Liberecký archiv otevře po třech letech dveře: návštěvníci nahlédnou do zákulisí i do tváří minulosti

„Den otevřených dveří je ideální příležitostí ukázat veřejnosti, že archiv není jen místo pro odborníky, ale živá instituce, která uchovává paměť regionu,“ říká ředitel archivu Robert Filip.

Co se skrývá za zdmi archivu

„Zveme všechny, kdo chtějí nahlédnout do fungování archivu a zjistit, co všechno se skrývá v našich depozitářích,“ doplňuje zaměstnanec archivu Petr Kolín, který bude návštěvníky provázet. Podle něj bývají lidé často překvapeni pestrostí i nečekaným charakterem uchovávaných dokumentů. „Zájemci se seznámí s chodem instituce, typy archiválií i možnostmi studia. Laičtí badatelé, zejména amatérští genealogové či zájemci o regionální historii, mívají někdy o fungování archivů zkreslené představy,“ dodává.

Jak se zachraňují historické dokumenty

Atraktivní součástí programu bude i návštěva restaurátorské dílny. „Ukážeme, kde a jak se poškozené dokumenty čistí, opravují a stabilizují,“ vysvětluje restaurátorka Lenka Růžičková Eisnerová. Restaurátorství je podle ní často nenápadnou, ale zásadní součástí péče o kulturní dědictví.

Tváře minulosti z Liberce i okolí

Velkým lákadlem letošního ročníku je výstava portrétní fotografie, kterou připravila Jana Pažoutová. „Představujeme fotoateliéry z Liberce i okolních měst, které se věnovaly portrétní tvorbě a zanechaly výraznou stopu v dějinách regionální fotografie,“ uvádí. Expozice přibližuje život a práci fotografů působících v Liberci, Chrastavě, Frýdlantu a Raspenavě od druhé poloviny 19. do počátku 20. století, jejichž snímky se dochovaly ve fondech a sbírkách archivu.

Návštěvníci se setkají s tvorbou průkopníků zdejší fotografie, například Wilhelma Pfeiffera, Huberta Ginzela, Julia Schlegela či Roberta Haensela, i s významnými fotografy, jako byli Ernst J. Müller, Ferdinand Stracke nebo Karl G. Springer. Zastoupeni jsou také Anton Neuhäuser a Hans Winkler z Frýdlantu, Gustav Kadansky a Heinrich Klassen z Chrastavy či Karl Killmann z Raspenavy.

Výstavu doplňují fotografie Ferdinanda Strackeho z návštěvy císaře Františka Josefa I. na Německo-české výstavě v Liberci v roce 1906, tedy právě před 120 lety.

Fotografie jako svědectví zapomenutých příběhů

Proč právě portrétní fotografie? Podle Pažoutové jde o jedinečné svědectví doby. „Portréty zachycují nejen módu a účesy, ale i tváře lidí, jejichž jména i osudy často upadly v zapomnění. Díky těmto snímkům znovu ožívají,“ vysvětluje kurátorka. Zatímco fotografie městských ulic či budov se objevují na výstavách pravidelně, portréty běžných obyvatel bývají vystavovány spíše výjimečně, přestože tvořily podstatnou část práce historických fotoateliérů.

Archiv tak během soboty nabídne nejen pohled do zákulisí své každodenní činnosti, ale i setkání s minulostí prostřednictvím portrétů lidí, kteří zde žili před námi. Vstup na celý program je zdarma.

Výstava bude přístupná až do konce června v pondělí a středu od 8 do 16 hodin. V úterý, čtvrtek, pátek a během letních prázdnin bude možné ji navštívit po předchozí domluvě.

TZ/Dana Filipová