Elitní armádní jednotka chemiků v Liberci bude mít od ledna nového velitele, Radek Malina nahradí Martina Foktu

"Budu se věnovat rodině a civilnímu povolání," řekl ČTK Fokt k odchodu z armády.

Malina zná libereckou jednotku velmi dobře z dřívějšího působení. "Pocházím z tohoto útvaru, tady jsem začínal a strávil většinu svého profesního života," řekl dnes ČTK. Míní, že přebírá jednotku ve výborném stavu. "Samozřejmě má vysokou prestiž," dodal. Liberečtí chemici jsou součástí většiny zahraničních misí české armády, aktuálně je část jednotky v Pobaltí, kde patří do mnohonárodního bojového uskupení předsunutých sil NATO.

Fokt byl velitelem 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany generálmajora Oskara Starkoče od července 2021. Za jeho působení se technika libereckých chemiků výrazně obměnila. Nejvýraznější investicí byl nákup průzkumných lehkých obrněných vozidel pro radiační a chemický průzkum. Armáda jich nakoupila 40 za více než pět miliard korun, z toho polovina byla určena právě pro libereckou jednotku.

Významnou investicí, zhruba za 200 milionů, je také vybudování nové stacionární laboratoře v areálu horních kasáren. "Stavět se začala před dvěma a půl lety a letos jsme jí přebírali. V současné době probíhá vybavování materiálem, přístroji a od příštího roku by měla rozjet svůj provoz jako stacionární chemická a radiologická laboratoř," řekl Fokt.

Za jeho působení se liberečtí chemici zapojili do čtyř rotací mezinárodních sil v Litvě. "A samozřejmě jsme se podíleli i na přípravě a výcviku ukrajinských ozbrojených sil jak na území České republiky, tak na území spojeneckých států," uvedl odcházející velitel.

Liberecká jednotka má několik set vojáků, přesné číslo neuvádí. Za dobu působení Fokta obsazenost míst tabulkově vzrostla zhruba ze 75 na 79 procent. "Personální naplněnost stejně jako v celé armádě není taková, jakou bychom si představovali. Ale děláme vše pro to, abychom si personál za prvé udrželi a za druhé, abychom získali nový," dodal.

Podle Maliny bude nutné pokračovat i v obměně vybavení a techniky. Důležité bude podle něj také, jak se jim bude dařit rozvíjet stacionární laboratoř. "A budeme se určitě zabývat i implementací kolektivní ochrany. Je to rozvíjení staronové schopnosti, protože kdysi u chemického vojska existovala, ale pak z různých finančních úspor zanikla a dneska ji musíme zavést znovu," uvedl Malina. Kolektivní ochrana podle něj znamená vytvoření bezpečného prostoru, který je chráněný před účinky zbraní hromadného ničení. Takový bezpečný prostor pro ubytování či práci by měly zajišťovat filtrační stany, které bude muset armáda nakoupit.

čtk