Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Malou výstavní síň zaplní autorské kresby a koláže experimentálně zatavené ve skle Zdeňka Lhotského

23.06.2020 | 9:21

Malá výstavní síň v Liberci prezentuje soubor komorních kreseb skláře Zdeňka Lhotského. Kresba je pro Lhotského důležitou součástí tvůrčího zkoumání a výtvarného uvažování, které následně rozvíjí v dalších sklářských technologiích. Výstava představuje rovněž jeho unikátní autorské kresby a koláže experimentálně zatavené ve skle.

lhotsky
Foto z www.zdenek-lhotsky.com

V pátek 26. června od 17 hodin proběhne vernisáž výstavy Zdeňka Lhotského v Malé výstavní síni Liberec naproti radnici. Výstava vystřídá fotografie Šimona Pikouse a potrvá do 13. září 2020.

Zdeněk Lhotský (*1956), zakládající člen skupiny Tvrdohlaví a majitel Studia Lhotský v Pelechově u Železného Brodu, si v oboru uměleckého skla vybojoval světově uznávanou pozici experta v technologii taveného skla a sériemi vlastních děl. Jeho umělecké zájmy zahrnují také široké pole designu a práce do architektury.

„Pro tvorbu Zdeňka Lhotského je charakteristická tvarová redukce, která se projevuje jak v jeho sochařském projevu, tak v kresbách. Svými předchozími výstavami kreseb, například výstava Sklo a kresby – BBLA Gallery New York 2017, Galerie Morzin ve Vrchlabí, 2019, prokázal hlubokou vnitřní kázeň a propracovanou metodu používání elementárních symbolů, s nimiž dosahuje vizuálně působivých kompozic, " říká kurátor výstavy Martin Hlubuček.

Zatímco ve svých předchozích kresbách ponechával minimální prostor pro nahodilost, v těch nejnovějších se vydává cestou intuitivní kresby, ve které neverbálně transformuje situace, jevy a vztahy do abstraktních znaků. V kresbách je také patrné zesílení expresivních momentů (je-li vůbec možné v rámci abstraktních kreseb něco takového tvrdit), projevuje v nich osobitou obrazotvornost, zaznamenává senzitivitu a niterné pocity. „Abstraktními prostředky pootevírá okno do svého paralelního světa, ale přitom se nevzdává úmyslu komunikovat s divákem. Ti tak mohou nahlédnout do jeho myšlenkového pole, do osobní a bezprostřednější polohy jeho tvorby. Vnáší do kreseb překvapivé akcenty – stopy po přítomnosti člověka, vícevrstevnaté a skryté významy naznačující nevyřčená tajemství. Stále ho fascinuje prostor, ale spíše ten, který není vidět. Z dřívější ukázněné posedlosti geometrií a logicky organizovaných struktur zbývají v kresbách už jen fragmenty. Ty kombinuje s novými objemovými tvary, které nazývá ´stroje´ nebo grafickými symboly připomínající bizarní svět naplněný vizuální ekvilibristikou, " popisuje kurátor výstavy Martin Hlubuček.

Kresby Zdeňka Lhotského nejsou bez kontextu s dalšími oblastmi jeho výtvarného zájmu. Někdy jsou myšlenkovou a zárodečnou formou realizací ve skle. Lhotský si v oboru uměleckého skla vybojoval světově uznávanou pozici experta v technologii taveného skla mimo jiné tím, že rád vyhledává a přijímá výzvy. Také při experimentování s dalšími sklářskými technologiemi, které se staly přirozenou součástí jeho tvorby, podléhá nutkání jít proti hlavnímu proudu a překonává zdánlivě nesplnitelné. Výstavu v liberecké Malé výstavní síni doplňují zajímavé pokusy s kresbami a kolážemi zatavenými do skla. Na diváka mohou působit jako další autorova sonda záměrně vyslaná k hranicím abstrakce. Avšak zde se primárně nejedná o finální díla, ale o hmotný záznam experimentů, které s kresbami tematicky komunikují.

„Pro všechna Zdeňkova díla je typické, že postrádají jakékoliv pojmenování. Odmítá názor, že názvy děl napomohou k snadnějšímu pochopení jeho uměleckého záměru. Diváka nechává na pospas sobě samému, protože ví, že abstrakce je zcela otevřena interpretaci," říká Martin Hlubuček.