostor pro týmové projekty. Novinkou v nové budově bude výše zmíněná noční studovna – návštěvníkům umožní využívat knihovnu i mimo běžnou otevírací dobu.

Prostor knihovny bude maximálně variabilní, aby se mohl snadno přizpůsobovat různým potřebám uživatelů – od tichého studia až po neformální setkávání či skupinovou práci. Ještě před finálním stanovením dispozic zjišťuje knihovna prostřednictvím ankety, jaké služby, vybavení nebo typy prostor by uživatelé v nových prostorách uvítali. „Z prvních reakcí vyplývá, že by uživatelé ocenili hlavně víc klidových zón, dostatek míst k sezení, příjemné prostředí pro studium i odpočinek a kvalitní technické zázemí. Objevovaly se i návrhy na komunitní nebo relaxační koutky, případně prostor pro menší akce či výstavy. S těmito přáními budeme dál pracovat při dolaďování finální koncepce knihovny v nové budově,“ říká ředitelka Vencláková.

Všechny části knihovny se do nových prostor nepřesunou – vydavatelství a prodejna TUL zůstanou v budově F naproti menze, digitalizace bude sídlit v suterénu budovy F, kde se nyní nachází univerzitní pobočka. Pro polygrafii zatím není nové umístění určeno.

autor: Adam Pluhař, převzatzo z https://tuni.tul.cz/, únor 2026