Liberecký Bronx alias Papírové náměstí a okolí se má změnit k nepoznání. Budoucnost směřuje ke kulturně kreativní čtvrti

Z 65 oslovených ateliérů vzejde vítězná vize, jež se bude v následujících letech realizovat. Papírové náměstí každopádně dodnes fascinuje nejednoho pouličního umělce či fundovaného fotografa.

Dlouholetý problém s prostorem dolního centra Liberce se snaží vyřešit nejen zastupitelé města, ale také někteří nadaní studenti architektury liberecké Technické univerzity. Nejzajímavějším návrhem z poslední doby je dozajista diplomová práce studenta Tobiáše Hrabce, který s ní uspěl i na poli celorepublikové soutěže diplomek.

Tam obsadil skvělé třetí místo. Jeho představa Papírového náměstí a okolí se od současného stavu místa odlišuje snad ve všem, co si dokážete představit. Inspiraci sbíral mladý student v terénu, samozřejmě přímo v dolním centru. “Často jsem pendloval po přilehlých barech a hospodách a prázdnota toho místa působila smutně. Bylo mi také líto, že se v centru příliš neprojevuje fakt, že je Liberec univerzitní město. Studenti v něm nejsou moc vidět. Je to dáno i tím, že Harcovské koleje jsou v okrajové čtvrti,” míní Tobiáš Hrabec.

Není proto s podivem, že se mladý architekt ve své vizi zaměřil především na studentský život, který by měl do okolí Papíráku přilákat mladé a kreativní lidi. V jeho práci se Papírák mění na kolejní čtvrť se studentskými levnými byty, nádvořími, kancelářemi i tvůrčími ateliéry. Nechybí ani potřebné zázemí jako jsou obchůdky, bary a občerstvení. Vše v moderním architektonickém stylu, který dává zapomenout šedým a omšelým budovám, jež nyn v Barvířské a Široké ulici dominují.

“Přijde mi jako dobrý nápad, aby se město snažilo stavět v centru bydlení pro mladé lidi. Hodně studentů volí na místo kolejí bydlení v pronajatých bytech. Více mladých lidí by přineslo do centra města energii,” míní Tobiáš. Sám je přitom součástí jednoho z oslovených ateliérů, takže se jeho vize může snadno naplnit. To potvrzuje i hlavní architekt Liberce Jiří Janďourek. “Rádi bychom rozvoj této jedinečné části města nasměrovali ke kulturně kreativní čtvrti, k principům uhlíkově neutrální čtvrti, a města krátkých vzdáleností.”

Současnou podobu Papírového náměstí se podařilo zachytit dvěma fotografům, otci a synovi Karlovi a Michaelovi Čtveráčkovým. Starší z dvojice se zaměřil především na místní pouliční umění, které v těchto místech vzkvétá, a také na staré a dosluhující budovy. Jeho syn naopak využil moderních technologií k celkovému pohledu na náměstí. Jeho fotografie z ptačí perspektivy jsou focené dronem a ukazují náměstí v celé odhalené posmutnělé kráse.

Papírák zkrátka zajímá mnoho lidí od architektů, politiků až po mladé, kteří chodí do místních barů. Smyslem budoucí změny má být především vzhled místa odpovídající jednadvacátému století. Co přesně se ale bude měnit a stavět se dozvíme nejdříve v září, kdy porota vybere vítězný návrh. Až pak bude jisté, čeho se LIberečané v dolním centru města doopravdy dočkají.

lux